Markéta Hlinovská Knihy

Halloween, noc před svátkem Všech svatých, se pro osm chlapců mění v podivuhodnou dobrodružnou pouť, když se spolu statečně vydávají hledat svého kamaráda Pipkina. Ten byl tajemnou silou unesen od strašidelného domu na kraji města. A kdo je jejich průvodcem? Nikdo menší a tajemnější než Loket Lopatka Kostroun, bytost, z níž čiší hrůza a přitom vyzařuje tak neobyčejnou sílu, že se jí nikdo nedokáže vzepřít. Při své cestě nocí se kluci stávají svědky exotických slavností zemřelých. Zprvu se ocitnou v egyptské pyramidě, kde se právě koná ceremonie pohřbívání. A chlapci ke svému zděšení zjistí, že balzamovanou mrtvolou není nikdo jiný než jejich hledaný kamarád. Při dalších smutečních obřadech se postupně dozvídají, že v únosu Pipkina je skryt nečekaný smysl, jenž se dotkne všech, kteří se vydali na cestu této tajuplné noci. Poetický příběh z pera nepřekonatelného Raye Bradburyho spojuje surreálnou atmosféru s hutným jazykem a originálními snovými obrazy. Neobvyklé jsou přitom podrobnosti pohřebních ceremonií, s nimiž nás autor postupně seznamuje, jak čtenář letí světem na drakovi sestaveném ze starých cirkusových plakátů, a omámen Bradburyho vizemi touží se dobrat tajemství, jež se skrývá za nocí Halloweenu. Kniha vychází v češtině poprvé v překladu Jarmily Emmerové, verše přeložil Jiří Josek.

Román vyšel poprvé roku 1993 ve Společnosti Josefa Škvoreckého, který asistoval spisovatelským počátkům Ivy Pekárkové a podle něhož je román stejně nevšední jako jeho autorka, je metaforou celého světa. Kniha je výpovědí o stavu světa zachycenou v uprchlických táborech, které se zrodily po druhé světové válce a od té doby se množí. Kulatý svět v mnohém rezonuje s feminismem, ale zároveň ho přesahuje pozorností k životním podmínkám a možnostem nejrůznějších národnostních, sociálních a náboženských menšin. Ke scelení textu autorka využila kulatost několika základních motivů, jako je zeměkoule, pomeranč nebo zárodečné vajíčko. Uprchlické tábory považuje autorka za soukromé maloměsto, za přestupní stanice, a právě osobní zážitky a zkušenosti z těchto míst použila jako základ k napsání Kulatého světa. Román zachycuje představy a iluze, co znamená být svobodný, a zjištění, že svět je i „bolavý“. Iva Pekárková si zvolila za vypravěčku Jitku, dívku prchající z Československa, která opouští svého přítele Standu, s nímž žije v Praze, a vydává se na cestu do Jugoslávie. Při své cestě se nejprve dostane do Itálie, kde si užívá života, a později skončí v uprchlickém táboře v Rakousku.