Noam Chomsky Pořadí knih

Noam Chomsky, filozof, lingvista, společenský kritik a aktivista, a Robert Pollin v této knize mapují katastrofické důsledky nekontrolované změny klimatu a představují plán změny. Lidstvo musí přestat spalovat fosilní paliva a učinit tak způsobem, který zlepší životní úroveň obyvatel. To je cílem zelené dohody a, jak autoři objasňují, je to zcela proveditelné. Chomsky s Pollinem argumentují proti obavám, které vyplývají z přechodu na zelenou ekonomiku, a vysvětlují, jak tyto falešné obavy podporují popírání klimatu. Tato kniha ukazuje, jak lze politicky i ekonomicky překonat klimatickou krizi.

Noam Chomsky zanechal v poválečném období hlubokou stopu a dodnes vyniká svým působivým vědeckým dílem a neúnavným aktivismem, kdy kritizuje moc a vykořisťování jedněch druhými. Záměrem této knihy není podat úplné hodnocení odkazu Chomského jako člověka a vědce vzhledem k tomu, že sedíky jeho obdivuhodnému intelektu stále utváří. Tato publikace má za cíl přehledně vyložit hlavní aspekty jeho myšlení a případně tak člověka nasměrovat, aby do různých oblastí, jimiž se Chomsky zabývá, pronikl hlouběji.

Kdo tenkrát před dvaceti lety hrubě porušil mezinárodní právo a bez jakéhokoliv mandátu OSN zaútočil pod smyšlenou záminkou na suverénní evropský stát a zničil ho? Neposlušné Srbsko nebylo ochotné se podřídit diktátu USA. Podepsat mírový plán s nepřijatelnými podmínkami, např. i rozmístění cizích vojsk v Kosovu. Tato oblast byla posledním koutem Evropy, která se nepodřídila neoliberálním programům USA, neproběhly v ní ekonomické ani sociální reformy. Noam Chomsky je jedním z nejznámějších a nejcitovanějších intelektuálů naší doby. Svým politickým aktivismem patří k ostrým kritikům amerického imperialismu a mediální propagandy, přestože sám je Američan. Kniha je komplexní analýzou všech jeho textů a veřejných rozhovorů o Jugoslávii.

Nejnovější kniha intelektuála, filozofa a aktivisty Noama Chomského přináší důkladnou kritickou analýzu současné mezinárodní situace. Autor zkoumá způsob, jakým Spojené státy – navzdory vzestupu Evropy a Asie – stále určují podmínky globálního diskurzu. Světová politická a finanční elita dnes vládne bez omezení demokratickými mechanismy. Vzhledem k tomu, že klimatická změna a šíření jaderných zbraní stále více ohrožují naše přežití, jsou kritické a nesmlouvavé hlasy, jako je hlas Noama Chomského, stále potřebnější. Tvrdě a jasně vyargumentovaná kniha je nepostradatelným průvodcem pro pochopení klíčových střetů a nebezpečí naší doby.

Nejnovější kniha Noama Chomského Jakými tvory jsme? se dotýká vybraných základních otázek studia přirozeného jazyka v nejširších souvislostech, a to z hlediska teoretické lingvistiky, filosofie vědy a jazyka, kognitivní vědy, evoluční biologie či metafyziky, a sleduje také jejich provázanost při studiu rozsahu i mezí lidských kognitivních schopností a jejich biologické podstaty. Věnuje se však i širší problematice, která je v ohnisku autorova zájmu, jako jsou například morální a politická filosofie. Provádí čtenáře základními myšlenkami vymezujícími roli jazyka jako nástroje komunikace i myšlení, souvislostmi studia schopností lidské mysli a překvapivými paralelami mezi pojmovým a metodologickým utvářením přírodních věd od starověku přes osvícenství až po současnost s požadavky a důsledky pro poznání toho, co o lidské kognici lze pochopit, a co zůstane trvalým tajemstvím. Jak se právem zmiňuje autor Předmluvy, Akeel Bilgrami, kniha „představuje celoživotní reflexi širších důsledků vlastní vědecké práce vědce, jehož předmětem zájmu je jazyk“.

Operace Protective Edge (Ochranné ostří) si vyžádala tisíce palestinských obětí a vyčistila prostor pro další zábor půdy ze strany Izraele. Ještě nikdy nebylo tak důležité projevovat lidu Palestiny solidaritu a podporu. Ilan Pappé a Noam Chomsky, dva přední hlasy boje za osvobození Palestiny, rozebírají budoucnost obyvatel Palestiny a to, jak může mezinárodní veřejnost na Izrael tlačit, aby přestal s porušováním lidských práv palestinského lidu.

V knize Západní terorismus diskutuje Noam Chomsky, světově proslulý intelektuál disentu, o moci a propagandě Západu s filmovým tvůrcem a investigativním novinářem Andrem Vltchkem. V diskusi se historický narativ propojuje s osobními zkušenostmi, které Chomského i Vltchka přivedly k aktivismu. Zaznívají osobní vzpomínky, jako třeba ta na newyorský novinový stánek, který stál u začátků politického vzdělání Noama Chomského. Diskuze se dále posouvá do širší perspektivy a zaměřuje se na měnící se formy imperiální nadvlády a systému západní propagandy. Postupně se zaměřuje na státy, se kterými mají autoři osobní zkušenost, od Nikaragui a Kuby po Čínu, Chile, Turecko a mnoho dalších. Kniha Západní terorismus je čerstvým větrem, který rozfoukává propagandu a ostře kritizuje roli Západu ve světě. Je inspirací pro všechny, kdo hledají zdroje pro nezávislé a kritické myšlení.

Hnutí Occupy je, podle Noama Chomského, první významnou veřejnou odezvou na předchozích třicet let třídního boje. Aktivity tohoto hnutí odstartovaly v září 2011 a během několika týdnů se rozšířily do mnoha koutů světa včetně České republiky. Chomsky se v této knize rozhovorů snaží reagovat na nejpalčivější otázky příznivců hnutí: Jak jsme se dostali do bodu, kdy 1 procento obyvatel diktuje požadavky zbylým 99 procentům? Jakou spojitost má ekonomická krize a náš politický systém? Jakým způsobem můžeme oddělit finance a politiku? Jak by měly vypadat opravdu demokratické volby?

Výbor textů amerického jazykovědce a filosofa Noama Chomského zahrnuje jeho klíčové společenskokritické texty napříč časovými obdobími (od šedesátých let až po současnost). V jednotlivých esejích se vyrovnává s různými tématy – od role univerzit a intelektuálů, přes alternativní výklad studené války, až po vztahy mezi světovým Severem a Jihem a izraelsko-palestinský konflikt či hodnocení různých tradic politického myšlení. Věnuje se i propojení své lingvistické práce s politickým myšlením na pojmu svobody a jeho vztahu k lidské přirozenosti. Pokouší se také o formulaci politických alternativ zakotvených v anarchistické tradici, kterou reinterpretuje jako antielitářskou pokračovatelku liberalismu a libertariánskou verzi socialismu. Jednotícím motivem jeho textů je kritika elitářského pojetí demokracie, které je podle něj ústřední charakteristikou demokracie v USA a jejich vnitřní i zahraniční politiky. Toto elitářské pojetí demokracie podle Chomského omezuje a podvazuje ty části společnosti, které jsou vnímány jako její kritické instance – ať už se jedná o univerzity, média anebo intelektuální život.

Intervence nepochybně patří mezi Chomského nejlepší knihy. Je typickou ukázkou autorova ostře kritického pohledu na domácí i zahraniční politiku Spojených států, Izraele a Británie. Chomsky formou stručných esejů/kapitol, majících podobu téměř deníkových záznamů, zachycuje období po 11. září 2001 prakticky až po dnešek. První esej Lekce, ze které jsme se nepoučili, je datován 4.9.2002 a poslední, dodatečná kapitola Alternativy pro Ameriky, je z 29. prosince 2006. Komentované události jsou většinou známé a mnohé z nich měly bezprostřední dopad i na českou zahraniční politiku, byly rozsáhle komentovány v českých médiích a předmětem domácí politické diskuse.