Otto Hermann Pesch Knihy

V dnešním světě ovládaném technikou a ekonomikou se ocitá naše víra v osobního Boha před řadou problémů - a právě tak modlitba. Co můžeme dělat, aby tato podstatná složka křesťanské existence odpovídala naší životní situaci a zůstala pro nás zdrojem síly a naděje? Autor vychází při hledání odpovědi z hluboké zkušenosti. Ve své knize popisuje s naprostou otevřeností a pochopením obtíže moderního člověka, vysvětluje jednotlivé druhy modliteb a střízlivým a zároveň laskavým způsobem dává praktické rady, jak můžeme v modlitbě vyjadřovat svoji víru dnes.

Dnes, s odstupem poloviny století, už můžeme bezpečně povědět, že osobností papeže Jana XXIII . a jím svolaným Druhým vatikánským koncilem začalo nové a nadějné období v životě církve, otevírající se po letech společenské izolace nejen celému křesťanstvu, ale i světu svým programem aggiornamenta, „zdnešnění“. Kniha známého teologa, profesora Otto H. Pesche, vycházející nyní ve druhém vydání, zevrubně informuje o všech velkých koncilových tématech. Umožňuje nadto i nahlédnout do lidských zápasů o jednotlivé formulace, dokud jejich znění nedosáhlo náležité zralosti. K hlubšímu pochopení koncilových jednání i závěrů přispívá autor i četnými postřehy z církevních dějin. Česky dosud žádná jiná kniha o Druhém vatikánském koncilu nevyšla.

Dnes, s odstupem poloviny století, už můžeme bezpečně povědět, že osobností papeže Jana XXIII. a jím svolaným Druhým vatikánským koncilem začalo nové a nadějné období v životě církve, otevírající se po letech společenské izolace nejen celému křesťanstvu, ale i světu svým programem aggiornamenta, „zdnešnění“. Kniha známého teologa, profesora Otto H. Pesche, vycházející nyní ve druhém vydání, zevrubně informuje o všech velkých koncilových tématech. Umožňuje nadto i nahlédnout do lidských zápasů o jednotlivé formulace, dokud jejich znění nedosáhlo náležité zralosti. K hlubšímu pochopení koncilových jednání i závěrů přispívá autor i četnými postřehy z církevních dějin. Česky dosud žádná jiná kniha o Druhém vatikánském koncilu nevyšla.

Zevrubná informace o všech velkých tématech projednávaných a schválených na posledním koncilu. Dnes, s odstupem poloviny století, už můžeme bezpečně povědět, že osobností papeže Jana XXIII. a jím svolaným Druhým vatikánským koncilem začalo nové a nadějné období v životě církve, otevírající se po letech společenské izolace nejen celému křesťanstvu, ale i světu svým programem aggiornamenta, „zdnešnění“. Kniha známého teologa, profesora Otto H. Pesche zevrubně informuje o všech velkých koncilových tématech. Umožňuje nadto i nahlédnout do lidských zápasů o jednotlivé formulace, dokud jejich znění nedosáhlo náležité zralosti. K hlubšímu pochopení koncilových jednání i závěrů přispívá autor i četnými postřehy z církevních dějin.

Profesor systematické a ekumenické teologie z Hamburku, známý i v českém prostředí knihou o II. vatikánském koncilu, v této práci představuje dobu, v níž působil německý reformátor, jeho osobnost i teologické názory. Jedná se o čestný pokus katolického teologa vyrovnat se s geniální, a proto rozporuplnou osobností Martina Luthera.

Křesťanská víra v postmoderní době. ,,Buďte vždy připraveni dát odpověď každému, kdo od vás žádá svědectví o naději, kterou máte.“ To psal apoštol Petr křesťanům v Malé Asii. Tou nadějí mínil víru. Je přirozené, v životních i dějinných etapách se podoba víry mění. A tak se právem i dnes lze ptát: Co je křesťanská víra? Je vůbec ještě možné věřit? Co je důležité pro současného člověka, který hledá cestu k víře? Co mu víra může dát? Tato knížka se obrací především na dospělého čtenáře, který je ochoten s autorem kriticky uvažovat. Chce poskytnout základní teologické informace a neuhýbá před otázkami. O. H. Pesch, světově uznávaný současný teolog, má pro své povolání všechny předpoklady: hluboké vzdělání, lidskou zralost a nadšení pro věc. Jak sám říká, pohled do dějin víry osvobozuje a dává člověku odvahu samostatně myslet.

Jak se vyrovnat s poznáním Boží existence v době, v níž se tak silně prosadilo ateistické smýšlení? Lze i dnes rozumově obhájit Boží blízkost světu tváří v tvář hrůzám, jichž jsme denně svědky? To je téma, které si autor v této knize rozdělil pro větší přehlednost do tří části: Jak, kde a proč usilovat o poznání Boha. Vychází přitom ze zkušenosti moderní teologie, která musela často čelit ostré kritice.

V této knížce se autor rozhodl podrobit sám sebe zkoušce, zda dokáže - s využitím moderní teologie - hovořit o víře zcela prostě, aniž by však cokoli zjednodušoval. Všímá si tu takových otázek, které kladou většinou ti, kdo nečetli odbornou teologickou literaturu. Z obsahu: Existuje Bůh? - Je Ježíš Kristus víc než člověk? - Lze Bibli věřit? - Co příjde po smrti?

Desatero přikázání patří k nejzávažnějším textům Starého zákona. Jeho písemné podobě však předcházelo tisícileté ústní předávání krátkých, snadno zapamatovatelných ustanovení, tvořících základ pradávné boží smlouvy s izraelským lidem uzavřené na hoře Sínaji. O podobě a významu tohoto textu v biblických i kulturních dějinách lidstva pojednává v této knížce u nás známý, světově uznávaný teolog. Jednotlivé kapitoly v ní představují Desatero především jako předpoklad lidského života ve svobodě. U každého přikázání se autor nejprve zabývá konkrétní povahou naší víry v Boha a v druhé části naznačuje, jak by mohla inspirace tímto přikázáním přispět k pravdivému lidskému smýšlení a jednání.

In diesem Buch versucht ein Theologe, sich selbst ins Examen zu nehmen - ins Examen über den Dienst der Theologie am Glauben. Denn ein Kind kann so gut glauben wie ein Gelehrter. Vom Glauben muß man ganz einfach reden können. Wenn die Theologie - auch die "moderne" Theologie - dem Glauben wirklich dient, dargf sie das nicht behindern, sondern muß dazu helfen.Daher werden in diesem Band Fragen "ungefiltert" gestellt, und die Antworten darauf werden ohne "Problematisierung" gegeben. Der Band wendet sich an katholische Christen und an solche, die sich für Glaube und Leben in der katholischen Kirche interessieren. Lebendiger Glaube in gelebter kirchlicher Gemeinschaft ist die beste Grundlage für das Gespräch mit den Mitchristen in den anderen christlichen Kirchen.