Marek Piętoň Pořadí knih

Katalog k výstavě koncipovaný jako monografie dané problematiky.

Útlá povídka odehrávající se v příhraničním česko-polském pomezí vyšla jako mimořádná příloha revue Protimluv 3/2021 s působivými ilustracemi Kataríny Szányi.

Volně navazuje na Knihu Ester (2016). Odehrává se v současnosti. Rozvedený čtyřicátník se setkává se třemi osudovými ženami.

Novela Kniha Ester zachycuje životní osudy dospívající židovské dívky z meziválečné a válečné Ostravy, která prochází různými životní zvraty. Nedílným „hrdinou“ je samotná Ostrava jako taková. Inspirací ke knize byly některé reálie a zapomenutá místa okolo ulice Nádražní třídy, hlavní dopravní tepny části Moravské Ostravy, a vůbec zanikající nebo již zcela zaniklá ostravská topografie (Důl Michálka, Deutsches Haus, Wizubka ad.). Kniha také vyvolává otázky, jak prostřednictvím mizejících detailů a událostí (zapomenuté zvyky, ale i fasády domů), které se postupně stávají legendami a které si vybavují dnes už jen pamětníci, docházíme k osudové volbě: nechat je zapomenout, nebo pomocí nich obohatit naši soudobou paměť a skutečnost.

Kolektivní básnická sbírka volného sdružení slezských básníků, programově navazujících svou tvorbou na odkaz Petra Bezruče, obsahuje intimní a reflexivní poezii autorů, potýkajících se s problémy svého zakotvení v labyrintu současného světa. Slezští bardi jsou čtyři. Jací jsou? Piętoň - gellnerovský skeptik. Landsly - zpěvák milostných blues. Programově hrabětovský Diano Nymo. Čermáček jako hledač nového civilismu. Jejich společné vystoupení ve sborníku má na zadní straně obálky jako titul závěrečný verš z Piętoňovy básně Judaica: Vždycky to, bohužel, někdo odsere.

Děj dramatického příběhu se odehrává v létě roku 1997. Kniha vznikla na podkladě skutečných zážitků při povodních.