Hana Karolina Kobulejová Pořadí knih

Nová básnická sbírka Hany Karoliny Kobulejové je příjemnou, třpytivou a filozofickou souhrou, která je plná slunce a přírodních krás, kde mezi slovy vane provensálský mistral, šumí vodopády, objevuje se polární záře, pohupuje se plachetnice v letní bóře, vzniká planetárium v cenotech a keporkaci připlouvají k Perlovým ostrovům. Jedním z hlavních inspiračních zdrojů básnířky je cestování ve své skutečné i imaginární podstatě, ať se jedná o horké břehy řeky Limpopo nebo fantastická zátiší pralesu Mionší, neboť již pouhé pomyšlení na ně podněcuje ducha a vybízí k rozletu, posunu v čase i prostoru, k transcendenci. Zároveň autorka hledí do svého těla, fyziologických i nadhmotných pochodů v něm. Symboliky vesmíru se dotýká tak blízce, že ji chápe jako součást lidské aury, která s nejniternějšími ději vytváří skutečnou harmonii. Stačí si navléct náramek z paprsků a teplo hned zalije duši. Vše je úplné až díky blízkosti muže a ženy či motýla a květiny – jsou tak odlišní, přesto existují v dokonalém souznění, ať je povaha jejich vztahu určována zákonitostmi přírody, nebo nezbadatelnými pravidly empatie, která neustále fascinuje.

Ve vísce i v podhůří zvířátka zažívají spoustu zajímavých příhod… Stejně jako v malebné krajině, která se nachází v blízkém okolí. Teď je můžete sdílet s nimi. Ropucha Oleandra smutní, že nemůže být zakletou princeznou. Upovídaný svišť Bertík najednou utichne. Jestřáb Baltazar touží žít obklopený kamarády, už nechce osaměle létat na obloze, a proto se vydá na zem a potká cvrčka Gabriela. V jiném zátiší tchoř Řehoř vymýšlí, jak zahnat fámy, které se o něm povídají. Aby toho nebylo málo, do krajiny se zatoulá rosomák Jáchym. Nad údolím létají slavíci, kteří hledají pole pro mandelinky, zatímco v potoce dovádí lín Oskar s Benediktem. Slepýš Zoltán se oddaně stará o kukaččí mládě. Roztomilé housátko ve vísce je posmutnělé, že ztrácí obdiv ostatních. Kamzík Sebastián skákající nedaleko v podhůří hledá, jak si naplnit život báječnými zážitky, a pomůže mu ledňáček Vilém. Dudek Přemek v lesích opodál zase řeší nečekané nesnáze, díky kterým objeví své štěstí. Uvnitř knížky se skrývá rozuzlení, jak každý příběh dopadne… Všechna poučení, která se zde nalézají, jsou zvířátky důkladně ověřená. Jedná se o čtvrtý díl v pořadí, poprvé ilustroval Josef Quis.

Ve své jedenácté básnické sbírce Hana Karolina Kobulejová osobitě otevírá náměty, jež jsou základem jejího poetického cyklu. Vytvořená elipsa dává šanci sledovat pouť slunečního paprsku, který umožňuje známá zátiší spatřit nově. Nalézání citu a vzájemné blízkosti, pronikání pod povrch věcí, jevů i neobvyklých dojmů, to je jen několik z mnoha aspektů, kterými čtenářům odhaluje svůj niterní svět. Prostřednictvím básní nám naznačuje, že k prozření můžeme dojít kdykoli, kdekoli a v důsledku třeba i nepatrného impulzu, neboť s každým naším nádechem něco končí, ale zároveň i začíná. Někdy hlasitě a jindy tiše nás vyzývá, abychom se vydali na cestu sebepoznání, která nás dovede ke spoustě úžasů, a na rozdíl od ostatních cest si můžeme být jisti, že se díky ní posuneme ještě dál. Kam? To už záleží na nás.

Pojetí nové básnické sbírky Hany Karoliny Kobulejové přináší čtenářům zkoumání nejrůznějších emocionálních a racionálních vrstev, které obklopují lidské nitro. Objevují se ozvěny vědeckého poznání světa – postřehy z astronomie, geologie, meteorologie či biologie –, neboť k nám každodenně promlouvají, ovlivňují náš pohled na svět i smýšlení. Její otevřená výpověď o chápání viditelné i neviditelné reality tak není pouze citová, ale i rozumová, ba přímo vědecká. Tím se citlivě prolínají básně založené na fantazii, což vytváří ojedinělý soulad. Přitom se autorka otevírá všudypřítomné magii, kouzlům a mýtům. Dojmy zasazuje do přírodních scenérií – rozkvetlých tulipánových polí pod horou Fudži, stezek v peruánských Andách, šumících vln okolo havajských pláží i Velikonočního ostrova. Pozornost si jistě zaslouží autorčiny ilustrace, které provázejí její verše již od první sbírky. Jsou poklidné i pulzující, s konkrétními i abstraktními motivy. Propojení psaného slova a ilustrací v různých technikách můžeme považovat za osobitou komunikační metodu, schopnou zprostředkovat publiku dojmy, na které by samotný text nebo samotná grafika nestačily. Společně pak vytváří nápadité a svobodomyslné dílo, které nabízí spoustu možností, jak se do něj můžete vžít.

V již desáté básnické sbírce Hany Karoliny Kobulejové se můžeme znovu vžít do něžných abstrakcí, které se symbolicky odrážejí ve vlastních pestrých kolážích. Pro tvorbu této básnířky je charakteristická kombinace prvků, vyskytujících se na obzoru, s introspektivním vhledem do nitra, kde si nedozírnost vytváří vlastní podstatu. Verše vás zavedou do pralesa, mořských vln i vesmíru. Budete se toulat mezi souhvězdími, otevírat čarovné knihy, uvědomovat si rébusy horizontu a přitom pátrat po spoustě mimořádných souvislostí. Pak se opět ponoříte do vlastní hloubky, což vám umožní objevovat zákoutí srdce i záhady tepu, a hlavně bádat uvnitř tajemné touhy.

Ve své deváté sbírce Hana Karolina Kobulejová střídá nevšední zážitky z cest s hlubokou introspekcí, která se ptá po významu slov, citů i dojmů. Citlivě zkoumá a objevuje nejenom svět, ale i své nitro. Váhá, tápe, bloudí labyrintem neuchopitelného, ale přesto otevírá cesty k novým výkladům jevů a situací, které všichni důvěrně známe. Někdy se při tom nechá vést vnitřním kompasem, jindy se obrátí pro radu k hvězdám nad hlavou, ale co je nejdůležitější, nikdy se nepřestává ptát a žasnout. Symbolika vznesení s lehkostí jednotí obsažená sdělení do niterní zpovědi s vůní mandloňového okvětí.

Víte, co dělají v noci světlušky? Proč si páv povídá se pstruhem? Jak se dá setkat se zpívajícím jezevcem? A co se děje, když se medvíďata nechtějí ukládat k zimnímu spánku, ale místo toho se rozhodnou skotačit? Čeká na vás povídání o tom, jak bojácný ráček znovu najde svou odvahu. Dozvíte se, proč vrabčáci s dobrotivostí více pořídí, čím se koroptvím z obilného pole vyplatí přátelství s bažantem a také dostanete možnost přidat se mezi bobří a vydří vodní radovánky. V knížce, kde zurčí říčka, přes kterou se dobrodružně plaví broučci a nad mechem poletují modrásci, se nachází malebný svět plný laskavých příběhů, které zažívají zvířátka kolem nás. Jedná se již o třetí díl v pořadí.

Poněkud kontroverzní příběh vypráví o dvou ženách, které se milují. Působením času se jejich láska začíná měnit. Cit té jedné začíná být intenzivnější, u té druhé upadá. Vzájemně se odcizují. Obě mají partnera. Muže. Tají si to, ač každá to o té druhé ví. Láska jedné z žen se zdá být opravdová. Láska té druhé je pouhou přetvářkou vzniklou z touhy to zkusit. Když Annu ovládne strach z toho, že by se do Katji mohla doopravdy zamilovat, začne vymýšlet cesty, jak se z jejich vztahu dostat ven. Jak se jí to bude dařit a co se dál bude dít, to už se dočtete v knížce...

Bajky z pole i tůňky vás, podobně jako v předcházející knížce Bajky z lesa i louky, zavedou do světa zvířátek tak, jak ho ještě neznáte. V deseti příbězích na vás čeká mnoho překvapujících situací, se kterými se potýkají a vždy je důmyslně vyřeší. Setkáte se s včeličkou, která létala tak pomalu, že nestíhala svůj roj. Zjistíte, jak ptáčci s jezevcem pomohli zapomnětlivé sýkorce, neboť stále nevěděla, kde má hnízdo. Dozvíte se, proč se nepřátelily mouchy a berušky na jedné zahradě, a jak nakonec vše dopadlo. Anebo poznáte toužícího kapříka, který slyšel o krásném moři a chtěl se odstěhovat ze sladkých vod, protože už ho nebavil život na dně bahnitého rybníka. Knížka vám prozradí, jestli se mu to podařilo. Taktéž se stanete svědky nevšedního přátelství u lesní tůňky. Příběhy, se kterými se setkáte v této knížce, vás na chvíli zavedou do pohádkového světa. Je vhodná pro děti i dospělé, kteří mohou zapomenout na všední starosti a vrátit se na okamžik do dětství. Ponaučení, která uzavírají každou epizodu, v sobě skrývají upřímnost i důvtip. Knížka je hravá, přívětivá a může vás obohatit o hezké momenty i pár životních pravd.

Šestá sbírka surrealistické poezie mladé básnířky prozkoumávající možnosti touhy a hranice niterné blízkosti.