Petr Fučík Knihy

Kolektiv autorů z Masarykovy univerzity zpracoval komplexní sociologickou zprávu o přístupu dnešních Češek a Čechů k rodičovství. Jak se u nás v posledních dekádách změnila úroveň plodnosti? Je skutečně tak nízká, že povede k závažným důsledkům? Jak se mění její načasování a kontext? Jak se vyvíjejí odlišnosti v chování jednotlivých vzdělanostních skupin a existují v této sféře chování regionální rozdíly? Při hledání odpovědí na tyto otázky čerpali autoři převážně z ojedinělého datového zdroje, jímž je databáze narozených mezi lety 1993–2012. Longitudinální data v daném rozsahu (vyčerpávající soubor) nebyla dosud analyzována, a jejich interpretace tak skýtá nové perspektivy.

Kniha se zaobírá nerovnostmi spojenými s pozicemi na českém trhu práce (třídní nerovnosti), ukazuje jejich vývoj a proměnu a přitom odpovídá na otázku, jak společenská změna v minulých dvaceti letech (od socialismu ke kapitalismu) ovlivnila tyto nerovnosti. Autoři analyzují vzestupné a sestupné kariérní (zaměstnanecké) posuny v letech 1989 až 2009 a ukazují, že jim dominuje návrat k sociálnímu původu. U těch, kteří byli mezigeneračně vzestupně mobilní před rokem 1989, identifikují kariérní sestupy po roce 1989. Navracejí se k sociálnímu původu svých rodičů. Naopak u těch, kteří prošli sestupnou sociální mobilitou za éry socialismu, identifikují po roce 1989 kariérní vzestupy. Důsledkem tohoto mobilitního vzorce je posilování vazby mezi výchozí (třídní) pozicí člověka a jeho aktuální pozicí na trhu práce. Česká společnost se v období 1989 až 2009 restratifikuje. Ustavují se sociální třídy, které determinují životní výsledky svých reprezentantů. Jedná se o paradox, charakterizující českou postsocialistickou společnost. Na jedné straně možnosti podnikat a posilování efektu vzdělání a kvalifikace na zaměstnaneckou pozici znamenají růst životních šancí, na straně druhé jsme svědky posilování vazby mezi sociálním původem a třídní pozicí, kterou člověk získává.

Od počátků sociologického myšlení byla rodina chápána jako základní jednotka, zajišťující reprodukci společnosti v rovině biologické, ale i v rovině sociálních pravidel, norem, hodnot a institucí. Modernizace partnerských vztahů mimo jiné přináší také snazší možnost vystoupit z neuspokojivého manželství. Rozšiřující se kultura rozvodovosti je relativně novým fenoménem, jenž nabývá na významu během posledních desetiletí, a je možné, že rozvod ovlivní mechanismy sociální reprodukce.

Metodika pro navržení komplexního postupu pro snížení kontaminace povrchových vod jak z plošných (zejména zemědělských), tak i bodových zdrojů nerozpustnými látkami, dusíkem a fosforem, zejména v povodích vodárenských nádrží.