Chcete vědět, jak Tór získal své kladivo, proč je Ódin jednooký anebo proč severští bohové vůbec nestárnou? Odpovědi skrývá tento soubor více než dvaceti staroseverských mýtů, jenž vás vezme na nezapomenutelnou cestu do bájné minulosti. Vydejte se za úžasným dobrodružstvím do země ohně a ledu, kde bohové bojují o moc, obři se utkávají s nestvůrami a trollové tropí neplechy.
Stopy staroseverských mýtů, básní či ság lze nalézt v mnoha významných dílech světové kultury. První velké vzedmutí zájmu o staroseverskou látku přináší vlna evropského národního romantismu, v čele s Richardem Wagnerem, Henrikem Ibsenem či Esaiasem Tegnérem; k celosvětovému proslavení některých motivů z mýtů a ság však velkou měrou přispěl také jeden z „otců moderní fantasy“ J. R. R. Tolkien, jehož díla vzešla z autorova akademického zájmu o skandinávskou mytologii. Tato kniha sleduje evropskou inspiraci středověkým skandinávským písemnictvím zejména na příkladech literárních a divadelních adaptací z období zhruba od poloviny 18. století do první třetiny 20. století. Vedle severských zemí – Dánska, Norska, Švédska a Islandu – se zaměřuje na anglofonní prostředí, zejména na Anglii, a v kapitole věnované fantasy adaptacím vikinských námětů krátce nahlédne i do severní Ameriky. Další cíl bádání přestavuje Německo, v němž recepce staroseverské kultury zapustila hluboké kořeny a má bohatou, i když kontroverzní historii. Staroseverská tematika oslovila i mnohé české spisovatele, například Karla Hynka Máchu, Jaroslava Vrchlického či Julia Zeyera, a proto tato pouť po adaptacích vede nakonec do českých zemí s malou odbočkou na Slovensko. V knize jsou zahrnuty ukázky z vybraných děl v českém překladu a v závěru je připojen výběrový seznam adaptací z jednotlivých zkoumaných zemí.
Kniha usiluje o rekonstrukci pojetí času u starých Seveřanů a zároveň ukazuje, jak se lišilo od způsobu, jakým chápe čas současný člověk. Starověký člověk, který nenosil hodinky a nedělil den na hodiny, minuty a vteřiny, nutně musel běh času vnímat jinak než my. Staří Seveřané své představy o čase nikde přímo netematizovali, lze je však vyčíst z děl, jež se z jejich doby dochovala. Rekonstrukce staroseverských představ o čase je proto v této knize provedena na základě rozboru časové konstrukce staroseverských rodových ság, které zrcadlí způsob chování a uvažování tehdejšího člověka a jež proto představují ideální studijní materiál.