Na počátku byla poušť a muž, který měl v osudu napsanou dlouhou cestu na sever. Valgirův život plný zvratů a osobních proher i vítězství se stal kronikou první severské války a jejích dopadů na osud obyvatel Alatey. Příběh, který otevírá romány cyklu Ilusie, byl inspirován dobrodružnou literaturou začátku 20. století, životem finského maršála Mannerheima a Zimní válkou.
Politické napětí mezi Aliancí a Radou stoupá. Mocní Ilusie i Paworu obracejí znovu pozornost k severu. Touží získat předmět, který by se mohl stát esem ve snaze o světovou dominanci. V komplikované době musí tři muži, pověření alateyskou královnou ochránit tajemné sampo za jakoukoliv cenu. Ještě ale netuší, jaké nástrahy jim připravil osud na daleké cestě. Čtvrtý román o osudech harfeníků severu, ve kterém se proplétají severské mýty, motivy finské Kalevaly a ozvuky fantaskních dobrodružných příběhů, tentokrát zavede čtenáře na tajuplné ostrovy a do hlubin pralesů. Neklidná plavba na západ otevírá dosud nepoznaná nebezpečí a nezastaví se ani před tajemstvím časoprostoru.
Smrt není opakem života. Opakem života je neživot, neexistence, prázdnota. Smrt je ve skutečnosti stejně živá jako život sám, protože je jeho součástí, a to, co se děje v Tuonele, podsvětní říši, děje se i na zemi. Severští hrdinové tentokrát stojí před záhadou vlastní rozpolcené duše a před branou, která se otevírá do neznámého světa, plného nástrah. Druhý díl osmidílné fantasy ságy, inspirované finskou mytologií, vypráví příběh ženy, která musí podniknout cestu vlastním nitrem, aby pochopila, kým je, a dokázala přijmout sebe samu. Jen tak může odvrátit zkázu v podobě živoucího kovu, která ohrožuje zemi. Příběh, který začal jako pohádka, se prohlubuje, hrdinové nabývají na plasticitě a mýty, které v knize hrají velkou roli, získávají nový rozměr. Dokáže Sarai najít tu správnou cestu a odpovědi na otázky, které pro ni připravil nejtěžší okamžik jejího života? Dokáže projít branou dřív, než se pták letící ze severu dotkne jedním křídlem oblohy a druhým zamete hladinu? Vydejte se po mystické cestě člověka do vlastního nitra, kde se rozkládá krajina bájné Tuonely.
„V tomhle světě neexistují výjimky. Slepci, mrzáci, kněží, štětky, teplouši, copak o nějakých víš? Už jsi snad slyšel o tom, že by v naší krásné vlasti někdo neměl nohy, neviděl, věřil v boha nebo jsi snad někdy viděl vdovu, sirotka, buzeranta?“ Intimní příběh ovdovělé matky a syna se odehrává v Československu 80. let minulého století. V době, kterou už necharakterizují velké soudní procesy, ale všeobecná šeď, prorůstající do mezilidských vztahů. Skrz vyprávění o životě malého okruhu vzájemně propojených lidí, může čtenář nahlédnout do atmosféry jiných osmdesátek než do té, kterou mu nabízí populární dobové filmy a sentimentální vzpomínky pamětníků.
Obrovská plocha severského moře ukrývá prastaré legendární netvory. Z hlubin lidských vztahů se ale vynořují mnohem děsivější přízraky. Jak se vyrovnají hrdinové příběhu s novými okolnostmi ve svých životech, s cestami do neznáma a neprobádanými místy na mapách? Nový příběh Ilusie se věnuje vztahům mezi otci a syny, mezi lidmi, kteří se navzájem odcizili a hledají k sobě cestu. Na většině cest ale leží sníh. A jiné vedou napříč Tursovým mořem. Třetí román s fantaskními prvky, inspirovaný finským eposem Kalevala, sbírkou Kanteletar a severskými legendami zavede čtenáře opět do země tisíců jezer. Šamanské bubny probudí tajemné lesní tvory, a zatímco země bude šeptat o původu draků, na moře vyplují lodě, mířící k vzdáleným břehům míst, která zatím nebyla objevena.
Sever zní rytmem… Rytmem harf, rytmem dunících sobích stád, rytmem šamanských bubnů a rytmem války. Civilizovaný svět už dávno zapomněl na to, že na severu žijí lidé. Lidé s podivnými zvyky, ještě podivnější řečí a touhou po svobodě. Civilizovaný svět by rád seveřany zkrotil a využil bohaté zásoby dřeva země, která vlastně ani nemá jméno. Fakt, že civilizaci jede na sever reprezentovat princezna ilusijská, možná nic nezmění. A možná změní všechno. Protože Sarai snila od malička o severu. A protože má hodně představ. Zatím netuší o nebezpečí, které se zdvíhá na východě. Zatím má čas snít o své budoucnosti. Má čas na to, aby se naučila milovat lesy, jezera, hrachovku, velké koně a rytmus harf. Protože jen harfeníci mohou pomoct princezně k tomu, aby našla sever uprostřed sebe samotné a naplnila osud země. Příběh, kterým se otevírá pohled na prochladlou krajinu plnou lesů, není tak docela pohádka. V pohádce obvykle nebývá tolik mrtvých. A tolik opilých. A sauna. Na druhou stranu realita obvykle neoplývá draky a sněžnými lvy. Realita nemá takový rytmus…
