Julia Boyd Knihy

Události, k nimž došlo v Německu v letech 1919–1945, byly dramatické a děsivé. Nicméně našlo by se také spousta okamžiků nejistoty, pochyb i naděje. Kniha Cestovatelé ve třetí říši se snaží odpovědět na otázku, zda současníci mohli pochopit podstatu nacionálního socialismu, čelit vlivu nacistické propagandy a tušit či předvídat holokaust. Autorka vychází ze zpráv a svědectví očitých svědků, cizinců, kteří zemi především ve 30. letech navštívili a které Hitlerovo Německo z mnoha důvodů fascinovalo. Ze zkušenosti těchto cestovatelů, studentů, politiků, diplomatů, vědců, novinářů, umělců i prostých turistů, mezi nimiž najdeme např. Knuta Hamsuna, Charlese Lindbergha nebo Samuela Becketta, vytvořila Boydová komplexní, velmi barvitý a živý obraz tzv. třetí říše včetně všech jejích paradoxů od nenápadných, ale varovných počátků, přes vrchol moci až po konečný zánik. Knihu zahrnul Daily Telegraph mezi nejlepší knihy roku 2017. Nejlepší kniha roku 2017 podle čtenářů deníku Guardian. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Oberstdorf is a beautiful village high up in the Bavarian Alps, a place where for hundreds of years people lived simple lives while history was made elsewhere. Yet even here, in the southernmost corner of Germany, National Socialism sought to control not only people's lives but also their minds. Drawing on archive material, letters, interviews and memoirs, A Village in the Third Reich is an extraordinarily intimate portrait of Germany under Hitler, of the descent into totalitarianism and of the tragedies that befell all of those touched by Nazism. In its pages we meet the Jews who survived - and those who didn't; the Nazi mayor who tried to shield those persecuted by the regime; and a blind boy whose life was judged 'not worth living'. ​It is a tale of conflicting loyalties and desires, of shattered dreams, despair and destruction - but one in which, ultimately, human resilience triumphs. These are the stories of ordinary lives at the crossroads of history.

With its fossil hunters and philosophers, diplomats, dropouts, writers and explorers, missionaries and refugees, Peking's foreign community in the early 20th century was as exotic as the city itself. Always a magnet for larger than life individuals, Peking attracted characters as diverse as Reginald Johnston (tutor to the last emperor), Bertrand Russell, Pierre Loti, Rabrindranath Tagore, Sven Hedin, Peter Fleming, Wallis Simpson and Cecil Lewis. The last great capital to remain untouched by the modern world, Peking both entranced and horrified its foreign residents. Ignoring the poverty outside their gates, they danced, played and squabbled among themselves, oblivious to the great political events that were to shape modern China unfolding around them. This is a dazzling portrait of an eclectic foreign community and of China itself.

Tief versteckt in den Allgäuer Alpen liegt das malerische Dorf Oberstdorf – ein Ort, an dem die Menschen jahrhundertelang ein einfaches Leben führten, während anderswo Geschichte geschrieben wurde. Doch selbst in dieser abgelegenen Idylle im Süden Bayerns beeinflusst der Nationalsozialismus das Leben der Menschen: ihren Alltag, ihre Handlungen und Gedanken. „Ein Dorf im Dritten Reich“ ist eine lebendige und bewegende Geschichte über den Aufstieg des Nationalsozialismus in Deutschland aus der Perspektive der Bewohner eines kleinen Dorfes. Anhand von Archivmaterial, Briefen, Interviews und Memoiren gelingt den Autorinnen ein außergewöhnlich intimes Porträt Deutschlands unter Adolf Hitler, das einen Einblick in das Leben gewöhnlicher Menschen gewährt. Am Beispiel einzelner Dorfbewohner wird der Blick darauf gelenkt, wie sich Menschen unter hohem politischem und sozialem Druck verhalten. Die psychologischen Mechanismen des Nationalsozialismus werden greifbar gemacht. Es ist eine Geschichte über widersprüchliche Loyalitäten und Wünsche, über Mut und Schwäche, über Handeln und Apathie, über Hoffnung und Verzweiflung und über zerbrochene Träume – aber auch eine Geschichte, die aufzeigt, wie widerstandsfähig Menschen sein können. Das Buch erinnert uns daran, dass selbst die brutalsten Regime nicht alle Spuren menschlicher Gefühle auslöschen können.