David Bradshaw Pořadí knih (chronologicky)

A Passionate Apprentice comprises the first years of Virginia Woolf's Journal - from 1879 to 1909. Beginning in early January, when Woolf was almost fifteen, the pages open at a time when she was slowly recovering from a period of madness following her mother's death in May 1895. Between this January and the autumn of 1904, Woolf would suffer the deaths of her half-sister and of her father, and survive a summer of madness and suicidal depression. Behind the loss and confusion, however, and always near the surface of her writing is a constructive force at work - a powerful impulse towards health. It was an urge, through writing, to bring order and continuity out of chaos. Putting things into words and giving them deliberate expression had the effect of restoring reality to much that might otherwise have remained insubstantial. This early chronicle represents the beginning of the future Virginia Woolf's apprenticeship as a novelist. These pages show that rare instance when a writer of great importance leaves behind not only the actual documents of an apprenticeship, but also a biographical record of that momentous period as well. In Woolf's words, 'Here is a volume of fairly acute life (the first really lived year of my life).'

Esej kultovního autora, jež ovlivnila celá 60. léta nejen v Americe. Jedna z prvních knih zabývajících se bez předsudků halucinogeny a jejich vlivem na lidské vědomí. Huxley se v ní snaží o docenění psychologického a spirituálního efektu, který pro člověka mohou drogy představovat. V práci se projevuje autorův zájem o biologii a přírodní vědy.

...attempts to substitute reason and scholarship for diatribe.―The Washington Post Are gay rights equal rights or special rights? Is homosexuality immoral? While contributors to Same Sex, including the late John Boswell, David M. Halperin, and George Chauncey, often clash in opinion, they share a fundamental commintment to careful, rational discussion. Essential reading for anyone looking towards a better understanding of gays, lesbians, and the issues that surround them.

Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My a Orwellovým románem 1984 jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětského svazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem." O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí – manipulace jedincem od samého jeho početí především – je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší" – jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností.