Tertullianus Knihy

Ve spise Mučedníkům se Tertullianus obrací na křesťany, kteří ve vězení očekávají mučednickou smrt, a snaží se je povzbudit, aby vytrvali ve svém odhodlání a nebáli se pro Boha zemřít. Pro tento jeho záměr se však zcela nehodila ani jedna z klasických literárních forem, které předepisovala antická tradice, tedy ani „útěcha“ (consolatio), ani „povzbuzení“ (exhortatio). Tertullianus proto obě formy smísil, podle starobylé rétorické tradice sahající až k Aristotelovi a detailně propracované Quintilianem je doplnil o „pohanská“ exempla, charakteristický motiv filosofické diatriby, a vytvořil tak žánr nový, specifický a křesťanský, jejž někteří badatelé neváhají počítat mezi nejpůsobivější díla svého druhu z celého starověkého křesťanství.

Spis prvního z latinských Otců a zakladatele latinské theologie Tertulliana je jediným dochovaným starověkým pojednáním o antických hrách. Jde o výjimečný historický dokument, který je také úvodem do Tertullianovy theologie i brilantního jazyka. Dvojjazyčné latinsko-české vydání. Úvodní studie, překlad a poznámky P. Kitzler.

Spis raného latinského autora a zakladatele latinské theologie Tertulliana z Kartága je jediným dochovaným starověkým pojednáním o antických hrách. Jde o výjimečný historický dokument, který je také úvodem do Tertullianova myšlení i brilantního jazyka. Dvojjazyčné latinsko-české vydání.

Protignostické pojednání O Kristově těle (De carne Christi), sepsané kolem roku 200, náleží k hlavním věroučným dílům zakladatele latinské křesťanské apologetiky Tertulliana z Kartága. Autor v něm proti doketistickým pojetím dokazuje, že Kristovo tělo bylo skutečným lidským tělem z masa a kostí, zrozené z panenské matky. V návaznosti na pavlovský koncept „bláznovství podle lidí“ pak podle Tertulliana právě zdánlivá paradoxnost vtělení potvrzuje jeho pravdivost a skutečnost.

Osmý svazek edice Patristika přináší nejstarší křesťanské pojednání o modlitbě z pera afrického spisovatele Tertuliána. Spis z počátku 3. století nám umožňuje nahlédnout do teologie křesťanské modlitby a získat představu o jejích vnějších projevech. Přibližuje nám, s jakými problémy a potížemi, mylnými či s křesťanstvím neslučitelnými představami bojovali v této době křesťané především v Kartágu, metropoli římské Afriky. Autor se zamýšlí nad tím, co činí modlitbu specificky křesťanskou, odpovídá na otázku proč a jak se modlit a vysvětluje, co znamenají slova modlitby, kterou Ježíš naučil své učedníky. Pojednání o modlitbě tak není jen vzácným dokladem starokřesťanské praxe, zajímavým pro badatele z oblasti dějin teologie a liturgie, ale také stále aktuálním textem, jenž i dnešnímu čtenáři nabízí cenné podněty k modlitbě a životu s Bohem.

Tertullianův rozsáhlý spis De anima („O duši“; napsán kolem roku 210 po Kr.) představuje první zachované pojednání o lidské duši sepsané z křesťanských pozic, a jako takové je ve svém žánru zakladatelským dílem raně křesťanského písemnictví. Pozoruhodný spis, který je rozkročen mezi literaturou, filosofií, teologií a lékařstvím, je nejen polemikou s pohanskými koncepcemi duše, mezi nimiž zaujímá přední místo Platón, tento „hokynář, který v dobré víře prodal všem heretikům svoje koření“, ale formuluje rovněž vlastní koncepci „tělesné duše“ (corporalitas animae), která je v posledku „odnoží“ (tradux) duše Adamovy a předává se při pohlavním styku z rodičů na jejich potomky (tzv. traducianismus). Toto adaptované stoické dědictví, jež je v raně křesťanském myšlení svou propracovaností bezprecedentní, se pro Tertulliana stává nejúčinnější zbraní proti „heretickým“, platonismem ovlivněným naukám o preexistenci a stěhování duší, jež podle něho podkopávají samy základy křesťanského náboženství.

Focusing on the challenge of heresy, Tertullian's treatise provides guidance for Christians on confronting heretical arguments, particularly those from pagan sources. He emphasizes the continuity of truth from the apostles to their successors, claiming that no heresy is truly novel. Additionally, Tertullian argues that all heresies are inherently condemned by the authority of Holy Scripture, whether through explicit statements or its silence.

Tertullian's Apology serves as a foundational defense of Christianity, advocating for its recognition alongside other religious sects in the Roman Empire. Notable for the powerful assertion that "the blood of the martyrs is the seed of the Church," this work highlights Tertullian's significant role in Latin Christianity. Included are the original Latin text and preserved footnotes, along with illustrations of philosophers and deities mentioned throughout the treatise, enriching the historical context of his arguments.