Velký Anděl má velkou rodinu i velký nádor. Krátce před narozeninami mu zemřela matka, a tak se rozhodne uspořádat opulentní rodinnou víkendovou sešlost – v sobotu budou smutnit na pohřbu matky, v neděli se zas veselit na narozeninové oslavě, Andělově poslední. Jak jinak se patřičně rozloučit se svými blízkými než pěkně, jak jsou zvyklí, po mexicko-americku.
Třináctiletý Jojo se snaží chovat jako dospělý po vzoru svého dědy, kterému říká „taťko“. To od svého druhého dědy zaslechl v životě méně slov než od zvířat, jejichž řeči rozumí. Jojova mladá matka Leonie neustále bojuje sama se sebou i s okolím, a nemá proto na Joja ani na jeho mladší sestřičku čas. Nejvíce jí nedává spát drogová halucinace v podobě jejího zesnulého bratra. Jednoho dne však sbalí děti a vydá se vyzvednout Michaela, Jojova otce, z vězení. Tam už na Joja čeká další třináctiletý chlapec…
Tvrdé probuzení z amerického snu. Novodobí kočovníci bydlí ve svých karavanech a šancí na přežití je život na cestě od jedné sezónní práce k druhé. Knižní předloha stejnojmenného filmu režisérky Chloe Zhao ověnčená Oscary za nejlepší film, režii a ženský herecký výkon. Vydrží všechno, protože jim nic jiného nezbývá. Radují se z mála, protože víc nemají. Rádi by si užívali zaslouženého důchodu, místo toho češou ovoce, hlídají a uklízejí kempy nebo pracují ve skladech Amazonu – a potom jedou zase o kus dál. Žijí mimo společnost, která jim moc nenabízí a dívá se na ně podezřívavě. V Americe, kde úspěch znamená všechno a ztělesňuje ho velký dům a dobrá práce, možná dvojnásob. Sami se ale nevnímají jako bezdomovci. Rozhodnutí vyrazit ve svém pick-upu s přívěsem hledat náhodný přivýdělek pro ně představuje často jedinou možnost, jak neživořit na ulici. Zbavili se skoro všeho a získali svobodu, kterou ani nečekali. Novinářka Jessica Bruder nomády neromantizuje, obdivuje spíše jejich schopnost vydržet i ve svém věku těžkou fyzickou práci, přizpůsobit se, nestěžovat si. A uchovat si sny. Hlavní hrdinka Linda May by si ráda koupila kousek země, postavila tam nízkoenergetický domek z lahví a plechovek – zůstal by pak dcerám a vnoučatům. I když nic nemáme, chceme, aby po nás něco zbylo.
Dylan Aaronsen, prodavač v obchodě se zdravou výživou, příležitostný básník a životní samotář balancující na prahu středních let, chodí během své obědové přestávky každý den do stejného parku, kde si užívá okolního klidu a baví se sledováním kolemjdoucích. Všimne si zde také malého osamělého chlapce, který se pravidelně objevuje na vyšlapaném plácku u zdejšího jezírka. Čím bedlivěji ho ale sleduje, tím víc je mu jasné, že s chlapcem není všechno v pořádku. Připadá mu apatický, a když od jisté chvíle začne na jeho pažích pozorovat modřiny, uvědomuje si, že musí jednat. To, co byl zpočátku jen běžný zájem, se rázem mění v posedlost a Dylan se vydává na temnou a děsivou cestu, na jejímž konci má nalézt cosi, co celý jeho dosavadní život obrátí vzhůru nohama. Pravda je totiž ještě mnohem horší, než si kdy vůbec dokázal představit…
Nekonečná fronta lidí zoufale čeká na otevření osudové brány; mladá žena prchající před vlastní minulostí nalézá podporu v odborářském kolektivu pokojských; korporátní Šampion reflektuje své celoživotní počínání, zatímco pomalu umírá na podlaze kanceláře. Londýnská autorka Vanessa Onwuemezi omamným stylem vypráví o ztrátě, moci, tíživé paměti i potřebě lidské vzájemnosti. Ve své debutové sbírce povídek umně kloubí formální experiment s niterným prožitkem a hlubokým zájmem o člověka a svět kolem něj. Její postavy přešlapují v mlhavém oparu bezčasí a nehostinnosti temných končin na hranici mezi realitou a snem.