Tato autorka se ve své práci zaměřuje na dokumentární a experimentální film, kde zkoumá jeho teorii, historii i praxi. Její interdisciplinární přístup, podpořený doktoráty z filmových a mediálních studií, jí umožňuje proniknout hluboko do podstaty filmového jazyka. Působila ve vedení významného festivalu dokumentárních filmů a nadále se aktivně podílí na dramaturgii a publikování textů o filmu. Její vlastní filmy, často v podobě esejí či portrétů, reflektují pozorování a složité mechanismy světa kolem nás.
Pohled na tvorbu dokumentů z perspektivy autorů a autorekDobrodružství vzniku dokumentárního filmu v jedné knize. Rozhovory s tvůrci a tvůrkyněmi v různých fázích jejich dokumentární tvorby zachycují proces od úvodního nápadu, rozvoje tématu a přemýšlení nad režijní metodou a stylem, přes často peripetický proces natáčení a pak proměny díla ve střižně a postprodukci, a umožní tak nahlédnout do filmového zákulisí, do procesů tvorby a myšlení o filmu. Šest autorů a autorek, pět různých tvůrčích metod a postupů a jedinečná příležitost porozumět dokumentární tvorbě.
Esej Nové besedy nabízí hlubší zamyšlení a originální náhled na klíčové otázky, které nese život v současné společnosti. Významní a cenění autoři nahlíží na téma z pohledu různých vědních oborů.
Čemu věřit?
Orientace ve společnosti a každodenním dění a vztahování se ke světu vychází také ze schopnosti a možnosti rozeznat fakta od názorů a od nepravd; vidět jasně obrysy věcí a událostí a kriticky myslet o jejich obsahu. Kromě světa reflektovat i sebe, svojí pozici v něm, a pak činit rozhodnutí. Pojmy jako pravda a pravdivost byly samozřejmě vždy víceznačné. Avšak i když jak historickou, tak aktuální mnohoznačnost takovýchto kritických pojmů budeme brát jako nutné východisko, je současný kontext, v němž se má člověk rozhodovat a konat, znejišťující v tolika oblastech a nabízející tak vrstevnaté a typově různé víceznačnosti, že se stává neustále obtížnějším najít jakési „pevné body“, o které by se jeho každodenní existence, vytváření názorů a praktické jednání mohly opřít.
Co jsou ty oporné body, ostrůvky možností důvěry? Jsou v konkrétních lidech, v institucích, v umění, v systémech, inteligenci, určitých poznatcích, postupech či vědách? Nad tématem „Čemu věřit“ se zamýšlí autoři nakladatelství Nová beseda, kteří jsou odbornými autoritami a mysliteli v různých oborech a oblastech poznání.
Básnický debut režisérky Andrei Slovákové používá dokumentaristickou metodu sběru materiálu i filmový střih. Krajiny autorčiny poezie jsou znepokojivě přitažlivé, připomínají obrazy experimentálních filmových snímků. Autorka sugestivně a bez frází hledá odpověď na otázku po tom, jak blízko můžeme být lidem okolo nás.
Co může o filmu prozradit filmová věda, disciplína, která jej uchopuje kriticky, historicky i teoreticky? Film se vlivem technologií i diváckých nároků neustále proměňuje a s tím se mění způsoby jeho vnímání, interpretace a zkoumání. Pulzujícími tématy tohoto oboru jsou filmozofie, neuroestetický přístup k vnímání filmů, ale také studium cinefilie, výrobních a distribučních mechanismů či festivalů. Obor filmových studií tak je prostorem poznání, v němž se potkávají různé sociální i empirické vědy. Návštěvu kina tato hutná a krásná kniha zpestří úvahami o distribučních strategiích či o fungování vlastního vnímání. ?
