Đoko Stojičić Knihy

Básnická sbírka současného jugoslávského básníka (nynějšího velvyslance Svazové republiky Jugoslávie v ČR).

Zážitky a zápis osobních dojmů z krátké služební cesty do neklidné Zambie v roce 1979. Zážitky z oficiální cesty současného básníka a velvyslance v ČR. V roce 1979 jako redaktor televize Bělehrad při zahájení letecké linky Bělehrad-Lusaka, se zúčastnil pětidenní cesty po zambijských turistických centrech. Osobní imprese a okouzlení světem africké přírody se střídají s ohlasy tehdejší neklidné situace (vpád a bombardování z Jižní Rhodesie) v zemi.

Svazek obsahuje sbírku veršů současného srbského básníka, která byla poprvé publikována v roce 2003.

Stojičić se narodil v srbské části nynější Republiky Srbská, Bosna a Hercegovina, a po druhé světové válce žil v Srbsku. Nekonečno vzniklo v letech, kdy jako diplomat hájil svou sužovanou vlast daleko od ní. Výraz „rozený básník“ v jeho případě není klišé; Stojičić je vlastenec, jehož poezie je prostoupena úzkostí o rodnou zemi. V celé knize snad nenajdeme „báseň ze sna“, která by se netýkala této úzkosti. U každé básně uvádí místo, den a čas zápisu. Nekonečno vzniklo během jeho působení v České republice, kdy básně snil nejen v noci, ale i během mikrospánků na koncertech, v tramvaji, autobusech a autech. Nejčastěji v Praze, ale také v Karlových Varech, Luhačovicích a Velkých Losinách. Co asi mysleli čeští spolucestující v autobuse z Brna do Prahy 14. srpna 2000, když se Stojičić probral a zapsal: „Teče voda tajnosnubná / Kolem neznámého humna“? A co se zdálo lázeňským hostům v Karlových Varech 3. prosince 1995, když básník ve 3.42 zapsal: „Nasloucháš mlhám a ponorným řekám“? Až se budou psát pravdivé dějiny Evropy přelomu tisíciletí, historikové by neměli zapomínat na to, co už tehdy věděla poezie.

Svazek obsahuje výbor z poezie současného srbského básníka, žijícího od roku 1995 v Praze.