Keith Lowe Pořadí knih (chronologicky)

Jedinečná kniha o Európe krátko po druhej svetovej vojne zachytáva široké spektrum konfliktov, ktorými kontinent prešiel približne v rozmedzí rokov 1944 až 1949. Koniec vojny priniesol explóziu nového násilia naprieč celou Európou. Väzni zabíjali svojich väzniteľov, odbojári zabíjali a pranierovali kolaborantov. Etnické čistky, občianske vojny, znásilňovanie a zabíjanie boli bežné v dňoch, mesiacoch aj rokoch po oficiálnom skončení vojny. Kniha britského historika skúma Európu hnanú túžbou po pomste. Krutý kontinent je šokujúcim portrétom doteraz nepovšimnutej doby bezprávia a hrôz. Ako píše autor, je len akýmsi príjemným mýtom, že akonáhle skončila druhá svetová vojna, všetko sa vrátilo do normálu. Všetko, čo existovalo pred vojnou, bolo zničené, a to nehovoríme iba o dopravnej infraštruktúre, budovách či fabrikách, ale o celom predvojnovom živote. Povojnové roky sa niesli v znamení presídľovania, posúvania hraníc, ale trebárs aj zbavovania sa nepohodlných detí, ktoré v mnohých krajinách zostali po nemeckých vojakoch. Kniha Krutý kontinent je prvá veľká syntéza o danom období, ktorá ukazuje, že podobné dianie a chaos existovali takmer všade v Európe.

Set in the aftermath of World War II, the narrative explores the liberation of Naples, the first major European city to be freed by the Allies. It delves into the devastation wrought by the war and the subsequent transformation of the city. The account highlights both the immediate impact of conflict on Naples and the critical developments that followed, providing a comprehensive view of resilience and recovery in a war-torn landscape.

Druhá světová válka byla historicky největší katastrofou a zároveň zdrojem největších inovací. Přinesla zánik impérií, zrod konceptu lidských práv či Organizace spojených národů. Díky válce se dočkal penicilin masové produkce, byly vyvinuty počítače a člověk zamířil do vesmíru. S válkou se však pojí především miliony obětí, strach z globalizace nebo z atomových zbraní. Válka je minulostí, na niž bychom dnes rádi spíše zapomněli. A přece jsou náš svět, náš každodenní život, naše uvažování o světě, politice, kultuře, ekonomii i náš jazyk a naše vyjadřování touto zkušeností trvale poznamenány. Stopy války v našich myslích nachází Keith Lowe v příbězích lidí, v politických a ekonomických koncepcích, propagandě, filozofii, literatuře, řeči médií i v našem každodenním jazyce, napříč všemi kontinenty a desetiletími, které nás od války dělí. To dědictví žije dál a válka není uzavřenou kapitolou.

A Spectator Book of the Year 2020 A Times and Sunday Times Best Book of 2020 A Mail on Sunday Book of the Year 2020 'Inspired ... Lowe's sensitive, disturbing book should be compulsory reading for both statue builders and statue topplers' MAX HASTINGS, SUNDAY TIMES What happens when our values change, but what we have set in stone does not? Humankind has always had the urge to memorialise, to make physical testaments to the past. There's just one problem: when we carve a statue or put up a monument, it can wind up holding us hostage to bad history. In this extraordinary history book, Keith Lowe uses monuments from around the world to show how different countries have attempted to sculpt their history in the wake of the Second World War, and what these memorials reveal about their politics and national identity today. Amongst many questions, the book asks: What does Germany signal to today's far right by choosing not to disclose the exact resting place of Hitler? How can a bronze statue of a young girl in Seoul cause mass controversy? What is Russia trying to prove and hide, still building victory monuments at a prolific rate for a war now seventy years over? As many around the world are questioning who and what we memorialise, Prisoners of History challenges our idea of national memory, history, and the enormous power of symbols in society today.

In seinem international viel beachteten Buch erkundet Keith Lowe die globalen Aus- und Nachwirkungen des Zweiten Weltkriegs auf Nationen, Städte, Familien und Personen bis in die unmittelbare Gegenwart. Dabei erweist sich, warum und wie wir immer noch im Schatten der größten Menschheitskatastrophe leben. Der Zweite Weltkrieg war eines der katastrophalsten Ereignisse in der Geschichte der Menschheit. In ebenso packenden wie tief bewegenden Kapiteln erzählt Keith Lowe die globale Geschichte der Jahre nach 1945 mit ihren Licht- und Schattenseiten. Die neu entstandene Ordnung brachte zwei Supermächte, die sich in einem neuen, globalen Kalten Krieg gegenüberstanden, hervor. Anschaulich beschreibt und analysiert er eine Epoche der Zeitgeschichte, die von geopolitischem, gesellschaftlichem und ökonomischem Wandel zuvor nie gekannten Ausmaßes geprägt war. Zugleich entlarvt er dabei zahlreiche Mythen und Legenden, die nach dem Zweiten Weltkrieg entstanden. In fesselnden und berührenden Kapiteln zeigt der Autor anhand individueller Einzelschicksale, wie Furcht und Freiheit als die beiden Hauptmotive das Leben der einfachen Menschen in der Nachkriegswelt prägten. Ein hochaktuelles Buch zum Verständnis unserer Gegenwart: Der Zweite Weltkrieg änderte nicht nur unsere Welt – er änderte auch uns und tut dies bis zum heutigen Tag.

Overzicht van de wereldwijde veranderingen op allerlei gebied ten gevolge van de Tweede Wereldoorlog.

Nová kniha popredného britského historika Keitha Lowea Strach a sloboda je voľným pokračovaním čitateľsky mimoriadne úspešného titulu Krutý kontinent. Kým v prvej knihe autor s pozoruhodnou objavnosťou zobrazil všetky hrôzy povojnovej Európy, jeho nové dielo prináša panoramatický obraz všetkého, čo prišlo v nasledujúcich dekádach – nielen v Európe, ale na piatich kontinentoch. Nový svetový poriadok po roku 1945 znamenal koniec európskych impérií a zrodenie dvoch nových superveľmocí, ktorých spory viedli k novej globálnej studenej vojne. Vedci vyvinuli nové technológie, architekti navrhli nové budovy, ktoré vyrástli z rozvalín miest, politici volali po spoločenských zmenách a ľudia snívali o novom živote. Lowe postavil koncept knihy na výskume osudov obyčajných ľudí z celého sveta a ilustruje zásadné zmeny povojnového sveta na ich príbehoch a premene ich najväčších tráum na príležitosti k zmenám, ktoré majú na naše krajiny, mestá a rodiny dopad ešte aj dnes.

Zusammenbruch, Rechtlosigkeit, Anarchie: Mit der deutschen Kapitulation war das Töten noch nicht beendet. Zum ersten Mal macht Keith Lowe das ganz Europa umfassende Ausmaß der materiellen und moralischen Verwüstungen deutlich: die ergreifende Darstellung einer Welt, die aus den Fugen geraten war. Eindrucksvoll beschreibt Keith Lowe in seinem international viel beachteten Buch den Abstieg eines ganzen Kontinents in die Anarchie. Dabei zeigt er die Gewalteruption des Zweiten Weltkrieges als ein komplexes Geschehen über die sogenannte Stunde Null hinaus. Im Zentrum seiner ausgewogenen Neudarstellung der Nachkriegszeit stehen die vielen auf dem Kontinent aufflammenden regionalen Konflikte, die auch noch nach den klassischen Kriegshandlungen stattfanden: Bürgerkriege wüteten, ethnische Spannungen und Säuberungen dauerten an, Juden und Minderheiten wurden weiterhin verfolgt. Der Krieg hatte – trotz Hitlers Niederlage – eine Gewaltdynamik entfacht, die sich nicht mit der Kapitulation stoppen ließ. Zugleich lässt der Autor die Menschen und die einzelnen Schicksale in den betroffenen Ländern sichtbar werden. Eine unerlässliche Lektüre für ein tieferes Verständnis der Schreckensgeschichte Europas.

Ačkoli válka skončila oficiálně v květnu 1945, trvalo celé desetiletí, než se Evropa opět postavila na nohy. Válka zanechala třicet milionů obětí, rozvrátila ekonomiku a instituce - policii, média, dopravu, místní i národní vlády. Kriminalita se vymkla kontrole a lidé čelili všudypřítomnému hladu. Lowe vykresluje prostřednictvím pestrého výběru konkrétních lokalit obraz chaosu prvního poválečného roku, roku msty na nepřátelích a kolaborantech, znovuoživeného antisemitismu, k němuž paradoxně vedlo osvobození vězňů koncentračních táborů, a dalších monstrózních etnických čistek, které zbavily domovů desítky milionů lidí. Úspěšná kniha, čerpající z primárních zdrojů napříč celým kontinentem, aspiruje na základní příručku k dějinám poválečné Evropy a její opětovné konsolidace.