Václav Matoušek Pořadí knih

Nejprve si luxus pobytu „na letním bytě“ mohly dopřát jen rodiny vyšších společenských vrstev, teprve po první světové válce si vlastní rekreační objekty začali pořizovat lidé z vrstev středních či nižších. K tomu se přidal tramping jako způsob života v přírodě a s přírodou. Naše kniha přináší vhled do všech těchto světů. Aby mohla půvabná a čtivá kniha Václava Matouška, předního odborníka na historii letních venkovských obydlí, vzniknout, bylo třeba shromáždit velké množství historických zdrojů, projít desítky kilometrů, hovořit s pamětníky, studovat v archivech, prozkoumat staré mapy a plány, a nakonec z množství podkladů vybrat ty nejzajímavější „modelové“ příklady s často pohnutými osudy rekreačních staveb a jejich majitelů. Autor vybral jedenáct známých letovisek v okolí Prahy, v údolí dolní Berounky (Zadní Třebáň, Hlásná Třebáň, Lety, Dobřichovice, Všenory), na soutoku Vltavy a Sázavy (Pikovice, Hradištko), na potoku Mnichovce (Božkov u Mnichovic), na železniční trati Praha–Olomouc (Klánovice) a v labské rovině (Hrabalovo Kersko).

Na bojišti u Rozvadova je zachován početný a unikátní soubor raně novověkých polních opevnění, který nemá v českých zemích obdoby. Systematický průzkum vybrané části bojiště pomocí detektorů kovů přinesl velmi důležité poznatky jak o místech a charakteru dílčích bojových operací, tak o výzbroji a výstroji armád. Mimo jiné i unikátní nálezy dělostřeleckých projektilů a početný a ojedinělý soubor ženijního nářadí. Výsledky terénního archeologického výzkumu doplnilo studium obsáhlého souboru písemných pramenů k bitvě a analýza unikátního souboru kartografických a ikonografických pramenů. Česky a anglicky.

Studium středověkého a novověkého vojenství, konfliktů a polních opevnění je v několika posledních desetiletích jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů v Čechách. Předkládaná monografie shrnuje převážně novější výzkumy téměř dvou desítek badatelů a je zaměřena na období novověku. Jak už naznačuje její název, přístup autorů k tématu je mezioborový, i když v mnoha ohledech vychází především z poznatků archeologie, které kombinuje s historickými prameny a výsledky přírodních a technických věd. Větší část příspěvků se věnuje událostem třicetileté války, stranou však nezůstaly ani mladší vojenské konflikty, od sedmileté války přes válku o bavorské dědictví až do prusko-rakouské války z roku 1866. Téměř všechny analyzují především různá bojiště, polní opevnění a prameny hmotné povahy, pouze jedna je zaměřena na poznání vojenských táborů očima vojenských příruček.

Válka a válečné konflikty zpravidla těžce dopadají na všechny vrstvy společnosti. Jejich ničivé důsledky gradují s nástupem střetů masových armád. Těžiště problému bývá podmíněno dobově, regionálně, sociokulturně i jinak. Vždy však platí, že ve válce je promarněno množství lidských životů, které s modernizací technik a technologií ničení dramaticky narůstá. Potoky krve provázejí potoky slz a nezměrné hoře převážně obyčejných lidí nesoucích hlavní tíhu války, resp. jejích důsledků. Publikace Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době je původní vědecké dílo přispívající do diskurzu jednoho z velkých témat moderních agrárních dějin, tj. postavení venkova a venkovana v období válek, počínaje válkou třicetiletou a konče válkou studenou. Spojení „rolníka“ a „války“ v prostředí českých zemí a Slovenska je v dosavadní historiografii nové. Ne všechny, ale v zásadě téměř všechny dlouhodobé války zásadním způsobem ovlivnily příští vývojové linie společnosti. Podmínky, v nichž se odvíjely, poskytovaly podněty směřující k opravě důsledků války, zlepšení situace trpícího venkova a jeho obyvatelstva a snažily se hledat obranné mechanismy proti důsledkům válek příštích. Publikace naznačený diskurz obohacuje o běžící odborné diskuze, upozorňuje na nové aspekty, nabízí podstatné teze i drobnohledné úvahy, jež mají za cíl inspirovat k dalšímu vědeckému bádání.

Publikace sleduje proměnu vzájemného vztahu dvou na první pohled nesourodých, v mnohém ohledu dokonce protichůdných či zdánlivě konkurenčních jevů – lesa a průmyslu. Ve více než deseti kapitolách přibližuje zájemci pestrou škálu oboustranně se ovlivňujícího poměru lesa a rodícího se průmyslu. Nastiňuje tak nejen nejrůznější proměny jejich vzájemné interakce, k nimž došlo při postupné industrializaci českých zemích, ale v mnoha případech pojímá vzájemný vztah obou zdánlivých protipólů i mnohem šířeji – v souvztažnosti k průběhu celého rozsáhlého modernizačního procesu, chápaného ve smyslu komplexní transformace naší novodobé společnosti. Autoři: Tereza Blažková, Přemysl Bobek, Pavel Dufek, Tatiana Figurová, Martin Golec, Jitka Jonová, Kristýna Kaucká, Václav Matoušek, Nina Milotová, Jan Pařez, Jiří Woitsch,

Kolektivní monografie obsahuje devět odborných studií věnovaných problematice trávení volného času v původně agrárních zázemích průmyslových měst v posledních dvou stoletích. Knihu tvoří příspěvky historiků, archeologů, geografů, památkářů, které doplňuje stať umělecká. Každý autor svými osobitými metodami popisuje a analyzuje rekreační aktivity jako jeden z charakteristických jevů moderní a postmoderní společnosti. Kromě obecných úvodních textů obsahuje kniha specializované studie o trampském hnutí, o příměstských vilových čtvrtích a chatových osadách i o rekreačních areálech průmyslových podniků. Studie z českého prostředí doplňuje též jedna práce z polského území.

Autor, vědecký pracovník a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, se na základě archeologických nálezů a historických faktů snaží odhalit a pojmenovat příčiny současného stavu české krajiny. Vychází z obecných poznatků o formování vztahu člověka a jeho přírodního prostředí v celém průběhu evoluce rodu Homo. Charakterizuje důležité mezníky ve vývoji interakce člověka přírodního prostředí na našem území od pravěku až do plné doby historické. Zvláštní pozornost věnuje industriálnímu období, především období průmyslové revoluce, kdy se postupně vytvářely nejenom základy současného stavu krajiny, ale především společenské a kulturní normy, které náš vztah k přírodnímu prostředí v Čechách určují dodnes.

Autor, představitel relativně nové vědní disciplíny – postmedievální archeologie, věnoval pozoruhodnou studii jedné z bitev třicetileté války (1647 v blízkosti Tachova). V první části konfrontuje písemné a ikonografické prameny s výsledky archeologického výzkumu místa a rekonstruuje průběh bitvy. V druhé části potom podává výklad o vývoji krajiny od pravěku do současnosti jako vzájemném prolínání a ovlivňování dějů přírodních a kulturních.

Archeologický výzkum pravěké skalní svatyně v Českém krasu. Autor, archeolog, člen katedry Obecné antropologie Fakulty humanitní studií Univerzity Karlovy a dlouholetý specialista na archeologický výzkum jeskyní, věnoval svou nejnovější knihu výzkumu unikátní pravěké skalní svatyně v Českém krasu. Průběh terénního výzkumu i hodnocení výsledků je podán formou moderního kriminalistického pátrání. Knihu doplňuje obsáhlý úvod o vývoji archeologie od antiky až do současnosti. Kniha je proto i neformální učebnicí archeologie.