Rudolf Krajíc Pořadí knih (chronologicky)

Středověké jižní Čechy mnoha čtenářům splývají především s Vítkovci a Rožmberky, nesprávně považovanými za „odvěké nepřátele“ královských Přemyslovců. Pro plnější poznání středověkých základů jihočeského kulturního prostoru je však nutné věnovat pozornost i zdejším zakladatelským aktivitám českých králů, zejména pak Přemysla Otakara II. Tato kniha přesvědčivě ukazuje, že až do poloviny sedmdesátých let 13. století vytvářeli čeští panovníci s místní mocnou šlechtou symbiózu. Bohatě fotograficky vybavená kniha zkoumá přemyslovské hrady, města a kláštery na základě pestrých pramenných zdrojů, od písemných (zejména listin) a ikonografických (veduty, mapy, plány, staré fotografie) až po hmotné, ať již dodnes viditelné v celcích či částech architektur, anebo nacházených pomocí archeologických metod. Nejvýznamnější objekty jsou v knize přiblíženy pomocí 3D rekonstrukce. Hlavní důraz byl přitom položen na hrady Zvíkov, Písek a Hradiště u Tábora, města Písek a České Budějovice a klášter Zlatá Koruna. Připomenuta však jsou i dnes téměř zapomenutá místa (např. dnes již neexistující hrad Myšenec). Doložena je i souvislost jihočeské gotické architektury s kulturně vyspělým Podunajím.

Publikace je monografií kamnové keramiky na Táborsku, členěná podle tématických okruhů výzdoby kachlů. Kniha obsahuje srovnání motivů s analogickými výjevy v gotickém umění a analýzu několika set nálezů z 9 jihočeských lokalit; vše doprovázeno podrobnou fotografickou i kresebnou dokumentací.

Monografie, věnovaná evropskému středověkému kovářství 13.-16. století na příkladu autorem archeologicky prozkoumané usedlosti ústeckého předměstského kováře a vyhodnocení více než 18 000 výrobků ze železa. Studie se kromě prezentace materiálu podrobně zabývá dějinami řemesla z pohledu archeologie, ikonografie, dějin techniky, národopisu, historie a v rámci archeologie středověku řeší i problematiku oborové terminologie a typologie.

Na samém rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny leží město s výrazně nečeským názvem Tábor. Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století. Tábor tak zůstává živým městem ale i svědkem staré i novější historie Čech. Průvodní text historika Zdeňka Vybírala doprovází téměř sto padesát unikátních fotografií ze sbírek Muzea Šechtl a Voseček.