Petr Motýl Pořadí knih

Próza o velkém českém básníkovi, jehož dílo rezonuje ve všech čtenářských generacích, je beletristickým zpracováním jeho autentických vzpomínek. Petr Motýl je literárně zpracovává, srovnává s vydanými básnickými i prozaickými texty, s rozhovory, pořady v rozhlase a televizními dokumenty. V žádném případě ale nejde o práci vědeckou či literárně historickou. Je to umělecký útvar, jehož základem je fabulace. Jak autora, který tento text píše, tak básníka, na jehož vyprávění je tento text založen. „Ivan Wernisch existuje, je vtipný a moudrý, je mu osmdesát dva let, hodně čte, miluje literaturu, píše nové a nové krásné básně a chutná mu kambala, zaječí pečeně a šampaňské,“ říká Petr Motýl, autor prózy, která je apoteózou Wernischovy poezie v prolnutí se s pestrými životními osudy výjimečného tvůrce.

Próza vypráví především o hledání a tápání mladého muže, který v polovině osmdesátých letech dvacátého století přichází do Prahy studovat vysokou školu technického oboru, ale duší je umělcem. V Praze hlavní postava prózy zakládá rockovou kapelu, zajímá se ale i o mnohé jiné v kulturním a duchovním dění té doby. Postupně se hrdina dostává do stále větších problémů, především osobních. Po převratu ve společnosti v osmdesátém devátém roce se situace hlavní postavy spíše ještě zhoršuje, nedokáže se v nové době zorientovat. Posléze je u hlavní postavy diagnostikována schizofrenie a ve třiceti letech hrdina zemře. Próza zachycuje, specifickým způsobem, viděním přes vnímání hlavní postavy knihy, situaci v české společnosti a její proměnu v přelomových letech, zobrazuje tuto dobu prostřednictvím jedinečného, individuálního příběhu, který je ovšem svým způsobem příznačný, vždyť mladého hrdinu přicházejícího do velkoměsta s mnoha ideály a na konci příběhu zcela zničeného známe ve zpracování řady autorů minulosti. Autor vychází ze skutečných postav, jejich osudy jsou ale pozměněné. Vyprávění je ztvárněno poměrně tradičním, přehledným způsobem, autor zdaleka tolik neexperimentuje jako v některých svých předchozích prózách a prakticky nepoužívá pro jeho způsob psaní typických parodických postupů, persifláží a mystifikací.

Básně z putování po Čechách a z krajin, do kterých vcházíme jenom ve snu. Autor mnoha básnických sbírek se vrací tam, kde začínal. Tajemný titul Motýlovy prvotiny Ten veliký veliký kamenný dům nebo hrad tam daleko daleko v horách dobře vystihuje i poetiku knížky, která vychází třiatřicet let po autorově debutu.

Motýlova próza U Terflerů se podobá například Dějinám mírného pokroku v mezích zákona Jaroslava Haška nebo Hvězdám kvelbu Pavla Řezníčka. Jedná se o text zobrazující dění v literátské společnosti, především to, co se odehrávalo, když se účastníci vzpomínek scházeli v hospodských místnostech. U Motýla konkrétně v hospodě U Terflerů na pražském Smíchově. Stejně jako u Haška a Řezníčka je Motýlovo vzpomínání reálné jen částečně a mystifikaci, nadsázce a fantazii se tu meze nekladou. Motýlovy postavy jsou částečně označeny pseudonymy nebo i zcela vymyšleny, některým jsou naopak ponechána jejich skutečná jména a právě u těchto postav se Motýl více drží reality.Text je humorný a smích a hospodská historka jsou jeho základními kameny.Celou prózu lze nahlížet jen z roviny karnevalové kultury a jako obrázek dnes již zanikajícího světa českých hospod jako svérázného lidového prostředí. Je možné text ale i přečíst jako metaforu situace v české společnosti v desátých letech dvacátého století.

Detektivní příběh A smrtí voněl borový háj se odehrává v budoucnosti vzdálené několik set let. Svět ovládli Číňané. Praha je provinční stotisícové město, chodí se pěšky nebo jezdí rikšou. Nikdo nemá mobilní telefon, nelétají letadla, technická civilizace pominula. Epidemie však řádí důkladněji než v současnosti. V Praze sužované nemocí a vedrem dojde k několika záhadným úmrtním v palácích čínské šlechty. Vyšetřuje soudce Li a jeho fantastičtí pomocníci, kteří se zde ocitli z detektivek Roberta van Gulika. Původní pražské obyvatelstvo zastupují „čeští inteligenti“, napůl disidenti a napůl obrozenci, kteří mají stále chuť na pivo.

Nová básnická sbírka zavedeného autora. Řeka z názvu knížky je tu symbolem pro herakleitovské panta rhei. Vše plyne, vše odchází. Ale kdo jiný než proud řeky se dokáže kalný ztišit do úplné čistoty, jak nám říká Tao Te Ťing?

Rozsáhlý mnohovrstevnatý román. Současná společnost je autorem viděna jak zdola, kdy Petr Motýl vychází z autentické zkušenosti hrobníka v Praze na Břevnově, tak z nadhledu, který v románu zastupují především pohledy do tisíciletých dějin břevnovského kláštera založeného svatým Vojtěchem. Vybroušený jazyk, humor a ironie a básnické vidění skutečnosti.