Autor vychází z konkrétních událostí, spojených s pádem komunistických režimů ve východní Evropě a odhaluje anatomii revolucí, jejich paradoxy, složitosti a perspektivy.
Karel Kovanda ve své knize hovoří o celém období svého veřejného působení, které dnes trvá už přes 45 let. V šedesátých letech v Praze podemílal se svými přáteli monopol komunistické moci. Po emigraci do Spojených států vystudoval politologii – a vzápětí odjel na dva roky do tehdy ještě zcela exotické Číny. Po revoluci se vrátil do Československa a pomáhal vytvářet novou českou zahraniční službu. Vyvrcholením jeho diplomatické dráhy bylo působení v Radě bezpečnosti OSN a v NATO, v nichž byl prvním velvyslancem České republiky. V OSN i v NATO zanechal nepřehlédnutelnou stopu. Svůj normální pracovní život zakončil pěti lety ve špičkách Evropské komise, odkud před půlrokem odešel do důchodu, ovšem velmi aktivního.
Monografie Karla Kovandy je cenným příspěvkem k dějinám hospodářské reformy v Československu v šedesátých letech 20. století. Zabývá se problematikou podnikové samosprávy, která představovala jednu z nejvíce diskutovaných otázek v rámci dobového ekonomického myšlení. Účast pracujících na řízení průmyslových závodů považovalo vedení za KSČ za nežádoucí, neboť ohrožovala pozice státního i hospodářského aparátu. Tabuizovaný problém začal být obsáhle veřejně diskutován až v roce 1968. V polemice se střetli radikální reformátoři propagující zakládání rad pracujících s rozhodujícími kompetencemi při řízení podniků, s umírněnými technokraty, kteří doporučovali jen vznik orgánů, jež by měly pouhou poradní funkci a v nichž by zaměstnanci měli jen menšinové zastoupení. Autor plasticky rozebírá vývoj tohoto názorového střetu během celého roku 1968. Podrobně si všímá také spontánního vzniku podnikových rad ve velkých průmyslových podnicích, který lze považovat za jeden z rysů obnovující se občanské společnosti. Závěrečná část knihy přibližuje vývoj debaty o podobě zákona o socialistickém podniku. Názorně dokládá, že se ani po sovětské okupaci problém zaměstnanecké samosprávy nevytratil z veřejného diskurzu. Teprve nástup Husákova vedení KSČ v dubnu 1969 přivodil rychlé udušení celé diskuse, po níž následovala postupná likvidace podnikových rad v jednotlivých továrnách a politická perzekuce jejich propagátorů.
Vtipné a poutavé sloupky uveřejňované v Lidových novinách o tajích a záhadách finančních i investičních operací, o osobních investicích i o kupónové privatizaci. Autor do své knihy zařadil i ohlasy čtenářů na své sloupky.