Život a poselství Terezie z Lisieux. Ti, kdo již četli některou z knih tohoto dominikána, asi tuší, že nepůjde o klasickou hagiografii. Jeho pohled není pohledem historika, ale teologa, jehož, jak sám říká, Terezka nikdy nepřestala pronásledovat. Kniha může přinést užitek všem, kdo se táží, proč je tato světice učitelkou církve.
Můžeme žít bez Boha? Můžeme žít s Bohem? Tato kniha chce opěvovat naději, která jediná je schopna čelit běsnění nejprudších bouří a tísni nejhlubších temnot: Bůh nás všechny očekává na dně nesmírné propasti, která se v nás tvoří tím, co nazýváme zklamáním a krutostmi života. Když nahlédneme, co je člověk a co je Bůh, vytušíme rovněž, že nemáme možnost jiné záchrany než se Bohu zcela odevzdat; tehdy se naše srdce rozhoří jako srdce učedníků, putujících do Emauz, neboť v největší úzkosti a beznaději začneme tušit úsvit nesmírné Radosti, která na konci časů způsobí proměnu světa.
M.-D. Molinié, dominikánský kněz, kazatel a exercitátor v úvodu knihy říká: „Kapitoly této knihy nejsou rozvrženy podle nějakého pevného plánu, v celek je nepojí osnova, ale téma s variacemi. Téma je dáno třemi slovy: Nechte se tvárnit. Není to příliš originální, není to ani těžké uskutečňovat. Těžko se to však chápe – chci říci těžko chápe tak, abychom to i dělali... Úkolem není být silný, ale přijmout světlo, nevzpírat se mu, ani před ním nekličkovat...