Jana Horváthová Pořadí knih

Kniha přináší nový, objevný pohled na tvorbu zcela mimořádné malířky Míly Doleželové (1922–1993). Žila a tvořila v Praze a hlavně na Vysočině, pod horou Javořicí, v Jihlávce, Klatovci a Telči. Milovníkům umění zanechala nesmírně obsažné a monumentální dílo sestávající z fresek a nesčetného množství olejomaleb, kreseb a grafik. Úvodní kapitola knihy z pera Markéty Bártové přiblíží životní osudy Míly Doleželové i jejího manžela, malíře a grafika Jiřího Mareše (1932–1984). Umělkyně se nejvíce proslavila jako „malířka cikánů“, hloubka jejího zájmu o romskou tematiku však značně přesáhla pouhé vnější okouzlení, neboť romský prvek, romipen, v jejím díle hluboce rezonoval. Ve své kapitole, jejíž záběr přesahuje až k současným romským umělcům, to názorně dokládá Jana Horváthová. Navzdory nepřízni ateistického režimu Doleželová po dobu tří desetiletí tvůrčím způsobem rozvíjela křesťanská témata. Možné odpovědi na otázky po filozofickém a teologickém obsahu této významné části jejího díla formuluje ve své kapitole Tomáš Mazáč. Monografie vychází u příležitosti 100. výročí narození malířky, doprovází ji téměř tři sta reprodukcí obrazů, fotografií a dokumentů, obrazové kalendárium jejího života a díla a několik příloh.

Kniha přináší tematicky utříděné vzpomínky pamětníků z původních skupin českých a moravských Romů a Sintů, kteří se usazovali v českých zemích od konce 17. století až do doby druhé světové války, kdy byli většinou vyvražděni. Zaměřuje se na vzpomínky z období před válkou a protektorátu. Dvě teoretické kapitoly uvádějí historické souvislosti, zatímco následující kapitoly obsahují jádro knihy – narativy k daným epochám. Publikace je prvním svazkem plánovaného dvousvazkového díla, které z málo redakčně upravovaných výpovědí skládá obraz počátků pozdější genocidy, jež se rozvíjela již v mírové době první Československé republiky. Vztah většinové společnosti k romské menšině byl poznamenán předsudky a úřady prohlubovaly stereotypy kriminalizací „cikánů“. Tento přístup usnadnil nástup rasové diskriminace v protektorátu, což vedlo k důsledné perzekuci Romů a Sintů. Kniha se zaměřuje na území protektorátu a poskytuje prostor vzpomínkám na věznění v cikánských táborech v Letech a Hodoníně, odkud byli lidé deportováni do Auschwitz. Druhý svazek dokončí téma genocidy Romů a Sintů mimo území protektorátu, zejména v Auschwitz II-Birkenau a dalších místech.

Výpravná publikace v klasické knižní vazbě reprezentativním způsobem nabízí biografické medailony vybraných 254 romských osobností, jejichž osobní životy v průběhu dvacátého a jednadvacátého století byly, anebo jsou, spojeny s českými zeměmi. Romové, kteří nejen v historických dobách Rakousko-Uherska, ale ani v demokratickém prvorepublikovém Československu, natož v totalitních režimech, nemohli – a to až do roku 1990 - být více, než jen oficiálně „neviditelní“ nositelé hrdosti na svůj vlastní původ. Z těchto všech veřejnosti neznámých Romů na více než dvou stech stranách knihy Amendar (tj. v romském jazyce vyjádřeno „od nás“ nebo „z nás“) vystupují jedinečné a inspirativní osobnosti napříč dějinami umění ( - a to jak umění hudebního, tak také výtvarného, literárního a dalších), sportu, školského vzdělávání, státní správy a také občanského aktivismu. Knihu otevírají dva rozsáhlé rozhovory se dvěma romskými osobnostmi střední generace – s bývalou romskou poslankyní a psycholožkou Monikou Mihaličkovou a aktivistou, mj. laureátem Ceny Muzea romské kultury za rok 2017, Davidem Tišerem.

Andrej Pešta (1921–2009) byl významnou romskou osobností a jako amatérský fotograf zachytil život kolem sebe v období 50.–80. let minulého století. Kniha přináší prezentaci takřka sta fotografií, jimž je v knize dán maximální prostor. Fotografie jsou doplněny indexem s podrobnými popiskami. Součástí knihy je text teoretika fotografie Tomáše Pospěcha, v úvodu knihy se k fotografiím a zejména ke své osobní zkušenosti s jejich tvůrcem ve vzpomínce vyslovuje historička a muzeoložka Jana Horváthová, stav a vývoj sbírky Peštových fotografií ve sbírkách Muzea romské kultury je popsán od kurátora Adama Holubovského a v závěrečné části knihy čtenář nalezne dva texty pojednávající o historické osobnosti Andreje Pešty z pera historika Dušana Slačka a romistky Milady Závodské. Kniha vychází v česko-anglické jazykové verzi, obsahuje také medailon Andreje Pešty v romském jazyce.

Publikace "Století pohrom - století zázraků Rudolfa Dzurka" vychází jako katalog ke stejnojmenné výstavě (24.10.2014 - 20.3.2015) Muzea romské kultury v Brně. Výstava i česko-anglický katalog představují výběr 39 obrazů ze skleněné drtě a 8 dřevěných soch z obsáhlého a mnohovrstevnatého díla patrně nejznámějšího romského výtvarníka u nás Rudolfa Dzurka (1941-2013).

Fotodokument amerického fotografa, jehož fotografie byly publikovány již v knize 101 umělců v České republice (oceněna titulem Nejlepší kniha fotografií roku 2000 na pražském Knižním festivalu), přináší 88 uměleckých portrétů Romů, kteří svým vzděláním, prací, profesionalitou, posláním a životním stylem odporují zaběhanému stereotypu o nenapravitelnosti této etnické skupiny. Kromě své umělecké hodnoty – Chad Wyatt své fotografie nadmíru nestylizuje, snaží se zachytit přirozené prostředí, ale přesto konečné portréty vypadají, jako by je dlouho promýšlel – má kniha nesmírný socio-politický význam a je první svého druhu.