Martin Tharp Pořadí knih

Monografie představuje tvorbu sochaře Lukáše Raise, který svými kovovými plastikami a objekty proměňuje veřejný prostor.

Bohatě ilustrovaná publikace představuje tvorbu výrazného českého architektonického ateliéru. Monografie nabízí přehled dosavadní práce ateliéru s názvem Huť architektury Martin Rajniš. Jednotlivé realizace a architektonické projekty jsou doprovázeny originálními komentáři Martina Rajniše, který přibližuje okolnosti jejich vzniku. Ateliér se věnuje projektování ekologicky šetrných dřevěných staveb a konstrukcí, z nichž některé se již stihly zapsat do širšího povědomí kulturní veřejnosti (Poštovna na Sněžce, vzducholoď v pražském DOXu či řada rozhleden v různých koutech České republiky).

Kniha sleduje vzájemné vztahy mezi architekturou a politikou v období rekonstrukce demokratické republiky po roce 1989, která zároveň musela reagovat na nové lokální i globální okolnosti: rozdělení Československa, vstup do Evropské unie, nové územně správní členění ČR či politiku liberální ekonomiky. Sestává z úvodní stati a 13 studií doprovázených rozhovory s vybranými aktéry tohoto období. Sleduje podrobně ve vztahu k architektuře a urbanismu témata transformace hranic a vnitřního členění země po roce 1989, sídel státní moci (Pražský hrad, parlament, vláda, soudy), vlivu EU na rozvoj obcí (dotační programy, titul evropské město kultury), bytové výstavby z hlediska státu, municipalit (a v nich sídlících strategických soukromých firem) i občanských a anarchistických aktivit. Vedle toho si všímá role městských architektů, architektonických soutěží a organizací hájících ve veřejném prostoru zájmy profese. Po vizuální stránce texty doplňují nejen fotografie a vizualizace vážící se k jednotlivým stavbám, projektům a událostem tohoto období, nýbrž též mapy a grafy, snažící se téma celkově uchopit v datech. Grafika Tereza Hejmová a Kristýna Žáčková. Kniha vychází v česko-anglické verzi za podpory Ministerstva kultury České republiky v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II).

Československá architektura po druhé světové válce prošla radikální proměnou. Byly na ni kladeny nové politické a společenské požadavky, došlo k transformaci její institucionální struktury a v architektonických kruzích byla reformulována aktuální témata a problémy. Publikace se soustředí na proměny definice „socialistické architektury“, jejích hlavních úkolů i představ o podobě vystavěného prostředí komunistického „světa zítřka“ v období od poloviny čtyřicátých do konce osmdesátých let. Sleduje, jak se na tomto procesu podíleli političtí reprezentanti, samotní architekti i zástupci dalších institucí včetně stavebních podniků a jak probíhalo jejich vzájemné vyjednávání. V centru zájmu autorů a autorek jednotlivých kapitol nestojí proměny forem či konstrukčních postupů ani osudy konkrétních osobností, ale zaměřují se na způsoby, jakými architekti reagovali na proměnlivé společenské zadání a jakými se je pokoušeli aktivně ovlivňovat. Grafika Tereza Hejmová a Kristýna Žáčková. Kniha vychází v česko-anglické verzi za podpory Ministerstva kultury České republiky v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II).