Pavel Černovský Pořadí knih

Země vyhnanců jsou rozervány válkou, nejvyšší král Nathair táhne říší a bojuje proti každému, kdo se jeho svatému tažení staví na odpor. Mladá dívka Cywen, která byla ponechána vlastnímu osudu, musí bojovat o přežití. Veškerá její naděje na únik se stává marnou ve chvíli, kdy si Nathair uvědomí, kým Cywen je. Nehodlá dopustit, aby mu tak cenný úlovek vyklouzl z rukou. Neboť právě Cywen může být klíčem k zabití toho, kdo nejvíc ohrožuje jeho cestu k moci. Válečník Corban mezitím se svou družinou prchá po prohře z domoviny a míří na jediné místo, které jim může poskytnout útočiště. Corban po celou dobu svádí vnitřní boj, aby se stal tím, za kterého jej všichni mají Jasnou hvězdou a spasitelem Zemí vyhnanců. Svět smrtelníků je natolik pohroužený do bojů o moc a přežití, že nikdo nevnímá největší nebezpečí. Temné síly v Zásvětí osnují plány, jak přivést vojska Padlých do světa těla a tím jednou provždy ukončit odvěkou válku proti Věrným.

Spánek považujeme za samozřejmost. Nic není vzdálenější skutečnosti. Současná civilizace funguje v módu 24/7. Tento režim však koliduje s naší biologickou potřebou spánku a odpočinku. Spánek se proto často považuje za projev lenosti nebo ztrátu času — stává se z něj problém k vyřešení. Západní medicína i různá průmyslová odvětví se tak v posledních letech stále více zaměřují na to, jak zmenšovat dopady spánkové deprivace na lidské zdraví. Tím se však řeší až důsledky, nikoli příčiny celé epidemie spánkových poruch, a vzniká paradoxní situace: problémy průmyslově řízených životů řeší opět průmysl. Antologie Odpočinek v neklidu přináší pohledy kulturních teoretiků, historiků, filozofů a sociologů na současnou krizi spánku, která až donedávna zůstávala na okraji zájmu humanitních a sociálních věd. V textech zásadních autorů se ukazuje, jak moderní kapitalistické řízení formuje biopolitiku — moc, jíž se podřizují naše těla i sny.

Doktor vezme Romanu na prázdniny do Paříže, města, jež má, tak jako dobré víno, vlastní buket. Zvlášť pokud ho navštívíte v archivním ročníku. Tardis je ale zanese do roku 1979 – ročníku stolního vína, ročníku, který zkysnul kvůli prasklinám – ne v jejich sklenkách, ale v samotném předivu času. Pánové času se zapletou do mimozemšťanského spiknutí, ve kterém hrají roli po domácku vyrobené stroje času, krádež Mony Lisy, zmrtvýchvstání obávané rasy Jagarothů i začátek (a dost možná také konec) života na Zemi. Pokud má lidstvo přežít, musí Doktor s Romanou za pomoci britského policisty, který pro ránu nejde daleko, překazit pletichy záhadného hraběte Scarlioniho (všech dvanácti). Inu, takhle vypadá Doktorova obvyklá dovolená...

Dobrodružství čtvrtého Doktora, které se nikdy nedostalo na televizní obrazovku, bylo napsáno Douglasem Adamsem v roce 1979 a nyní bylo dotvořeno Garethem Robertsem. Doktor a jeho společník Romana obdrží naléhavou žádost o pomoc od profesora Chronotise z Cambridge. Po přistání v jeho knihami přeplněné pracovně zjistí, že profesor o žádné zprávě nic neví, a místo očekávaného dobrodružství je čeká jen projížďka po řece a šálky čaje. Brzy se však ozve mrazivé úpění, které naznačuje, že situace je daleko vážnější. Profesor se potýká s tajemnou ztracenou knihou, zatímco Doktora pronásleduje létající koule schopná vysávat myšlenky, patřící šílenému zločinci Skagrovi. Jeho plán na ovládnutí vesmíru může zhatit jen Doktorova chaotická improvizace, při které mu pomáhají humanoidi Chris a Clare a mobilní počítač K-9. Otázky o Skagrovi a skutečné identitě profesora Chronotise se množí, stejně jako otázka, co nebo kdo je Shada. Douglas Adams, známý jako autor Stopařova průvodce Galaxií, napsal také scénáře k třem dílům kultovního seriálu Doctor Who. Tato románová verze Shady, nikdy nedokončená a nevysílaná, přináší nové dobrodružství pro fanoušky. Gareth Roberts, britský scenárista, se proslavil jako autor příběhů na motivy tohoto seriálu.

Jedné deštivé říjnové noci je v opuštěném skladišti na Manhattanu nalezeno mrtvé tělo krásné a mladé Ashley Cordovové. Přestože policie označí její smrt za sebevraždu, dlouholetý investigativní žurnalista Scott McGrath má jiné podezření. Vyšetřování podivných okolností obklopujících Ashleyin život a smrt dovede McGrathe tváří v tvář odkazu jejího otce: legendárního režiséra kultovních hororů Stanislase Cordovy – muže v ústraní, kterého na veřejnosti nikdo neviděl již déle než třicet let. Poháněn touhou po pomstě, zvědavostí a potřebou odhalit pravdu nechá se McGrath i se svými dvěma novými pomocníky vtahovat hlouběji a hlouběji do Cordovova tajemného, hypnotického světa. Když se k odhalení režisérových tajemství přiblížil naposledy, stálo ho to manželství i kariéru. Tentokrát by mohl přijít o mnohem víc.

První český překlad dopisů básníka, mystika a visionáře a především kreslíře a grafika, obsahující i řadu Blakeových básní, je úchvatným dokumentem z Blakeova soukromého i uměleckého života i sžíravým svědectvím a kritikou "věku rozumu".