Francis Fukuyama Knihy

Podtitul: Od průmyslové revoluce po globalizaci demokracie. Podle britského Guardianu budeme jednou dvojici knih Původ politického řádu a Politický řád a úpadek Francise Fukuyamy (* 1952) vnímat jako životní dílo tohoto amerického politologa japonského původu. Ve druhé knize s podtitulem Od průmyslové revoluce po globalizaci demokracie sleduje Fukuyama historický vývoj od Francouzské revoluce po arabské jaro s důrazem na nefunkčnost, a tedy úpadek současného amerického politického života. Autor si všímá toho, zda a jak transparentní právní systém a vůle lidu udržují ústřední moc pod kontrolou. Zkoumá rovněž dopady korupce na státní správu a způsoby, jakými se ji v některých společnostech podařilo vymýtit. Rozebírá odkaz kolonialismu v Latinské Americe, Africe i Asii a pokouší se vysvětlit, proč se některým regionům dařilo a rozvinuly se rychleji než jiné. I přes celosvětovou krizi střední třídy a politickou paralýzu Západu však Fukuyama s demokracií i nadále počítá.

Podtitul: Od průmyslové revoluce po globalizaci demokracie. Podle britského Guardianu budeme jednou dvojici knih Původ politického řádu a Politický řád a politický úpadek Francise Fukuyamy vnímat jako životní dílo tohoto amerického politologa. Ve druhé knize s podtitulem „Od průmyslové revoluce po globalizaci demokracie“ sleduje Fukuyama historický vývoj institucí moderního státu a jejich selhávání za období od Francouzské revoluce až po současnost. Páteř knihy tvoří analýzy historie klasických moderních států (Británie, Německo, Francie, USA) z hlediska vývoje jejich institucí, korigovaných mechanismy právního řádu a demokratické odpovědnosti. Z těchto analýz pak vychází rozbor historie politického vývoje dalších zemí různých kontinentů: od zkoumání Řecka a Itálie jako protipólů již zmíněných evropských států přes bizarní vývoj různých zemí Latinské Ameriky, dále vybraných afrických států (zejména Keni, Tanzanie a Nigérie) a nejvýznamnějších východoasijských států (Japonsko, Čína a Indonésie). Autor rovněž analyzuje vývoj a odkaz kolonialismu v Latinské Americe, Africe i Asii a pokouší se vysvětlit, proč se některým regionům dařilo a rozvinuly se rychleji než jiné. Velmi podrobná je studie historie a perspektiv Číny a zejména Spojených států, jež jsou díky důkladné dokumentaci a četným analýzám pro podobné zkoumání jedinečným laboratorním materiálem.

V roce 2014 Francis Fukuyama upozornil na úpadek amerických institucí, kdy mocné zájmové skupiny stále více ovládají stát. Jeho předpověď se naplnila, když se k moci dostali populističtí nacionalisté, jejichž ekonomický nacionalismus a autoritářské tendence ohrožují mezinárodní pořádek. Tito vůdci usilují o přímé spojení s „lidem“, definovaným úzkými identitárními pojmy, což umožňuje zapojení některých skupin a vylučování jiných. Volání po uznání identity jednotlivce je klíčovým tématem, které vysvětluje současné dění ve světové politice. Univerzální uznání rovnosti, základ liberální demokracie, je stále častěji zpochybňováno užšími formami uznání založenými na národě, náboženství, rase či genderu. To vedlo k protiimigrantskému populismu, zpolitizovanému islámu a vzniku bílého nacionalismu. Populistický nacionalismus, ač se zdá být ekonomicky motivovaný, ve skutečnosti vychází z požadavku na uznání, který nelze uspokojit pouze ekonomickými prostředky. Identita je klíčová a aktuální otázka, která vyžaduje, abychom ji vytvářeli způsobem podporujícím demokracii, nikoli ji podkopávajícím. Tato kniha varuje, že bez univerzálního chápání lidské důstojnosti se odsuzujeme k neustálému konfliktu.

Provokativní dílo, považované za jednu ze stěžejních politicko-filozofických a historických prací devadesátých let, hledá odpověď na základní otázky historického vývoje. Fukuyama, jenž rozvíjí zdánlivě neaktuální hegelovskou filozofii dějin, se zamýšlí nad otázkou, zda lidstvo dospěje jednou ke stabilnímu stavu, v němž dojde konečného uspokojení, nebo se v historickém vývoji vždy znovu a znovu prosadí něco, co zvrátí tuto konečnou rovnováhu a navrátí lidstvo zpět do dějin, tak jak je pojímá klasická historiografie. Kniha hledá odpověď na základní otázky historického vývoje: Mají dějiny konec? A pokud ano, kde se nacházíme nyní, poté, co se socialismus, monarchie a fašismus zdiskreditovaly? Rozšíří se model liberální demokracie postupně po celém světě?... celý text

Vývoj, jímž v posledním půlstoletí prošly Spojené státy a postupně i další hospodářsky vyspělé země bývá nazýván přechodem k "informační společnosti", "třetí vlnou", která může mít stejně zásadní důsledky jako přechod od společnosti zemědělské ke společnosti průmyslové. Vymoženosti, jimiž nás obdařil hospodářský systém spočívající na informacích, měly negativní vliv na náš společenský život a morálku. Věc má ale i kladnou stránku: rozvrácený společenský řád se obvykle začne opravovat, a z mnoha náznaků lze usoudit, že to se právě dnes děje. Kniha se zabývá tím, jak společenský řád vzniká, jak se vyvíjí a odkud pocházejí jeho zdroje.

Slabé státy nebo státy v úpadku jsou zdrojem mnoha nejvážnějších problémů světa jako je chudoba, AIDS, drogy a terorismus. K vyřešení těchto problémů nabízí Francis Fukuyama nové řešení: Budování státu. Knížka, kterou držíte v ruce, je vážné a významné slovo k situaci současného světa. Napsal ji velmi vlivný autor, který obvykle výstižně vyjadřuje světové problémy.

Nations are not trapped by their pasts, but events that happened hundreds or even thousands of years ago continue to exert huge influence on present-day politics. If we are to understand the politics that we now take for granted, we need to understand its origins. Francis Fukuyama examines the paths that different societies have taken to reach their current forms of political order. This book starts with the very beginning of mankind and comes right up to the eve of the French and American revolutions, spanning such diverse disciplines as economics, anthropology and geography. The Origins of Political Order is a magisterial study on the emergence of mankind as a political animal, by one of the most eminent political thinkers writing today.

A TIMES BEST PHILOSOPHY & IDEAS BOOK OF 2022A defence of liberalism by the renowned political philosopher'We need more thinkers as wise as Fukuyama digging their fingers into the soil of our predicament' The New York Times'A brilliantly acute summary of the way some aspects of liberal thought have consumed themselves' Guardian'One of the West's most interesting public intellectuals' Times'Hard to think of a better case for liberal centrism' FTLiberalism - the comparatively mild-mannered sibling to the more ardent camps of nationalism and socialism - has never been so divisive as today. From Putin's populism, the Trump administration and autocratic rulers in democracies the world over, it has both thrived and failed under identity politics, authoritarianism, social media and a weakened free press the world over.Since its inception following the post-Reformation wars, liberalism has come under attack from conservatives and progressives alike, and today is dismissed by many as an 'obsolete doctrine'. In this brilliant and concise exposition, Francis Fukuyama sets out the cases for and against its classical observing the rule of law, independence of judges, means over ends, and most of all, tolerance.Pithy, to the point, and ever pertinent, this is political dissection at its very best.

An exploration of the nature of social order discusses how the transformation from an industrial to an information society has disrupted moral standards, showing how the disruption will evolve into a Great Reconstruction as age-appropriate values instill themselves. 50,000 first printing.

Attacking the right-wing policymakers he had associated with, the author argues that the Bush administration, in the war in Iraq, has wrongly applied the principles of neoconservatism. He provides an approach, which emphasizes the importance of solving the problem of development and of creating multiple international institutions.