Bohumil Mathesius Knihy

Výbor z básní klasika ruské romatické literatury v překladech Emanuela Frynty a Josefa Hory.Michail Jurjevič Lermontov (1814-1841) byl ruským básníkem, dramatikem, prozaikem a především nespoutaným romantikem tělem i duší. První poémy psal na internátě ve čtrnácti letech a v osmnácti měl na kontě již přes dvě stovky básní a tři dramata. Z univerzity byl ale vyloučen, a tak se dal k husarům. Jeho literárním vzorem byl Puškin, který roku 1837 zemřel na následky zranění utrpěných v souboji. Lermontov mu věnoval báseň Na smrt Puškinovu, jíž si proti sobě popudil samotného cara Mikuláše I., a byl vykázán na Kavkaz. Po návratu pokračoval ve vojenské službě, ovšem nepřestával literárně tvořit. Možná tušil, že nemá příliš času nazbyt. Jako pravý romantický hrdina zemřel mlád, ve věku 26 let. Ironií je, že skonal stejně jako jeho vzor, v souboji.Zanechal po sobě úctyhodné dědictví čítající stovky básní a poém, tři romány a šest dramat. mezi jeho nejznámější díla patří epická poéma Démon, s níž se zařadil mezi velikány romantické tvorby, dále drama Maškaráda a román Hrdina naší doby.

Verše psané na vodu - starojaponská pětiverší.

Dvacet tři parafráze starého čínského básníka s předmluvou Jaroslava Průška "Legenda o panu Li Po."

Svazek obsahuje téměř celou žeň Mathesiových "parafrází" čínské poesie (s výjimkou obsáhlého překladu Písně o káře). Básně jsou na rozdíl od předešlého vydání (1950) uspořádány chronologicky od nejstarších výtvorů čínského básnictví někdy z 10. století před naší érou až do doby nejnovější. Rozděleny jsou do 8 period, z nichž nejlépe je dokumentována vrcholná doba čínského básnictví na dynastie Tchangů (618-906). Pro svou věrnost a básnickou dokonalost patří tato sbírka, na níž pracoval B. Mathesius po čtvrt století ke klasickým dílům české poesie. - Spolupráce na překladu a doslov Jaroslav Průšek.

Výbor z Mathesiova literárněkritického a literárněhistorického díla je rozdělen do čtyř tematických oddílů. Do prvního zařadil editor Mathesiovy doslovy k překladům literatury a druhý obsahuje časopisecké články o sovětské literatuře. Třetí oddíl je věnován otázkám teorie překladua poslední přináší kritické články, glosy, polemiku, fejetony i kulturně politické články týkající se české literatury a kultury vůbec. Uspořádal, k tisku připravil, poznámkami a rejstříkem opatřil Jiří Franěk; doslov napsal Vladimír Forst.

Román Idiot se řadí k nejznámějším dílům ruské literatury. Mladý kníže Myškin, zcela zchudlý a postižený epilepsií, prožije po návratu ze švýcarského sanatoria tak podivuhodné příběhy, že upadne znovu do své duševní nemoci. Setkává se s kupcem Parfjonem Rogožinem, v němž kníže vidí především nešťastného člověka a soucítí s ním. Lidé, kteří nemohou pochopit jeho dobrotu, označují Myškina za idiota, ačkoli ten má v sobě tolik vnitřní ušlechtilosti a lidskosti, že se tím vymyká svému okolí. Myškin okouzluje svou nevinností a vyrovnaností – autor představuje hrdinu jako člověka, který by mohl povznést svět; jemomže Myškin svou filozofií pokory a všelásky přivádí do neštěstí i ty, které miluje, a nakonec sám sebe…

Sbírky básní: Lyrické intermezzo - 18 básní; Z Písně o velké válce - 10 básní

Výbor 12 povídek, jež jsou literárním zpracováním příběhů, které na tržištích a bazarech čínských středověkých velkoměst vyprávěli lidoví umělci-profesionálové. Přestože jsou příběhy výstavbou i zápletkami poplatné feudálním literárním formám a způsobu myšlení (hemží se to v nich upíry, démony, světci, kouzly a zaříkadly, fantastickými milostnými, kriminálními a zbojnickými historkami), jejich základním rysem je hluboký realismus, který poprvé uvádí do literatury nejnižší vrstvy čínských velkoměst - řemeslníky, kupce, učitele, zřízence a pod. Vedle silného vlasteneckého a demokratického tónu (ohlas lidového hnutí proti vpádům mandžuských Džurčenů) vynikají povídky vysokou uměleckou formou, neboť jsou uváděny lyrickými prology a próza je prokládána básnickými vložkami. - Čeština je prvním z evropských jazyků, do něhož jsou tyto ukázky "zlaté doby čínské povídky" přeloženy. (Podle J. Průška.) Doslov napsal a poznámkami opatřil Jaroslav Průšek. V knize je zřejmě chybně u vydání z roku 1954, že jde o I.vydání.

Třetí svazek Mathesiových parafrází staré čínské poesie. Doslov Jaroslav Průšek. První vydání.