Zora Dvořáková Pořadí knih

Kniha obsahuje 18 příběhů z dob totality a následného posttotalitního období. Komunistický totalitní režim trval od února 1948 do listopadu 1989 a znamenal přes 260 lidí popravených z politických důvodů, 260 tisíc uvězněných, několik set tisíc exulantů a množství lidí postižených ztrátou zaměstnání, možnosti studovat a morální devastaci národa. S následky tohoto krutého režimu se potýkáme dodnes. Jsou to příběhy, které byly většinou prožity, takže lze tuto knihu označit za memoáry, za soubor příběhů, které vytvořil sám život. Příběhy v této knize vykreslují nejen křivdy, trpkosti, nesnáze a absurdity života za totality, ale také hledají odpověď na otázku, jak jsme se v posttotalitním období dokázali vyrovnat s krutou totalitní minulostí.

Příběh umělecky nadané dívky, která v 50. letech jakožto dcera nepohodlného otce působí jako učitelka v zapadlém pohraničí.

Jaký byl posmrtný osud popravených politických vězňů, jejichž ostatky nesměly být vydány příbuzným? Jak je možné, že mrtví, jejichž tělesné schránky byly zpopelněny a uzavřeny do uren, nenalezli spočinutí v zemi, nenalezli klidu? Naopak dál se s nimi manipulovalo, utajeně byli přemisťováni a řadu let po jejich smrti bylo o nich znovu rozhodováno. A ani pak nepadl konečný verdikt, naopak rozpačitě se nad tím našlapovalo, a posléze se kolem toho rozhostilo mlčení. A zase běžel čas…

Kniha zachycuje beletrizující formou mnohé absurdity, jimiž byl za totality poznamenán běžný život. Spisovatelka Zora Dvořáková je renomovaná autorka řady knih z oblasti literatury faktu. Jako erudovaná historička ve svých dílech poutavě líčí české kulturní a společenské dění 19. a 20.století spolu s životními osudy řady význačných osobností. Druhým jejím tématickým okruhem je problematika protikomunistické rezistence, např. Zletopisů třetího odboje, Smrt pro tři ministry, O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě (ve spolupráci s J. Doležalem).

Podtitul: ve fotografiích a dokumentech Kniha se věnuje nejen životu Milady Horákové, ale přináší také dobové souvislosti, zasazuje její aktivitu do kontextu tehdejší politické situace. Součástí jsou dokumenty a fotografie, které byly nově objeveny v archivu Ministerstva vnitra.

Román známé historičky a spisovatelky se opírá o autentické vyprávění sedláka ze Slánska, který byl po r. 1948 postižen kolektivizací zemedělství a v důsledku toho likvidací svého hospodářství. Jde o osudový příběh nejen vypravěče, ale řady dalších zemědělců, kteří byli v podobné situaci, jež nakonec vyústila v postižení celého selského stavu (ten symbolizuje zelený čtyřlístek). Autorka umisťuje začátek vyprávění do roku 1945 - bezprostředně po skončení války a osvobození Československa a líčí začátek nového života selské rodiny, která očekává od budoucnosti jen to dobré. V kontrastu s tím popisuje změny, které nastaly po r. 1948. Příběh má formu autentických sedlákových vzpomínek a vedle hlavní linie líčí i řadu drobných epizod z rodinného života. Přes všechny útrapy vypravěč nezatrpkl a příběh vyznívá do smířlivého odpuštění. - Autorka původní povídku napsala v r. 1964 a zaslala ji do literární soutěže Zemědelských novin, kde získala cenu, ale knižní vydání bylo později zakázáno. Nynější vydání je ještě doplněno o řadu dalších poznatků.

Osm povídek o lidech, kteří si zamilovali historii a stala se jejich celoživotním koníčkem ale i o těch, kteří pracují v archivech, muzeích a památkové péči. Knížka o milovnících historie a o těch, kteří se historií živí, byla převážně napsaná za totality. I za takového režimu si lze vytvořit svůj vlastní svět, který je svobodný a v němž nechybí humor a smích.