Karel Srp Knihy

Monografie významné malířky Toyen (1902–1980), která právem patří mezi přední výtvarníky českého a evropského malířství 20. století. Toyen byla členkou řady důležitých avantgardních uměleckých skupin (Devětsil, Skupina surrealistů v ČSR), po emigraci se stala členkou pařížské surrealistické skupiny. Její tvorba i dnes zůstává nedoceněna, často je však připomínán její vztah k dnes tak aktuálnímu feminismu. Obrazově bohatá publikace vyjde u příležitosti první české retrospektivní výstavy, kterou připravuje Galerie hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu. Kniha obsahuje cca 480 reprodukcí obrazů, množství dobových statí. Česká verze.

Monografie vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy v Praze 15.10. 1996 - 5.1. 1997. Výpravná publikace, doprovázející dosud největší přehlídku českého surrealismu, se zaměřuje na jeho historické období mezi r. 1929–1953. Množstvím reprodukcí, dokumentárních fotografií a tematickými statěmi od několika autorů mapuje většinu oblastí, do nichž surrealismus zasáhl a k jejichž proměně přispěl od výtvarného umění, přes literaturu, film až třeba po psychoanalýzu. Osou knihy je aktivita Skupiny surrealistů v ČSR (Štyrský, Toyen, Nezval, Teige, Heisler, Brouk). Dále se zabývá okruhem mladších autorů, seskupených po komunistickém puči kolem K. Teigeho (Tikal, Fára, E. a M. Medkovi, Istler, Effenberger) a přihlíží též ke tvorbě umělců, kteří se ve třicátých letech surrealismem inspirovali, aniž by jej programově prosazovali jako umělecký směr (Rykr, Janoušek, Hudeček, Gross, Kolář, Wachsmann).... celý text

Monografie popisuje uměleckou a životní cestu malíře Zrzavého. Věnuje se i interpretaci jeho díla a uměleckých směrů z kterých vycházelo.

Jan Zrzavý (1890–1977) je jednou z nejvýznamnějších postav českého umění 20. století. Jeho rozsáhlý umělecký odkaz lze interpretovat různými způsoby. Ačkoli byl členem důležitých uměleckých skupin, jeho vnitřní procesy se odehrávaly mimo ně. Místo členění podle životních událostí je vhodnější sledovat opakující se témata, k nimž se Zrzavý dlouhodobě vracel, když nacházel vhodné způsoby jejich vyjádření. Monografie se zaměřuje na klíčové oblasti Zrzavého zájmu, jako je téma tváře, které zkoumal ve svých podobiznách. Tvář pro něj symbolizovala setkání se sebou samým či blízkými osobami. Melancholie, kterou Zrzavý brzy identifikoval jako centrální pocit, je často považována za dominantní prvek jeho díla. Jeho práce zahrnuje podobenství o pokory, pomoci a milosti, ale také polaritu mezi meditací a uvolněnou sexualitou. Zrzavého umění se vyvíjelo v figurální a krajinářské linii, které se vzájemně neprolínaly. V krajinách se postavy objevovaly jen zřídka, neboť ho zajímala různorodost míst. Na konci svého uměleckého života se vrátil k počátkům evropského umění, což reflektuje jeho obdiv k autorům jako byl Leonardo. Tato kniha přináší plastický obraz Zrzavého umění a duše, a slouží jako klíč k pochopení jeho díla.

Kniha Černá slunce: Odvrácená strana modernity, vydaná k výstavě v GVU Ostrava, přináší fascinující pohled na české umění v letech 1928-1942, období plné politických a uměleckých zvratů. Zahrnuje více než čtyřicet osobností - malířů, sochařů, grafiků, fotografů a architektů, z nichž mnozí jsou klíčovými představiteli českého umění. Zaměřuje se na odvrácenou stranu modernity, odhalující přehlížené duševní vrstvy, které formovaly psychické struktury doby. Černá slunce symbolizují "slunce jiných světů", inspirované romantismem, ačkoli pojem avantgarda se stal běžným označením pro moderní projev. V původních avantgardních východiscích z dvacátých let se objevují nové smyslové a významové zdroje. Zvolené časové období je prezentováno jako prostor protikladných stránek, kde se mísí různé směry a názory. Tato kniha je součástí dlouhodobého projektu Arbor vitae, který mapuje důležitá období českého umění, jako jsou Roky ve dnech (1945-1957) a Konec avantgardy (1938-1948). Její hloubka a kontextualizace informací činí tuto publikaci nenahraditelnou.

Rozsáhlá monografie české fotografky, mapující průřezově její celoživotní tvorbu, ať už fotografickou, tak i textovou - jako členka surrealistické skupiny se neomezovala jen na jediný žánr.

Fotoreprint všech pěti českých surrealistických časopisů ze 30. let, jež se staly legendou českého moderního umění, aniž by byly přístupné široké čtenářské veřejnosti. Na naléhání mnoha zájemců o moderní české umění vycházejí nyní všechny časopisy v jednom svazku, doplněny vyčerpávající historickou studií historika umění Karla Srpa. Výtisk obsahuje také překlad přednášky André Bretona, nahrané ve studiu brněnského radiojournalu v roce 1935.

Osu první samostatné monografie Jindřicha Štyrského tvoří autorův výtvarný odkaz (obrazy, kresby, grafické listy, knižní obálky, obrazové básně, koláže, scénografické návrhy). Pozornost je však věnována i jeho fotografickým souborům (Muž s klapkami na očích, Žabí muž, Pařížské odpoledne), publicistice, poezii a redakční činnosti v dobových časopisech, revuích a nejrůznějších edicích. Kniha se člení do dvou základních částí, sledujících Štyrského tvůrčí vývoj. První z nich, pojmenovaná Nový svět (1919–1933), objasňuje autorovy umělecké snahy od rané recepce kubismu, primitivismu a expresionismu přes obrazové básně po vrcholný artificielismus. Následný Druhý život (1934–1942) se pak soustřeďuje na Štyrského pojetí surrealismu, koláže, fotografie a snu. Součástí publikace je také životopisný přehled, doplněný o množství dosud neznámých osobních fotografií, soupis výstav a bibliografie. Čtenáři se tak dostává do rukou protějšek k předcházející knize o Toyen (Argo 2000). Současně s monografií vyšly i Texty Jindřicha Štyrského (Argo 2007), shrnující všechny jeho vydané a dostupné rukopisy.

Kniha Z kasemat spánku je prvním souborným vydáním literárního a výtvarného díla Jindřicha Heislera (* 1914 v Chrasti u Chrudimi – 1953 v Paříži). Básnické sbírky (Přízraky pouště, Jen poštolky chčí klidně na desatero, Neznámé cíle, Z kasemat spánku, Daleko za frontou, Na jehlách těchto dní, Zase se třídají roční doby), fotografie objektů, fotografiky (cyklus Ze stejného těsta), ostatní výtvarné práce a filmové scénáře (Minulý týden, Volky nevolky, Země snivců) jsou v knize řazeny chronologicky, oddíl samostatných a příležitostních básní (z let 1941–1953) je zařazen za poslední sbírku. Za vlastním Heislerovým básnickým a výtvarným dílem jsou otištěny dvě jeho eseje (O ilustraci, která není ilustrací; Zázračno a 1947) a dopisy z let 1947–1948. Kniha je doplněna doslovem, statěmi Heislerových současníků a interpretů, chronologickým přehledem a bibliografií jeho díla. Obsáhlý soubor všech básní a jiných textů legendárního surrealisty, přítele Toyen. Obahuje též kompletní Heislerovo výtvarné dílo, většinu textů, které o něm kdy byly napsány, a kompletní bibliografii jeho díla. K vydání připravila a ediční poznámku napsala Zuzana Děťátková.