Miloš Jesenský Pořadí knih

„Nesmí se říkat to, co si člověk myslí a co by říci měl,“ stěžují si němečtí vědci Peter a Johannes Fiebagovi, kteří svou výzkumnou kariéru obětovali pátrání po mimozemské inteligenci. „Univerzitní systémy, které samy sebe potvrzují a jsou většinou naprosto zkostnatělé, podobně jako římská kardinálská kolegia, jen zřídka připustí, aby se na vedoucí místo dostali lidé, kteří smýšlejí jinak, kteří myslí v souvislostech a také dopředu. Smutným výsledkem je výchova směrem k vědcům bez interdisciplinární páteře.“ Je smutným závěrem, že s oběma autory lze v mnoha případech souhlasit, přestože je třeba pro pořádek podotknout, že „římská kardinálská kolegia“ už dávno nejsou zkostnatělá, což bude pro mnoho čtenářů zřejmě udivující fakt, který bezprostředně souvisí i s ústřední myšlenkou této knihy. Je totiž určitě překvapující konstatování, že ačkoli je popsaná situace příznačná pro mnohé obory přírodních či společenských věd, pro progresivní křesťanskou teologii to v souvislosti s pátráním po mimozemském životě vůbec neplatí.

Hlavním přínosem této knihy o historii alchymie je její zaměření na středoevropský region, kde jsou dějiny této nauky stále málo prozkoumané a zahraniční odbornou literaturou vesměs opomíjené, s výjimkou mimořádného rudolfínského období. Jednotlivé části knihy představují čtenáři hostující i domácí protagonisty této nauky v Čechách a na Moravě, v Polsku a na Slovensku.

Vojnové osudy Kysúc a Kysučanov v rokoch 1938 – 1945.

Monografia predstavuje odbornú historickú prácu, prinášajúcu v rámci regionálnych dejín čitateľovi fenomén, ktorý sprevádzal a ovplyvňoval dejiny ľudskej spoločnosti od najstarších čias. Sila prírodných katastrof dokázala v minulosti zničiť celé mestá či dokonca civilizácie. Na našom území sa ich sila v takej miere neprejavovala, ale aj tak boli veľkým a každodenným nepriateľom našich predkov. Autorom knihy "Historické prírodné katastrofy v Žilinskom kraji v kontexte environmentálnych dejín Slovenska" je Miloš Jesenský, ktorý pútavo rozpráva o prírodných katastrofách na severozápadnom Slovensku, predovšetkým na strednom Považí a Kysuciach. Monografia prináša prierezový výklad dejinami prírodných katastrof, ktorý mapuje všetky typy pohrôm, či už povodne, extrémy počasia, požiare alebo zemetrasenia.

Pravdu má Miloš Jesenský, když rozviklává tvrdošíjně přijímaný omyl o středověku jako o temné etapě stagnace lidské evoluce. Středověk byl pouze jiným pokračováním cesty, jejíž prach začaly vířit nohy prapředků před mnoha tisíciletími. Středověk netkvěl ve vzduchoprázdnu, ani nespadl s nebe. Spíše lze říci, že je čímsi jako oddechovým časem mezi civilizací pravěku, starověku a dnešní explodující technickou civilizací 21. století.

Autor v této knize představuje spisovatele s netradičními pohledy na dějiny a vesmír. Ti, kdo jsou uvedeni v tomto sborníku, nenuceně nabízejí alternativní pohledy na jevy odmítané oficiální vědou, aniž by se snažili přesvědčit čtenáře. Zajímavou formou sdělují své názory, zkušenosti a fakta. Základy tohoto literárního žánru položili Jacques Bergier a Louis Pauwels, stejně jako Erich von Däniken se svými ikonickými díly. Každý autor je jedinečný; někteří se zaměřují na tajemnou minulost lidstva, jiní na současné nevysvětlitelné jevy. Všichni však sdílejí touhu seznámit čtenáře s neobyčejnými odkazy a jevy, které nelze měřit běžnými vědeckými metodami. Kniha se ptá, zda je možné některé paranormální jevy vysvětlit mechanistickým pohledem na svět, na který je většina populace zvyklá. Mnohé záhady, podobně jako paradoxy kvantové mechaniky, nelze jednoduše logicky objasnit. Kniha Miloše Jesenského nám umožňuje blíže poznat tyto nevšední autory prostřednictvím jejich autentických zážitků a osudů. Připomíná slova Alberta Einsteina o tajemství jako základním pocitu, který stojí u kolébky umění a vědy. Česká verze obsahuje navíc dva české autory, přičemž kompletní seznam autorů je uveden v abecedním pořadí.