A. Jirásek Knihy

Za deštivého počasí se v zájezdní restauraci setkávají rozšafný myslivec i hornista Svída, svobodomyslný malíř Rys a ušlápnutý kantor-hudebník Vojna. Svída i Vojna jsou bez místa a jdou na vandr hledat dobré zaměstnání. Rys je na tom lépe – jde od jednoho zámeckého pána ke druhému, jeho malířské služby jsou ceněny. Při veselém rozmlouvání zaregistrují, že ve druhé místnosti sedí nádherná slečna se starým, jistě nóbl pánem. Rysovi okamžitě padne do oka, a tak požádá Vojnu, aby narychlo složil nějakou skladbu, kterou pak Vojna se Svídou zahrají pod okny neznámé mladé dívky. Dívka se sice v okně mihne, ale je odehnána svým obstarožným průvodcem… Ráno se starý pán snaží dozvědět, kdo byli ti hudebníci a kdo to vše zorganizoval. Svída a Vojna zjišťují, že se jedná o vrchního na zámku v Zahořanech. Tomu se hudba tuze líbila, a protože chystá na podzim velký hon pro mladého hraběte, potřebuje dobrého myslivce i kantora-hudebníka. Nabídne tedy Vojnovi a Svídovi službu, kterou oba přijímají. Rysa však vrchní nechce ani vidět. Všichni tedy – kromě Rysa – odjíždějí kočárem na zámek v Zahořanech. Nesmělý Vojna, který celou cestu sedí s mladou neteří vrchního v kočáře, se do mladé dívky zamiluje…

Jestliže 1. díl trilogie je "radostnou, vítěznou písní bratrskou", líčí 3. díl konec dramatu "husitského odboje proti starému světu, aspoň v této bojové a vojenské formě". Pád Spišského hradu a posléze krvavá řež u Šaryšského Potoka a nakonec u Kostolan znamenají zánik bratrské sílya slávy. Táborská vojska byla rozprášena a jen v cizím žoldu nalezly jejich zbytky práci a obživu. - "Jirásek dal svému dílu spolehlivý a pramenný, historicky naprosto pevný a přesný základ i rámec. Jiskra, Aksamit, Talafús i mihnoucí se tu jiné figury, jako i Talafúsův vpád do Jágru, slavná bitva u Lučence i nešťastný konec bratříků - to vše jsou historická fakta. Tak i zrada krásné Maďarky a jiné už více románové prvky nejsou libovolně vymyšleny, nýbrž vzaty z lidové tradice ... Z tohoto materiálu vytvořil Jirásek dílo, k němuž mohutností a uměleckou silou lze z jeho tvorby postavit jen neméně látkově nové a umělecky vystavěné a uchvacující "Temno"... Je to velký monument postavený Jiráskem na paměť husitských hrdinů všech dob a odstínů." (Zd. Nejedlý.)

Odehrává se v rokokovém zámku pod hradem Potštejnem r. 1781. Hrabě Harbuval-Chamaré, pán na Potštejně, hledá na základě lidových pověstí ve zříceninách hradu poklad, objeví však na rozhodném místě sklepení, které bylo skrýší a tajnou modlitebnou evang. Bratří, a najde v něm poklad helvetský, šestidílnou bibli Kralickou a bratrský kalich. Evangelické emigranty, které náhodou ve stejný okamžik přistihne ve skrýši exjesuita P. Steydl, dává hrabě uvěznit, zachrání je však právě vydaný Toleranční patent. Příběhy jednotlivých postav románu jsou vylíčeny tak, aby ukázaly rozdíl mezi tmářstvím, náboženskou nesnášenlivostí a fanatismem vesničanů, podléhajících vlivu jesuity Steydla, a mezi osobní statečností a přemýšlivostí lidových tajných nekatolíků, kterých se zastává osvícenec MUDr. Kamenický. Hrabě Chamaré je představitelem odumírající šlechty.