Dagmar Hájková Pořadí knih

Druhý svazek edice korespondence T. G. Masaryka s lidmi z Velké Británie zachycuje pouhý jeden rok (1916) v Masarykově životě, který trávil převážně v londýnském exilu. Jedná se o neobvyklou sondu do jeho života, která na základě soukromých dopisů zprostředkovává analýzu jeho politických, mediálních, akademických i osobních vazeb. V editovaném souboru lze sledovat mnoho rovin: prosazování programu rozpadu Rakouska-Uherska, postavení v krajanské komunitě, vztah k ostatním národnostním hnutím zasazujícím se o státní nezávislost, kooperaci s feministickými organizacemi aj. Dokumenty v neposlední řadě umožňují rekonstrukci Masarykova životního stylu i politických strategií. Jedná se o vzácně ucelený celek shromážděný z domácích a zahraničních archivů.

Edice z velké části dosud nepublikovaných dopisů osvětluje vztahy filozofa a politika T. G. Masaryka se světem britského impéria. Anglosaská kultura a věda ho zajímaly už jako studenta. Postupně si v této oblasti vytvářel síť, především akademických a žurnalistických kontaktů. Zapojením do jihoslovanských afér let 1908–1910 si získal mezinárodní renomé a seznámil se s anglickým novinářem H. W. Steedem a skotským historikem R. W. Setonem-Watsonem. Právě oni posléze napomohli uskutečnění programu rozbití Rakouska-Uherska a ulehčili Masarykovi život za první světové války v londýnském exilu. Z korespondence se dále například dozvídáme, jak došlo k Masarykovu univerzitnímu angažmá na King’s College, o potížích s policií kvůli srbskému pasu či o poměrech v české krajanské komunitě.

Kniha vychází z úspěšného seriálu publikovaného na stránkách deníku Lidové noviny. Kniha T. G. M. v kostce se přehlednou a čtivou formou zaměřuje na významné aspekty života prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a nabízí základní orientaci v tématu. Zabývá se jeho dětstvím, studijními léty, rodinou, akademickými přemi i politickým angažmá. Představuje profilující osobnost české společnosti, aktéra mnoha kauz, jenž získal věhlas i v zahraničí. Masaryk je ukázán jako syn, otec, politik, vědec, profesor i státník, jako muž, který překročil svou dobu veřejným působením i soukromým životem. Každá kapitola je doplněna rubrikou Jak se žilo, přibližující atmosféru doby, a medailonem osobnosti. Na knize se podílela řada odborníků, kteří ve svých tématech zohlednili nejnovější poznatky historiografie. Širší autorský tým nabízí různé náhledy na T. G. Masaryka a interpretačně rozmanitý výklad. Bohatě ilustrovaná publikace obsahuje dobové fotografie, karikatury, mapy a faksimile dokumentů. Kniha vychází ze seriálu, který se na stránkách Lidových noviny objevil na podzim roku 2017.

Přestože bylo první republice vyměřeno pouhých dvacet let života, je dnes vnímána jako významná etapa našich dějin, jako jakýsi jejich uzlový bod. Při mnoha příležitostech se na ni odkazuje jako na vzor. Jak ji však doopravdy známe? Reprezentativní publikace nabízí členěný pohled na meziválečné Československo, mapuje strukturu jeho společnosti, životní rytmy i proměny krajiny. Přitom ukazuje na místa a fenomény, o kterých stále víme velmi málo. Jaká tedy byla politika a společnost republiky, jež je označována za ostrov demokracie v moři autoritativních států? Kniha, na které se podílel mezinárodní kolektiv více než šedesáti autorů, ukazuje Republiku československou v její komplikované rozmanitosti.

První republika přes své poměrně krátké trvání zanechala výraznou stopu v českém i slovenském prostředí mimo jiné i díky propracovanému systému slavení. Kniha popisuje vznik a fungování československého „státního kalendáře“ a jeho recepci v mnohonárodnostním státu. Reprezentovaly ho pravidelné oslavy narozenin prezidenta, Prvního máje, bitvy u Zborova, Jana Husa, svatých Cyrila a Metoděje, svatého Václava, a především den nezávislosti 28. října. Autoři se věnovali i menšinovým svátkům — německému 4. březnu, maďarskému 15. březnu a svátku svatého Štěpána. Kniha prostřednictvím studia svátkové praxe přináší specifický pohled do života v meziválečném Československu.

O vánočních svátcích roku 1909 si začala desetiletá dcera zesnulého rakouského ministra financí Josefa Kaizla Zdenka psát deník. Poslední stránky popsala v červnu 1919. Deníky jsou unikátním svědectvím dospívání dívky z lepších společenských vrstev v době předválečné a zejména v období 1. světové války. Ozvěny válečných hrůz i milostné sny, rodinná dramata, politické proměny české společnosti i vznik nového státu jsou témata, která v deníku rezonují. Edice deníků je doplněna dopisy Josefa Fanty ml. Zdence Kaizlové psanými z italské fronty v roce 1918. Studie editorek přibližuje životní osudy Zdenky Kaizlové a její rodiny.

Špionážní legenda první světové války. Co zažil český krajan, aktér československého zahraničního odboje, kapitán americké armády a špion Emanuel Voska za první světové války? Jeho dobrodružné osudy jsou zasazeny do kontextu mezinárodní politiky, života amerických krajanů, válečné konflagrace i světa propagandy i špionáže. Pozornost je sice soustředěna na období první světové války, ale Emanuel Voska je přiblížen v kontextu celého svého života. Publikace se snaží vylíčit zrod špionážní legendy a je pokusem o její reinterpretaci.

Druhý svazek Ad honorem eruditorum je věnován historikovi a prvnímu řediteli obnoveného Masarykova ústavu doc. Jaroslavu Opatovi u příležitosti jeho úctyhodného výročí 90 let. Vedle ucelené životopisné skici z pera Josefa Tomeše a přehledu biografické činnosti Jaroslava Opata přináší kniha příspěvky celé řady vynikajících osobností, domácích i zahraničních odborníků, kolegů a přátel jubilanta. Vzpomínkové příspěvky se tak doplňují s analytickými texty, věnovanými otázkám celoživotního odborného zájmu Jaroslava Opata.

Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci je prvním svazkem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v českých zemích, jeho vztah k Německu, Rakousku-Uhersku, a obecně pak zachytit Benešovo pojetí národností a národa. První díl edice zahrnuje období od mládí Edvarda Beneše do jeho návratu z pařížské mírové konference. Vybrané dokumenty jsou osobní i úřední povahy, publikované i dosud nezveřejněné.