Ivo Kraus Knihy

Fyzika od Thaléta k Newtonovi. Kapitoly z dějin fyziky. I fyzika, které vděčíme za technické vymoženosti současného světa, měla své dětství; souvislosti mezi přírodními úkazy se snažili vysvětlit bez pomoci nadpřirozených sil už antičtí filozofové. A když za „temného středověku“ dospívala, dohlíželi na ni muslimský matematik a optik Alhazen s lékařem Avicennou a veleučení křesťané Albert Veliký, Roger Bacon a Mikuláš Kusánský. Teprve v renesanci dosáhla zralosti a jako teoretická filozofie přírody se do jisté míry osamostatnila. Na jejím rozvoji se podílely takové osobnosti, jako byl Johannes Kepler, Galileo Galilei nebo Isaac Newton, které uspořádaly velké množství poznatků do ucelené a vnitřně nerozporné soustavy principů a teorií, jimiž se řídilo veškeré fyzikální dění. Newtonovy pohybové zákony na dlouhé roky ovládly tehdejší filozofický obraz světa, až po roce 1900 byly nahrazeny pohledem kvantověfyzikálním. Od zrození evropské vědy v antickém Řecku do roku 1643, kdy Bůh řekl „Budiž Newton“, uplynulo dvacet pět století. Že vývoj fyziky během této doby je vlastně pestrou mozaikou životních osudů lidí, kteří se o odhalení tajemství přírody zasloužili, se mohou přesvědčit čtenáři této knížky.

Už staří Řekové věřili, že lidskou dovednost ochraňuje Diova dcera Athéna. Jako nejvyšší božstvo moudrosti a umění si vybrali ženu, spanilou Minervu, také Etruskové i jejich dědici Římané. Moudrost byla sice vždy vlastností vyvolených, nikdy však jen výsadou mužů. A právě o tom jsou životní příběhy žen učených ve filozofii, fyzice, chemii a matematice. Zapomenuty nejsou ani vzdělané královny a císařovny, které svým prozíravým rozhodováním účinně podporovaly vědeckou práci svých poddaných.

Publikace je koncipována jako soubor příběhů o ženách, kterým se exaktní vědy staly ušlechtilou zálibou i životním posláním. V pětadvaceti kapitolách a stovce biografických hesel se čtenáři seznámí s osudy a vědeckým dílem významných matematiček, fyziček a astronomek evropské historie od dob starého Řecka až do současnosti. Autor předkládá zajímavosti o osobnostech dosud uznávaných nejen ve vědecké sféře, ale i o neznámých autorkách známých technických vynálezů.

Kniha je souborem 56 medailonů osobností exaktních věd, díky nimž došlo v Evropě od poloviny 18. do konce 19. století k převratným změnám v nejrůznějších oblastech průmyslu. Čtenář se dozví, jakou měli hrdinové jednotlivých příběhů národnost, rodinné zázemí, kde získali vzdělání a za co jim vděčíme. V roce 1922 Albert Einstein napsal: „Vědeckým poznatkům se dá jistě porozumět i bez znalosti individuálního vývoje těch, kdo je odhalili. Jednotlivé kroky však při takovém objektivním vylíčení vypadají jako náhodné. Pochopení, jak byly možné, ba nutné, získá člověk teprve sledováním duševního vývoje jednotlivců, kteří měli na vývoji vědy rozhodující účast.“ To je také jedním z důvodů, proč tato kniha vznikla. Druhým je hledání odpovědi na otázku, jakou úlohu v tomto období sehrála fyzika, nebo naopak, jak průmysl prospěl fyzice.

Přírodě nezáleží na tom, komu a jak se podaří odhalit její tajemství. S lidmi je to ale jiné. Ti by si měli osudy talentovaných vrstevníků i geniálních předků občas připomenout a svědectví o jejich velkých činech předat dalším generacím. Toto poslání má i kniha Dějiny technických věd a vynálezů v českých zemích, chronologicky uspořádaný soubor esejí o životních osudech významných osobností, které v českých zemích působily od doby Karla IV. až do konce 20. století. Na historických faktech a příbězích ukazuje, čemu se od nás svět přiučil a že do Evropské unie rozhodně nepřicházíme s prázdnýma rukama.

Zajímá vás, jaký měly fyzikální objevy dvacátého století vliv na rozvoj technických oborů, na pokrok v tradičních přírodních vědách i vědách hybridních, na rozmach lékařské diagnostiky či na náš dnešní každodenní život? Tyto otázky a mnohé další zodpoví kniha Století fyzikálních objevů, navazující na autorovy monografie Od Thaléta k Newtonovi a Fyzikové ve službách průmyslové revoluce. Kniha nabídne jak chronologický přehled fyzikálních objevů, tak osudy a díla přírodovědců, kteří se nejvíce zasloužili o vědecko-technický pokrok

Životní osudy významných filozofů, přírodovědců a techniků, velké objevy a události, které byly prověřeny časem jako rozhodující pro vývoj evropské civilizace. Myšlenky, názory a hypotézy velkých osobností starověku, středověku i novověku doložené citáty z jejich vlastních děl a konfrontovány s pozdější realitou. Autorovým cílem je ukázat, že hybnou silou evropských dějin nebyly války ani náboženská, národnostní nebo třídní nenávist, ale snaha intelektuální elity poznat zákony přírody a využívat je ve prospěch lidstva.... celý text

"Úvod do strukturní rentgenografie" vznikl na základě přednášek pro studenty jaderné a fyzikálně inženýrské fakulty ČVUT. Text knihy je rozvržen do 6 částí: význam difrakčních metod, geometrická krystalografie, základní pojmy z chemie a fyziky krystalů, základy teorie difrakce, rentgenová difrakční analýza, elektronová a neuronová difrakční analýza. Těžiště publikace představuje kapitola věnovaná rentgenografickému difrakčnímu výzkumu. Využití této metodiky ilustruje řada konkrétních příkladů a jsou uvedeny nejdůležitější aplikace rentgenové difrakční techniky v přírodních vědách i technické praxi.