Martin Jensen je dánský spisovatel, který se ve svých dílech věnuje jak historickým tématům, tak současným románům. Jeho tvorba se vyznačuje hlubokým zájmem o historii, zejména o středověké Dánsko, a zároveň se dotýká témat z každodenního života. Jensenův literární styl je oceňován pro svou schopnost vtáhnout čtenáře do atmosféry doby a do prožitků postav. Jeho romány často zkoumají lidskou povahu v různých historických a sociálních kontextech, což čtenářům nabízí poutavé a myšlenkově podnětné čtení.
Na jaře roku 1019 začíná být Halfdan z lenošení v Peterborough otrávený a přijde mu vhod, když král Knut nechá jemu i jeho pánovi Winstonovi vzkázat, že pro ně má další úkol. Tentokrát se mají vypravit do Východní Anglie a vyčmuchat, co se říká o králově pravé ruce jarlovi Thorkelovi. Na cestu se s nimi vydává i Winstonova družka Alfrida. Cesou se spojí se sedlákem Arnulfem a několika jeho sousedy mířícími do Thetfordu, kde panskému soudu hodlají předložit zjevně banální případ znásilnění otrokyně. Krátce po procesu však dojde k vraždě; souvisí to snad se zneužitím mladé otrokyně? A jakou cenu má slovo sedláka oproti slovu mocného théna?
Netypický historický román s detektivní zápletkou, v němž se barvitě zpřítomňují skutečné události z anglických dějin. Na pozadí svižně podaného příběhu zřetelně vystupují rozdíly mezi životem v moderně zjemnělé kultuře a šťavnatou surovostí středověku. Jistou syrovost a krvežíznivost plynoucí z doby a prostředí vyrovnává Jensenův snad až rabelaisovský smysl pro humor a všemožné lidské slabosti. Po Králových psech i Křivopřísežník přináší bohatý a plnokrevný obraz doby, kdy se zabíjelo málem na potkání a jako důkaz neviny platilo slovo přísežníků.
I v Křivopřísežníkovi se setkáváme s pestrou čtveřicí: dánským králem Knutem, iluminátorem Winstonem, thénem Halfdanem a hostinskou Alfildou. V roce 1016 se vydá čtyřicet saských mužů v čele s Uthredem, jarlem z Northumbrie, do městečka Wiheal, kde se mají v míru setkat s králem Knutem. V okamžiku, kdy vstoupí do síně, v níž mají uzavřít dohodu, je však čeká brutální poprava. Tento zločin ohrozí mír, neboť si mnozí lidé myslí, že za krvavou lázní stál sám král. Lze mu ještě věřit? Kdo za vraždou stojí?
Winston s Halfdanem však tráví čas v Oxfordu. Halfdan by se rád vydal zase na cestu, ovšem Winston se k jeho nelibosti nechce vzdát Alfildiny náruče a nenaláká ho ani vyhlídka iluminovat spis pro klášter v Peterborough, který by mu jistě vynesl slušný obnos. Nakonec se ale tím směrem musí vydat na přání krále Knuta. Mají za úkol zjistit, co se na severu Anglie děje.
Za časů, kdy Británie byla plná znesvářených kmenů a nejdůležitějšími znaky mužnosti bylo mít syna a dlouhé copy, se nedaleko Oxfordu potkali Winston, bývalý mnich, který se posléze stal úspěšným a žádaným malířem, a Halfdan, mladý svůdce a floutek, jenž vinou válečných půtek přišel o rodný dvorec a veškerý majetek, zato neztratil šlechtickou pýchu. A jak už to v dobrých příbězích bývá, souhra okolností, intrik a nedorozumění spojí nejenom jejich cesty, ale dovede je až před krále, který je pověří důležitým úkolem – spravedlivě vyřešit vraždu saského velmože, jejíž neobjasnění nebo křivá obvinění by mohla vést k rozbití nově nastoleného a křehkého míru mezi kmeny a k dalším krveprolitím. Nezkušený mladíček Halfdan a důvtipný starší Winston (nesourodá dvojice vzdáleně připomíná protagonisty z Ecova Jména růže) se postupně snaží odkrývat stopy vedoucí k vrahovi, což se však nikomu z Oxfordu příliš nelíbí… Podaří se jim jejich úkol splnit a dostanou od krále slíbenou odměnu?
