Alfred Nobel jako vynálezce dynamitu, bratři Wrightovi, kteří postavili první skutečné letadlo, vynálezce radaru Robert Watson-Watt, otec balistické rakety V2 Wernher von Braun... To jsou jen někteří z vědců, kteří stojí za technikou využívanou k boji a ničení. Proč svůj mimořádný intelekt propůjčili právě válčení
V PŘÍBĚZÍCH O ZÁZRAČNÝCH ZÁCHRANÁCH ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY NAJDEME SPOLEČNOU NIT: téměř v každém vyprávění jsou jeho hrdiny obyčejní lidé, kteří riskovali a často i obětovali vlastní život pro někoho úplně cizího. Jak v sobě dokázali nalézt takovou odvahu? V Evropě ani v Asii nebylo žádným tajemstvím, co čeká odpůrce nacistů a jejich japonských spojenců. Ale navzdory tomu srbští rolníci, maďarské jeptišky, obyvatelé jižního Tichomoří i další lidé podstupovali nejvyšší riziko, aby zachránili nevinné muže, ženy a děti před jistou smrtí. Dvaadvacet příběhů této knihy začíná v roce 1938, těsně před vypuknutím války, Kindertransportem – evakuací židovských dětí z nacistických držav do Anglie – a končí v roce 1945 střetem sto třiceti sedmi spojeneckých vojáků s osmi tisíci japonskými vojáky a záchranou dvou tisíc civilistů z pekla zajateckého tábora Los Banos na Filipínách.
Vikingové, Vandalové, Hunové, Mongolové, Gótové a Tataři srovnali se zemí starý svět a položili základy k novému. Lidová kultura pojímala barbary jako zarostlé, polonahé divochy, kteří se zuřivě vrhali na vesnice, vraždili muže, unášeli hezké dívky a vyháněli místní mnichy do okolních kopců. Akademičtí historici mají naopak sklon cudně se vyhýbat násilí, jež nájezdy barbarů provázelo, a raději se věnují debatám o obchodních cestách, které Vikingové otevřeli světu, nebo spřádání báchorek o tom, že Řím ve skutečnosti nikdy nepadl. Přestože obě hlediska jsou do jisté míry platná, jasný obraz barbarů není obsažen ani v jednom z nich. Vždy zdůrazňují pouze jednu stránku událostí. Cílem této knihy je nalézt mezi oběma krajnostmi objektivní pravdu.