Remco Campert se ve svých dílech často zabývá tématy paměti, ztráty a hledání identity, zejména v kontextu historických událostí. Jeho próza se vyznačuje jemným humorem a melancholickým pohledem na lidskou existenci. Campert zkoumá složité vztahy mezi minulostí a přítomností a způsob, jakým osobní příběhy formují naše chápání světa. Jeho styl je poetický a sugestivní, čímž čtenáře vtahuje do niterných úvah o životě.
Dosud nejlepší román nizozemského spisovatele a básníka, syna básníka Jana Camperta. Zachycuje v něm krizový stav spisovatele středních let, který při práci na scénáři k filmu Gangsterská slečna hledá jednak nové originální pojetí uměleckého ztvárnění svého námětu a jednak i novýpřístup ke svému dalšímu životu. Román byl také filmově zpracován.