Daniel Srch Knihy

Antikomunismus se objevil ve Spojených státech amerických takřka ihned po bolševickém převratu v Petrohradu v listopadu 1917. Stal se fenoménem, který poznamenal společnost, kulturu a zejména politickou scénu. V průběhu 20. století se dokonce několikrát změnil v hysterii, respektive tzv. „strach z rudých“. Jde především o období bezprostředně po skončení první světové války a poté o počátek studené války. S těmito vypjatými etapami je spojena řada osobností, nejvíce ovšem mezi nimi vyčníval senátor Joe McCarthy, jenž bývá považován za ztělesnění demagogie a zvůle Washingtonu. Americký antikomunismus však není možné takto paušalizovat. Obavy z komunistické infiltrace lze totiž mnohdy považovat za opodstatněné, naopak angažovanost obyčejných lidí v „honech na čarodějnice“ za limitovanou. Tituly edice MAGNETKA jsou vydávány společně Pražskou vydavatelskou společností (ISBN 978-80-7250-747-4) a Nakladatelstvím Epocha (ISBN 978-80-7557-034-5). První vydání.

Mezi lety 1947-1960 se v americkém filmovém průmyslu uplatňovala politika zakazující zaměstnávání členů či sympatizantů Komunistické strany Spojených států amerických. Tato praktika se označuje jako tzv. černá listina (blacklist). K jejímu ustavení došlo na přelomu čtyřicátých a padesátých let na základě několika kol vyšetřování Výborem pro neamerickou činnost Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických. Jedinci, kteří během výslechů odmítli spolupracovat, nebo byli v jejich rámci uvedeni jako tzv. "rudí", se pro Hollywood stali díky dobové atmosféře nepohodlnými, a proto s nimi studioví bossové rozvázali pracovní kontrakty. Černou listinu lze sice považovat za úzce zaměřenou problematiku, jejím prostřednictvím je ale možné sledovat řadu obecnějších jevů existujících ve Spojených státech. Předně jde o přístup federálních autorit k menšině otevřeně se hlásící k podpoře aktuálního nepřítele číslo jedna - Sovětského svazu. Dále blacklist nabízí vhled do fungování domácí kinematografie a jejích četných specifik vycházejících z tamějších kulturních stereotypů. Sonda do světa rudých pak odhaluje paradoxy hollywoodského i amerického komunismu. A konečně rozkol ve zpětné interpretaci celé této kauzy, který se odvíjí od uznání oprávněnosti paradigmatu o "čarodějnících" a "inkvizitorech", poměrně přesně reflektuje rozštěpení politicky aktivní veřejnosti do liberálního a konzervativního tábora, což platí také pro historiografii.