Filip Melzer Knihy

Po přečtení této knihy budete vědět: •Na co si dát pozor při převodu nemovitostí •Vše o pronájmech a podnájmench domů a bytů •Jak správně sepsat smlouvu při dispozici s nemovitostmi •Jak poznat dobrou realitní kancelář V knize dále najdete: •Vše o katastru nemovitostí •Vzory smluv a podání majících vztah k nemovitostem •Vše o společenství vlastníků jednotek •Druhy věcných břemen Cílem publikace je seznámit všechny, kdo mají v úmyslu koupit či prodat nemovitost (dům, byt, chatu, chalupu) či jiným způsobem řešit svůj problém s bydlením, s aktuálním stavem české právní úpravy týkající se vlastnictví a dispozic s nemovitostmi, převodů členských podílů v sružstvu, problematiky nájmů a podnájmů, výměn bytů a dalších souvisejících témat. Součástí knihy je řada vzorů smluv a podání majících vztah k nemovitostem a přehled souvisejících právních předpisů v aktuálním znění.

Úvod do právní argumentace. Tato publikace je první moderní učebnicí právní metodologie (právní argumentace) v českém právním prostředí. Obsahuje rozbor jednotlivých v právní praxi užívaných argumentů a jejich místo v systému právní argumentace. Vysvětluje tak vzájemné vztahy i mezi argumenty, které běžně činí obtíže (např. vztah argumentu a contrario a argumentu per analogiam). Jednotlivé argumentační postupy ukazuje na konkrétních příkladech platného českého právního řádu, vybraných zejména z judikatorní činnosti soudů.

Úvod do právní argumentace. Předložená publikace systematicky rozebírá, jaké argumenty praktický právník může a musí zohlednit, když z právního předpisu odvozuje řešení konkrétního případu. Aby nalézání práva nebylo nepředvídatelnou hříčkou, musí být založeno na racionální metodě – právní metodologii. Publikace se zabývá podmínkami a způsoby obou podob nalézání práva, tj. jeho výkladem a dotvářením práva soudcem. Stranou nezůstává ani otázka závaznosti soudní judikatury. Za pomoci konkrétních příkladů je vysvětlena metodologie nalézání práva čili teorie právní argumentace. Autor zkoumá jaké argumenty jsou přípustné při odůvodnění řešení právního problému. Analýza jednotlivých právních argumentů reflektuje aktuální judikaturu vysokých soudů i stanoviska právní vědy. 2. vydání

Třetí svazek Velkého komentáře k občanskému zákoníku dovršuje výklad k jeho obecné části. Začíná vymezením právního postavení spotřebitele a podnikatele, po kterém následuje komentář ke třem významným hlavám obecné části: hlavě III: zastoupení, hlavě IV: věci a jejich rozdělení, a konečně hlavě V: právní skutečnosti. Tento svazek komentáře je doplněn o výklad k souvisejícím společným a přechodným ustanovením, která se týkají obecné části OZ, ovšem s výjimkou úpravy právnických osob, neboť tuto materii obsahuje svazek druhý. Ze společných ustanovení jde o § 3015–3020, 3023, 3026.

První svazek komentáře k novému občanskému zákoníku je prvním z celkem tří svazků, které jsou věnovány jeho obecné části. Obsahuje úvod do zákonné úpravy, představovaný zejména jejími základními hodnotovými východisky. V nich je – s jistou nadsázkou – shrnuto to nejpodstatnější pro soukromé právo. Nalezneme zde např. kritéria kogentnosti a dispozitivnosti soukromoprávních norem, pravidla výkladu a aplikace zákona, výčet základních zásad – mj. ochrana člověka a jeho osobnosti, zvýšený zájem na ochraně rodiny, rodičovství a manželství a ochrana slabšího. Mimořádnými v tomto ohledu jsou princip poctivosti (§ 6) a zákaz zneužití práva (§ 8). Další pasáže jsou věnovány statusovým otázkám člověka (narození, smrt, prohlášení za nezvěstného, prohlášení za mrtvého, zásahy do svéprávnosti). První svazek je uzavřen pojednáním o ochraně osobnosti člověka.

Čtvrtý svazek komentáře k novému občanskému zákoníku je věnován rodinnému právu, tedy druhé části kodexu. Svazek je rozdělen na dva díly, IV/1 (§ 655–793) a IV/2 (§ 794–975). První díl obsahuje právní úpravu manželství včetně manželského majetkového práva a příbuzenství včetně určování rodičovství. Druhý díl navazuje osvojením, dále upravuje vztahy mezi rodiči a dětmi včetně vyživovací povinnosti a konečně poručenství a jiné formy péče o dítě. Druhý díl též pojímá související společná a přechodná ustanovení (§ 3021–3040). Regulace rodinného práva byla více než 60 let odloučena od občanského zákoníku, nejprve samostatnou kodifikací zákonem o právu rodinném z roku 1949, později pak zákonem o rodině. Formální odtržení od obecného soukromého práva vedlo i k faktickému narušení vazeb se základními civilními instituty. Rodinné právo bylo chápáno a pojímáno jako samostatná kategorie, do značné míry nezávislá na obecném občanském právu. K výzvám dnešní doby proto nepochybně patří i navázání dogmatiky rodinného práva na obecnou civilistiku. Autoři předkládaného komentáře se všemi silami snažili uvedené výzvy naplnit. Cílem bylo nejen popsat novou právní úpravu, nýbrž se soustředit zejména na interpretační a aplikační problémy, které přináší. Při jejich řešení se reflektuje nejen dosavadní česká a československá judikatura a literatura, nýbrž tam, kde je to vhodné a účelné, se zohledňují i závěry, ke kterým dospěla právní dogmatika příbuzných právních řádů. Výsledkem tohoto koncepčního přístupu je v českých podmínkách dosud nejrozsáhlejší zpracování soukromoprávní části rodinného práva.

Devátý svazek komentáře k novému občanskému zákoníku je věnován závazkům ze zákona, tedy závazkům z deliktů a z jiných právních důvodů, které jsou upraveny v hlavě III a IV čtvrté části kodexu, v § 2894–3014. Analyzuje mimořádně významné instituty odpovědnosti za škodu a nemajetkovou újmu, soukromého soutěžního práva (zejména práva nekalé soutěže), bezdůvodného obohacení a nepřikázaného jednatelství a dnes poněkud méně relevantní institut upotřebení věci k prospěchu jiného. Devátý svazek též pojímá související společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 3015–3081). Cílem předkládaného komentáře je poskytnout čtenáři oporu při řešení složitých případů, se kterými se při své praxi setkává. Autoři nejen popisují novou právní úpravu, ale soustředí se zejména na interpretační a aplikační problémy, které přináší. Při jejich řešení reflektují dosavadní českou a československou judikaturu a literaturu a tam, kde je to vhodné a účelné, se zohledňují i závěry, ke kterým dospěla právní dogmatika příbuzných právních řádů. Výsledkem tohoto koncepčního přístupu je v českých podmínkách dosud nejrozsáhlejší zpracování závazků ze zákona.