Corrie ten Boom

Narodila se v roce 1892 v Haarlemu v severním Holandsku v silně náboženské rodině jako jedno z mnoha dětí.

V roce 1940 po okupaci Holandska Německem byla ihned zakázána duchovní společnost „Klub ten Boomových“. Od roku 1942 se celá rodina ten Boomových velmi aktivně zapojila do podzemního hnutí. Ukrývala židovské uprchlíky, které tak uchránila od jisté smrti. Pomoc a ukrývání Židů byla u celé rodiny motivována silnou náboženskou vírou. Přesto se rodina nijak nesnažila obracet uprchlíky na křesťanskou víru. Dokonce se snažili zajistit uprchlíkům košer stravu a možnost slavit šábes. Celá rodina ten Boomových byla zatčena 28.3. 1944 za pomoci holandského udavače (Corrie se později podařilo zjistit jeho jméno - Jan Vogel). Byli nejprve posláni do vězení ve Scheveningenu, později do Vught (holandského koncentračního tábora pro politické vězně) a nakonec do německého koncentračního tábora Ravensbrück. Zde umírá v září 1944 Corriina sestra Betsie. Corrie byla propuštěna v prosinci 1944. V autobiografickém románu Útočiště později napsala, že její propuštění bylo administrativní chybou a o něco později byly v koncentračním táboře postříleny všechny vězenkyně jejího věku.

Po válce se vrátila do Holandska a později začala podnikat cesty po celém světě, na kterých kázala o křesťanství, lásce a odpuštění. V prosinci 1967 byla oceněna titulem Spravedlivý mezi národy. Za svou činnost za druhé světové války byla povýšena holandskou královnou do šlechtického stavu. Muzeum v Haarlemu, v holandském městě, kde se narodila a strávila větší část svého života, je pojmenováno po ní.

Corrie se nikdy nevdala a neměla žádné děti. Zemřela na své narozeniny v jednadevadesáti letech.