Milan Tichák Pořadí knih

Olomouc. Nejen podle starých adresářů a telefonních seznamů sleduje autor, jak měnily ulice jména či které ulice zanikly, kde bývaly pošty, kde čekávaly na zákazníky drožky, omnibusy a tramvaje. Také kde se nacházela a jak se jmenovala všechna olomoucká kasárna. Dočteme se o proměnách zemských, okresních, krajských a jiných úřadů, o tom, jak se obnovovala univerzita, kde byly věznice, nemocnice a fary. Dalšími tématy jsou zábava, kultura, volný čas: noviny, nakladatelství, knihkupectví, knihovny, muzea, hřiště a stadiony, koupaliště a plovárny, letiště, dostihy a mnoho jiného. Dočteme se také, že i barokní olomoucké kašny se stěhovaly z místa na místo. Nové vydání úspěšné knihy Ztracené adresy z roku 2007, které autor rozšířil o novou kapitolu. Na 100 částečně nových a dosud neznámých fotografií, reprodukcí a mapek z historie města.

Autor volně navazuje na řadu svých úspěšných publikací o olomoucké historii, zejména na knihu Olomoucké vycházky. Tentokrát se budeme procházet kolem tzv. ochranného pásma městské památkové rezervace a připomínat budovy, podniky, komunikace, které zde bývaly a už nejsou anebo se výrazně proměnily, a zejména na známé a zajímavé osobnosti, s nimiž jsou jednotlivá místa spjata.

Zdaleka ne všechny velkolepé plány rozmachu města po zrušení pevnosti se uskutečnily. Některá témata: Jak vznikla Úřední čtvrť - Než se Nové Lazce staly Letnou - Olomouc znovu opevněná - Kde všude tekla Morava - Pivovary, sladovny, mlýny a solné mlýny - Věhlas, který přijel po kolejích - Nedosněné podnikatelské sny - Lidé, o kterých se mluvilo - Komu patří Fischerova ulice? -První kavárny - Úsvit olomouckých kin.

Autor pohlíží do historie města tentokrát skrze pomníky a pamětní desky v ulicích upomínající na významné osobnosti i dějinné události, ale rovněž o náhrobky na všech zdejších hřbitovech. Pomníky a pamětní desky autor popisuje od nejstarších, zachovaných již od středověku (také však těch, které již zmizely), až po nejnovější pamětní kameny (Stolpersteine). Nejde však jen o popis a výčet předmětů, ale především o objasnění historických, společenských či politických okolností, za kterých vznikaly (i proč zanikaly). To vše v literární čtivé formě, na jakou jsou čtenáři Tichákových knih zvyklí. Knihu doprovází na 170 fotografií, k nalezení konkrétních náhrobků pomáhá plánek neředínského hřbitova..

Kniha vydaná u příležitosti 550 let od první písemné zmínky o obci Lošov (1465) se věnuje čtivě a přehledně historii Lošova. Kromě stručného shrnutí celkové historie je prostor v knize věnován např. lesu v okolí obce, drobným památkám, pevnůstce Radíkov (leží v k. ú. Lošov), protinacistickému odboji či umělcům Karlu Svolinskému a Jindřichu Lenhartovi, kteří byli s Lošovem spjati.

Po všedních cestách nevšedním městem Nová kniha Milana Ticháka se od jeho předchozích úspěšných publikací poněkud odlišuje. Nepojednává o městě a jeho často zapomenutých historických osudech tematicky, nýbrž místopisně. Je neobvyklým knižním průvodcem pro ty, kteří chtějí vědět víc, než v běžném bedekru najdou: o osudech významných osob spjatých s danou lokalitou i o neznámých událostech, jež se v těchto místech kdysi odehrály. Třináct pomyslných vlastivědných exkurzí je vlastně podrobněji rozvedenou rekonstrukcí hojně navštěvovaných vycházek skutečných, které autor již řadu let v Olomouci uvádí v rámci Vlastivědné společnosti muzejní.

Publikace o olomoucké historii. Inspirována je nedávno objevenými leteckými fotografiemi města z 20. let minulého století. S ohledem na jednotlivé lidské osudy, ale i kontext evropských dějin se věnuje zejména urbanistickému vývoji města v 19. a 20. století - nové mosty, nové ulice, ulice zaniklé, významná stromořadí, první vodovod, plynárna, veřejné osvětlení aj.

Stále se vrací otázka správnosti gramatického rodu u místního jména Olomouc - tedy jestli se má skloňovat v ženském rodě podle vzoru píseň, nebo v maskulinu jako například meč nebo stroj - nás nepochybně napadne hned po přečtení titulu této knížky. Čtení na následujících stránkách však nebude obhajobou toho či onoho názoru. Mělo by jít pouze o doklady, že ženský živel byl v různých formách spojen s Olomoucí (nebo Olomoucem) nejen v gramatickém rodě, ale i jinak. Také daleko víc, než mu dosud historie přiznávala.

Kniha v úvodu popisuje s obrazovým doprovodem historii pojmenovávání ulic v Olomouci. Stěžejní a nejrozsáhlejší kapitolou je abecední přehled 665 současných názvů ulic a náměstí, popsán je vždy význam názvu a vývoj pojmenování. Seznam je doplněn o ulice v minulosti zaniklé. Následuje rejstřík všech názvů ulic a náměstí od roku 1841, kdy bylo jejich označení úředně zavedeno, a 14 stran barevných mapových schémat podle jednotlivých městských částí.

Publikace mapuje výstavní tradice zahradnictví a zahradní kultury v Olomouci, historii olomouckých parků a nastiňuje budoucnost Výstaviště Flora Olomouc.