Nina Bunjevac Pořadí knih

Nina Bunjevac's brilliant debut graphic novel returns in this expanded 10th Anniversary edition. "Powered by an expressive black and white drawing style, reminiscent of Robert Crumb and the meticulous pointillist technique of Drew Friedman, the dark undertone of Bunjevac's humour brings into light the range of socio-political issues her comics deal with, such as gender, nationalism or urban alienation, always from an ironic feminist perspective. Her chain-smoking, slightly alcoholic and manically depressed character Zorka may just be today's ultimate antiheroine. A Balkan immigrant in the Brave New World, working in that same meat factory for the last twenty years, tormented by family constraints and her own secret desires... we simply can't get enough of her." -- BTurn For mature audiences

A strikingly rendered and spiritually transformative tarot set, penned by a masterful contemporary illustrator.

In einem namenlosen Ort wird Benny geboren, ein nachdenklicher Außenseiter, der im Zoo arbeitet und seine Kindheitsliebe Becky wiedersieht. Als er ihr Skizzenbuch mit erotischen Zeichnungen findet, ist er bereits in seiner eigenen wahnhaften Welt gefangen. Nina Bunjevac thematisiert in "Bezimena" sexualisierte Gewalt und erkundet die dunklen Seiten der menschlichen Psyche.

Výchozím bodem grafického románu Niny Bunjevac je mýtus o Siproitovi, ve kterém bohyně Artemis promění mladíka v ženu za pokus o znásilnění. Hlavní hrdina, Benny, je oním proměněncem, jehož nutkavé myšlenky jej již od dětství poměrně přímočaře vedou k nedobrému konci. Imaginativní a sugestivní příběh, který Bunjevac vytvořila, čtenáře dozajista zneklidní. Zároveň jej ohromí vizuální formou, černobílé kresby plné symbolů zůstávají v paměti ještě dlouho po zavření knihy. Komiks získal nominaci na cenu Willa Eisnera a dostal se také do užšího výběru na cenu komiksového festivalu v Angouleme.

Podkopat komunistický režim Na pozadí příběhu srbské rodiny žijící v Kanadě podává černobílý autobiografický komiks svědectví o temném pozadí balkánského konfliktu 20. století, v němž bojová linie často vedla napříč rodinami. Stěžejní postava, autorčin otec, je členem srbského roajalistického hnutí, zatímco rodina jeho ženy za 2. světové války stála na straně Titových partyzánů. Aktivity v exilové skupině otce nejprve připraví o rodinu a nakonec i o život. Pro svou dokumentární hodnotu je tento komiks přirovnáván k dílům jako Persepolis nebo Palestina.