Daniel Marguerat Knihy

Celá staletí provází Pavla z Tarsu nevalná pověst, ovšem nezasloužená: Až po jeho smrti, když křesťanství hledalo, jak by obhájilo moralistické, protižidovské a antifeministické myšlenky, našroubovalo je na jeho texty. Tato kniha se snaží tento pohled napravit a dopátrat se původního smyslu apoštolových myšlenek, které učí, že podstata křesťanské víry není v mravním zákoníku ani v recitaci vyznání víry, ale v přijetí pohledu na sebe i na druhé, tak jak jej nabízí Bůh.

Druhé vydání díla 10 autorů, kteří přednášejí na protestantských a katolických fakultách ve Švýcarsku, Francii, Itálii a Německu. Každé novozákonní knize je věnována samostatná kapitola, v níž se probírá obsah, literární struktura, teologický záměr, nové otázky, o nichž se diskutuje v posledních letech, a seznam doporučené literatury (doplněný o tituly dostupné v češtině). Samostatné kapitoly jsou věnovány také dějinám novozákonního kánonu a textové kritice.

Co dnes vlastně víme o Ježíšovi. Tato kniha se snaží shrnout dostupné informace o Ježíšovi z Nazaretu a nevyhýbá se rozhovoru mezi tím, co o Ježíši může říct odborné zkoumání, a tím, co o něm vyznává křesťanská víra. Kniha vhodná pro základní seznámení s Novým zákonem

Smrt jsme se pokusili vytlačit ze života, a přece nás vždycky znovu budou provázet otázky, na něž se těžko odpovídá. Jak se se smrtí vyrovnává křesťanská víra? A co si počít s tradičními křesťanskými odpověďmi, které se staly tak nepřesvědčivými a neuspokojivými? Jak se naučit „žít se smrtí“? Co nabízí bible?

Die Lektüre der Apostelgeschichte ist nach wie vor für unsere Kenntnis der Anfänge des Christentums unverzichtbar. Die Frage ist, wie glaubwürdig der historische Bericht des Lukas aus heutiger Sicht ist. Der Kommentar von Daniel Marguerat will die Alternative zwischen historischer Glaubwürdigkeit und erzählerischer Fiktion überwinden. Dazu kombiniert er in innovativer Weise historische Kritik und narrative Analyse. Einerseits untersucht er die erzählerische Kunst des Lukas, um dessen Deutung der Ereignisse zu erfassen. Der Vergleich mit den griechisch-römischen Historikern erlaubt es, die dabei verwendeten Regeln der Komposition zu erkennen. Auf der anderen Seite sucht Marguerat nach den möglichen Traditionen, die Lukas benutzt hat. Dieser methodologische Ansatz erlaubt eine neue Sicht auf die Arbeit des Lukas als des „ersten christlichen Historikers“. Dieser Kommentar wurde ursprünglich auf Französisch verfasst und liegt jetzt erstmalig in deutscher Übersetzung vor.