Zdeněk Homola Knihy

Hajdy na hrad je podrobný průvodce po Pražském hradu a Karlově mostě s víc jak 150 barevnými fotografiemi a diagramy včetně 42 celostránkových snímků.

Knížka drobných próz českého psychiatra a publicisty. Kniha je třetí sbírkou autorových krátkých textů, vydanou v jeho rodinném nakladatelství. Obsahuje drobné prozaické útvary - povídky, fejetonistická zamyšlení, příběhy ze života či úvahy nad tématy z naší historie.

Hořící Havana je soubor 27 krátkých psychologických povídek, většinou cynických historek o hospodském kumpánu Pepovi. Autor textů, povoláním psychiatr, je nudný patron a abstinent, protože prý, pokud si dá dvě desítky, koketuje s dívkami, a to mu už v jeho věku připadá nevkusné. Pokud si dá desítky čtyři, a to se stává pravidelně třikrát do roka, sype pak ze sebe často neuctivé psychoeruptivní a psychodestruktivní historky o svém alterovaném egu – Pepovi.

Výpravná publikace o armádním generálu in memoriam Bedřichu Homolovi, vrchním veliteli Obrany národa – podzemní armády v protektorátu během druhé světové války. Obrana národa organizovala například ilegální přesun československých pilotů a leteckého personálu do zahraničí (ve výsledku zejména do Británie), zpravodajskou a sabotážní jednotku tvořili Homolovi podřízení a zároveň nejbližší přátelé, známí Tři králové – Josef Mašín, Josef Balabán a Václav Morávek, Obrana národa se chystala na ozbrojené povstání, pokud by byla Hitlerova Třetí říše oslabena i zvenčí. Generál Homola byl zatčen gestapem na základě udání na Silvestra roku 1941 a po roce vězení a mučení byl popraven gilotinou 5. 1. 1943 v berlínské věznici Plötzensee. Po válce byl posmrtně povýšen na armádního generála, psaly se o něm oslavné články v novinách. Po roce 1948 byl však vymazán z oficiální historie národa jakožto „buržoazní a reakční generál“ až do roku 1989. V roce 1998 byl znovu veřejně vzpomenut – obdržel od prezidenta Václava Havla Řád bílého lva, nicméně zpět do základního povědomí národa se, stejně jako další hrdinové z dob první i druhé světové války, znovu nedostal. Kniha, kterou napsal vnuk Bedřicha Homoly Zdeněk Homola ve spolupráci s historikem Janem B. Uhlířem, má smazat dluh české historiografie, je určena jak pro laickou veřejnost, tak pro historiky, neboť obsahuje množství dosud nepublikovaných dokumentů a fotografií.

Soubor 23 krátkých pointovaných psychologických povídek psaných břitkým humorným jazykem upomínajícím na tradici předválečných autorů Karla Čapka a Jaroslava Haška. V druhé části pak najdete dvě temná romaneta o duších choromyslných lidí, kde autor nezapře svou profesi psychiatra. Texty popisují nekonformní lidské osudy v absurdních nástrahách pohnutého dvacátého století, od prvních lásek až po tragická úmrtí, nechybí však ani poetické pasáže pro odlehčení. Zlé jazyky tvrdí, že knížka je určena pro muže, ale není tomu tak, je psána pro všechny lidi s otevřenou myslí.