Jindřich Toman Pořadí knih

Tato kniha o židovské kultuře a literatuře se zaměřuje na vybrané úseky 19. století, jimž se souhrnně věnovalo jen málo pozornosti. Na základě rozsáhlého množství pramenů včetně poezie, próz, žurnalistiky, cestopisů, turistických průvodců, kramářských tisků a revolučních letáků zkoumá autor židovské reflexe vlastních pozic, ale i měnící se postoje k českým Židům v období mezi dvacátými a osmdesátými lety 19. století. Kniha nabízí interpretace a reinterpretace literárních a žurnalistických děl Jána Kollára, Karla Hynka Máchy, Siegfrieda Kappera, Karla Havlíčka Borovského, Leopolda Komperta, Jana Nerudy, Josefa Jiřího Kolára a dalších, dnes již zapomenutých autorů. Díky spojení textové analýzy a detailní kontextualizace zde čtenář najde obohacující přínos k dějinám Židů v Čechách.

This book on Jewish culture and literature focuses on the “quiet” decades of the nineteenth century, a scarcely written-about period of time in Bohemian Jewish history. Using a myriad of sources, including travelers’ accounts, poems, essays, short stories, guides, and newspaper articles, the... číst celé

Doprovodná publikace k výstavě Devětsil 1920–1931 přináší osm syntetických studií s bohatým obrazovým doprovodem, které mapují aktivity avantgardní skupiny Devětsil, činné v Praze a Brně ve dvacátých letech 20. století. Na příkladech z jednotlivých oborů – výtvarného umění, architektury, fotografie, filmu, divadla a typografie – je zde představena poetika tehdejší tvorby orientované na moderní svět a progresivní proudy světového umění. V české a anglické jazykové mutaci vydala Galerie hlavního města Prahy.

Antologie představuje známého literárního badatele a lingvistu Romana Jakobsona (1896–1982) jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace. Jakobson programově hledal dialog s veřejností, angažoval se v řadě kritik, diskuzí a polemik, přičemž i reflektoval propojení vědy a politiky. V textech většinou koncipovaných pro neakademickou veřejnost Jakobson rýsuje mj. program nové „avantgardní“ slavistiky, diskutuje roli cyrilometodějského dědictví v českých dějinách a z newyorské emigrace připomíná odpovědnost intelektuálů v boji za okupované Československo. Výběr tak v podstatě představuje Romana Jakobsona v roli veřejného intelektuála. Zařazena je zde řada málo známých a v několika případech doposud nezveřejněných texů.

Originální literární hříčka, sestávající z poznámek pod čarou, vysvětlivek a rejstříku, což vše odkazuje k textu – jenž v knize chybí. Druhá beletristická kniha významného jazykovědce a svérázného literárního experimentátora vychází z faktu, že poznámkové aparáty mnohých knih bývají až jakýmisi artefakty o sobě. Na prázdných stránkách Tomanovy knihy jako by neznámý děj plynul skrytý pod hladinou, na níž se jen tu a tam jako drobná vlnka objeví číslo vysvětlivky. A teprve pod čarou se rozvíjí v podobě důkladných poznámek, evokujících pikareskní osudy podivných dobrodruhů, zrání jakéhosi nejmenovaného spisovatele i bádání nad ne zcela rozluštěným textem připouštějícím protichůdné výklady. Do poznámek autor zakomponoval ironické odkazy na vlastní osobu, ale také například střípek apokalyptické sci-fi vize či parafrázi podvodných e-mailů. Poznámky spolu korespondují opakováním motivů a drobnými variacemi; knihu uzavírá rejstřík, vztahující se zdánlivě k mnohasetstránkovému textu; a svébytným dílem je i anglická „copyright page“. Výsledná „kniha bez knihy“ je tak originálním literárním žertem, testujícím nosnost sekundárního textového aparátu s osobitým humorem, blízkým absurditě a nonsensu.

Ve své době mezinárodně proslulý Zdeněk Rossmann (1905-1984) je dnes jen občas zmiňován v historii moderního designu. Cílem současné výstavy je zaplnit tuto mezeru ukázkami širokého výběru Rossmannových prací, které dokumentují význam jeho postavení v českém modernismu, stejně jako jeho důležité místo v mezinárodních vztazích meziválečných grafických designérů. Výstava obsahuje sekce Rossmannových nejvýraznějších prací v typografii, plakátu a knižním designu, scénografii, výstavnictví a architektuře. Nabízí celkový přehled o rozsahu médií, jimiž se modernistický designér Zdeněk Rossmann zabýval. Výstavu v Moravské galerii doprovází rozsáhlá publikace, která dokumentuje Rossmannovo životní dílo. Vedle autorů výstavy jsou v ní zastoupeni badatelé z České republiky, Francie, Slovenska a Spojených států, k nimž patří Karel Císař, Jitka Ciampi Matulová, Sonia de Puineuf, Ľubomír Longauer, Helena Maňasová Hradská a Markéta Svobodová. Ve spolupráci s řadou národních a mezinárodními institucí vedl výzkum badatelského týmu k objevům vzácných archivních materiálů, které se vztahují k Rossmannovu dílu a osvětlují jeho profesionální vazby k vedoucím osobnostem meziválečného evropského designu a architektury, jako jsou Jan Tschichold, Hannes Meyer, László Moholy-Nagy, Hajo Rose a mnozí další.

Literární koláž, sestavená a sepsaná lingvistou, bohemistou a kunsthistorikem Jindřichem Tomanem, je sbírkou zcela původních textů, které přesvědčivě prezentují autorovu dokonalou znalost jazyka a stylistických zákonitostí.

Czech poet and photographer Jindřich Heisler (1914–1953) joined the Czech Surrealist Group in 1938, just as Nazi occupation of the country was driving the movement and Czech artists underground. Heisler published his first book of poetry a year later. In his brief and courageous career—Heisler died suddenly at the age of thirty-eight—he produced some of the most remarkable assemblage work of the Surrealist movement, including what is arguably the single-most important photobook produced in the 20th century, From the Strongholds of Sleep (1940-41).This gorgeously illustrated volume—with eighty color images of Heisler's assemblage pieces—introduces English-speaking audiences to his work, translating many of his writings for the first time and offering in-depth analysis of his postwar years in Paris in the company of André Breton, Benjamin Péret, the illustrator Toyen, and other major figures of the Surrealist movement.

Sborník je výstupem workshopu organizovaného Židovským muzeem v Praze a Ústavem pro českou literaturu AV ČR v roce 2010, který konfrontoval znalosti, názory a metodologii literárních vědců a historiků zabývajících se židovskými dějinami a antisemitismem. Vybrané příspěvky představují Nerudovy postoje vůči Židům, zejména jeho antisemitský traktát Pro strach židovský, v kontextu doby a analyzují jej z různých perspektiv. Ačkoli protižidovský charakter různých Nerudových textů byl často zmiňován, dosud se mu žádná práce nevěnovala obšírněji. Mediální diskuse, kterou workshop vyvolal, pak jasně ukázala, jak je důležité, aby se česká společnost kriticky vypořádala s komplexitou vlastních vztahů k Židům, v neposlední řadě i z toho důvodu, že pamflet Pro strach židovský je v současnosti ke stažení na několika nacionalistických a antisemitských internetových stránkách. Součástí sborníku je komentovaná edice traktátu Pro strach židovský a také ilustrace, především dobové obrazy Židů a antisemitské karikatury. Vychází ve spolupráci s Centrem židovských studií FF UK za podpory Ministerstva kultury ČR.

Autor se mj. zabývá stylem jazykovědné práce na počátku 20. století, rolí pražské multikulturní společnosti při vzniku Kroužku, propojením Kroužku a avantgardy a vlivem modernistických kulturních ideálů na jazykovědu. Částí práce jsou intelektuální biografie Viléma Mathesia, Romana Jakobsona a Nikolaje S. Trubeckého, které mj. ukazují, jak dalece ideály kolektivní práce, syntézy vědění a důrazu na společensky vymezený závazek vůči jazykovědě ovlivnily jejich práci. Další kapitoly popisují vznik pražské fonologie a otázky teorie jazykové kultury. Monografie původně vyšla anglicky (MIT Press, 1995). Český překlad je doplněn autorovou retrospektivní úvahou a aktualizovanou bibliografií.