Malá Káťa se cítí smutná. Děti ji ve škole mezi sebe moc neberou, protože má pár kilo navíc. A tak po škole raději vysedává doma a z okna pozoruje sousední cvičák, kam lidi chodí s pejsky. Jednoho dne jí rodiče pořídí štěňátko a Kátin život se obrátí naruby. Beník, jak ho pojmenuje, je neřízená střela, ale kde ho lépe naučí poslouchat než v psí škole? A třeba tam oba získají nové kamarády…
Ve své další knize pozve autorka Otilie K. Grezlová čtenáře i tuláky do míst kdysi zvaných Kaiserwald. Podělí se s vámi o své poznatky i zážitky, připomene bohatou historii, i tu méně slavnou v polovině 20. století. Vyprávění začíná tvrdě: dvěma mordy, jeden ze žárlivosti, druhý z touhy po penězích. Nechybí výšlap na nejvyšší horu Slavkovského lesa, návštěva okouzlující Kladské s připomínkou dávných časů. Lázně Kynžvart zahrnují nejen pomyslnou návštěvu u Metternichů. Zjistíte, jak to bylo s prameny v Pramenech, vydáte se za nejkrásnější rozhlednou i za kostelem, v němž bylo kino. Do cesty se vám často připletou minerální vody, jako třeba v Mnichově. Kdo nenavštívil Tři kříže, jako by ve Slavkovském lese nebyl. V Bečově nad Teplou vás uhrane slavný relikviář sv. Maura, historií budete žít i v nedalekém Horním Slavkově. Dostanete se na Krudum a pod ním si prohlédnete zbytky kostela doslova vypreparovaného ze země. Březová připomínající Hollywood má v dějinách i cara Petra Velikého. Loket je zázrak sám o sobě, s památkami se tu doslova roztrhl pytel, má chráněné břečťany a v blízkosti Svatošské skály. Poputujete k viklanům, monastýru i do Kostelní Břízy, jejímž čestným občanem byl Karel Höger. Objevíte nespočet židovských hřbitovů, užasnete nad socialistickým experimentem v obci Rovná a vydáte se hledat zaniklý hrad Plikenštejn. Zjistíte, jak byla tato oblast „úrodná“ na slavné a zajímavé osobnosti. Pozůstatkům šibenic se možná někteří vyhnete. Řada míst Slavkovského lesa má dobře našlápnuto, jinde se zastavil čas, někde přetrvává pocit zmaru. To vše dává dohromady přepestrou mozaiku, z níž si vybere každý. Nicméně nevybírejte, abyste nepřebrali, raději poznávejte Slavkovský les v plné škále jeho rozmanitostí. A užívejte si ticha hlubokých lesů, cest i steziček vedoucích odnikud nikam.
Lumpík, malé štěně voříška, neumí poslouchat a zlobí zrovna jako jeho páníček Honzík. Až rodiče řeknou: Dost! Honzík půjde s Lumpíkem na cvičák. Štěně je nadšené, že se může vydovádět, a Honzík se zase učí, jak se s pejskem „domluvit“. A to je dobře, protože spolu budou muset vyřešit jeden velký problém.
Roztomilé štěňátko si pořídila rodina s dvěma holčičkami. Vozily ho v kočárku, oblékaly, jenže štěně chtělo i spát. A když ho nečekaně probudily, leklo se a jednu poškrábalo. Bylo zle: pejsek dostal krabici a brzy skončil v trávě pod keřem, kde to vůbec neznal. Bál se a naříkal. A zatím Kačenka, holčička, co si zlomila nohu, si říká: „Kdybych aspoň měla nějaké zvířátko…“
Proč Flíček všechny Barborčiny kamarády tak nadšeně vítá a má je tolik rád? Bára žárlí a s kamarády se málem rozkmotří. Jednoho dne si Flíček usmyslí, že se za svou paničkou a jejími kamarády vydá do školy autobusem. Jenže Barborku nenašel a domů také netrefí…
Ve čtvrté knize o Krušných horách se spolu s Otilií K. Grezlovou dostáváme na jejich nejvýchodnější výspu. Tato část má opět sv...
Na kraji lesa je za domkem schovaný výběh, tak akorát pro Jitřenku. Donedávna veselá kobylka teskní: její paní odchází studovat a už jí na Jitřenku nezbývá čas. Má sice své zvířecí kamarády, třeba psa Azora, prasátko Kvíka a kavku Rámuse, ale moc by vedle sebe potřebovala nějakou holčičku, která by s ní cvičila. Třeba tu, co se tuhle na chvíli zastavila u ohrady. Netrvá dlouho a Anička s Jitřenkou spolu začnou trénovat. Zatím potajmu, na zapřenou, ale taková radost se nedá dost dobře skrývat. Jak to udělat, aby mohly s pravdou ven?
Dovolím si položit Vám několik otázek. Máte rádi krásnou přírodu? Dlouhé, táhlé pláně, potoky, říčky a rybníky, vodní nádrže i hluboké lesy a úchvatné výhledy – to vše v nerušeném tichu? Máte rádi městečka a vesnice s přebohatou historií a množstvím památek i stopy po důlní činnosti? Fandíte nečekaným překvapením i nezodpovězeným otázkám? Umíte se dívat na současnost s otevřenýma očima? A chtěli byste trochu poznat například Gabrielu Buquoyovou, České Hamry, ojcovské břízy, kostel ve Výsluní, Jiřího Popela z Lobkovic, lesní hřbitov ve Vejprtech, Julia Kallu, vápenku u Kovářské, Halže, výrobu pozamentů, hrady Perštejn a Hasištejn, Bezručovo údolí, kapličky na Měděnci, v Krušných horách snad nejfotografovanější a nejfotogeničtější kostel v Kalku, rašelinového mužíčka, zaniklé vesnice, život obyčejných lidí… a k tomu spoustu dalších osobností, míst a zajímavostí? A na skok zavítat k sousedům na druhé straně hranice? Pak neváhejte a přidejte se, hornická krajina středního Krušnohoří nás netrpělivě očekává. Právě vyrážíme.
Po první knize Hornickou slávou středního Krušnohoří pokračujeme směrem na východ, kde tato část Krušných hor nabízí jiný charakter než Vejprtsko, Měděnec a okolí. Naše putování začíná v Jirkově a Červeném Hrádku, pokračujeme přes pozoruhodné obce, hluboké lesy a údolí až do Brandova, Hory Svaté Kateřiny a Českého Jiřetína. Navštívíme vodní nádrž Fláje a prozkoumáme vymezenou oblast. Zastavíme se také na zámku Jezeří, jedné z nejohroženějších památek v Evropě. Naše cesta končí v Litvínově, největším městě regionu, a rozloučíme se v Lomu. Krajina, zejména na jihu, nese stopy blízkosti průmyslové oblasti, ale ohromí nás skalnatá údolí, proslulá svou strmostí. Přestože vrcholy nepřesahují tisíc metrů, výstup vyžaduje úsilí. Na cestě narazíme na přehrady, rozlehlé louky a lesy, kde potkáme jen přírodu. Objevíme přírodní rezervace a vyhaslé vesnice, jejichž stopy mizí v entropii. Novinkou jsou hrady, od malých pozůstatků po výstavné zámky s pohnutými osudy. Pojďme naslouchat, co nám Krušné hory tentokrát vyprávějí. Nudit se rozhodně nebudeme.
Natálka se bojí psů, zato její kamarádka Sofinka se vrhá na každé zvíře, které potká. Nedaří se jí přesvědčit rodiče, aby nějaké pořídili domů. Proto chodí aspoň pomáhat do útulku a jednou vezme Natálku s sebou, aby kamarádka překonala strach. Jenže u štěkajících pejsků žadonících po lidském pohlazení se jí to moc nedaří. Dokud někdo nepřinese v košíku dvě zanedbaná štěňátka…
