Každá generace je předem ztracená jako všechno, co je vnímáno jako vlna. Navrší svůj díl zkázy a začne ustupovat v osamoceném rozčarování svých příslušníků. Následuje ontologická výzva k bolestnému prozření, která generaci ke všemu zlému rozdělí
Šestý svazek Spisů Jakuba Demla zachycuje jeho duchovní a politické výkyvy během let 1923-1925, kdy se angažoval v Sokole. Toto ztotožnění s organizací a jejím myšlenkovým světem je logické, zejména v kontextu Demlovy frustrace z katolického světa a jeho náklonnosti k slovanskému nacionalismu. Dočasné zakotvení v Sokole koresponduje s jeho trvalým vztahem k rodnému Tasovu, přičemž tato souvislost přesahuje čas. Následující svazek, „V Tasově a v Sokole“, se zaměří na období, kdy Demlovo nadšení pro Sokol slábne. Sokolská čítanka (1923) shrnuje články pro sokolské časopisy, často vycházející z jeho promluv na sokolských akcích, a představuje světský, avšak nikdy zcela neduchovní protějšek jeho katolických knih. Sestrám (1924) obsahuje články určené ženám – Sokolkám a čtenářkám časopisu Sokolice. Česno (1924) přináší prózy, které, ač formálně „nesokolské“, sdílejí témata uzemnění a ekologické souvislosti. Šlépěje IX (1925) dokumentují Demlovy vztahy v sokolské obci a počínající spory, zatímco Tasov se jeví jako stabilní prvek. Oddíl Epilegomena obsahuje drobné sokolské články, které nebyly zařazeny do hlavních textů. Svazek je doplněn doslovem, edičními poznámkami, překlady cizojazyčných pasáží, vysvětlivkami reálií, jmenným rejstříkem a reprodukcemi ilustrací a obálek původních vydání.
Čítanka obsahuje vybrané texty z odborné a populárně-vědecké literatury přiměřené náročnosti. Motivuje žáky především ke čtení textů souvisejících s látkou probíranou ve škole. Zastoupeny jsou všechny okruhy předmětu Člověk a jeho svět.