John Galsworthy Knihy

První část závěrečné Galsworthyho románové trilogie týkající se rodu Forsytů, která byla souhrně vydaná až po autorově smrti pod názvem KONEC KAPITOLY nebo také POSLEDNÍ KAPITOLA.

kniha II. - V pasti V druhém dílu trilogie, v románu V pasti, i v obou mezihrách se Galsworthyho kritický postoj k Forsytům postupně mění v jakousi zdráhavou sympatii a v sentimentální soucit. Hlavním představitelem rodu se stává Jolyon Forsyte, který již ve Vlastníkovi projevoval odchylky od stroze majetnického forsytovského typu svou přemýšlivostí a lidskými city. Jolyon opouští své podnikatelské aktivity a užívá si svého majetku ve venkovském sídle na Robin Hillu, který koupil od bratrance Soamese, kde postupně podlehne kouzlu nyní již rozvedené paní Ireny, která unikla z tísnivého manželského svazku a přišla na Robin Hill vzpomínat na mrtvého Bosinneyho. Změnil se i Soames. Silná otcovská láska k jeho dceři z druhého manželství Fleur i narůstající životní moudrost v něm přemáhají bohatce a vlastníka ve prospěch člověka. Soames se pro Galsworthyho stává ztělesněním anglické spolehlivosti a pevnosti v období, kdy se celý svět otřásá v základech pod nárazy takových děsivých událostí, jakými je první světová válka. Autor sice i nadále pokračuje v zobrazování rozkladu a neodvratného pádu kdysi monolitního rodu, ale do jeho líčení proniká stále silnější nostalgie a stesk po starých časech. (http://cs.wikipedia.org)

Děj románové trilogie (Bílá opice, Stříbrná lžička, Labutí zpěv), která je pokračováním trojdílné Ságy rodu Forsytů, se odvíjí ve dvacátých letech našeho století a líčí osudy třetí a čtvrté generace Forsytů. Na rozdíl od staré generace, která houževnatě usilovala o zlepšenísvého postavení a rozmnožení rodinného majetku, žijí mladí Forsytové ze dne na den, pachtí se za požitky a novotami a přitom jim však není jasný cíl, k němuž směřují. Trilogie je tedy "ságou" i "komedií" o tom, jak odumírá starý svět pevných hodnot a rodí se svět jiný, který hledá nové hodnoty.

Slavný anglický romanopisec a dramatik se jeví v této knize jako jemný psycholog ženské duše, básník teskných a hořkých nálad, tvůrce složitých lidských organismů, vedoucích vítězný mravní zápas s vášněmi a osudem. Hrdinka románu Gyp Wintonová je krásná, duchaplná a hrdá dívka, která ve chvíli jakého si opojení vlastním mládím a půvabem svolí k sňatku s nadaným houslistou, člověkem nezkrocených animálních pudů, takže soužití manželů je brzy nesnesitelné. V mladé ženě se pak probudí živelná láska k jinému mladému muži, který ji rovněž miluje. Žijí spolu jako manželé, jejich poměr však skončí tragicky právě pro nesmírnost lásky mladé ženy. Dílo je provanuto ovzduším ovzduším vznešené odevzdanosti a ušlechtilé, hrdé melancholie, zároveň je plné melodického chvění citlivých nervů, sajících jemné a drahocenné šťávy života.

Povídky v této knize byly vybrány ze sbírky Caravan, která vyšla v roce 1925. Byly sice napsány v průběhu několika desetiletí, ale předkládají čtenáři autorovo mistrovství, s nímž dokázal i na tak malém prostoru dokonale vykreslit různé lidské typy. Jedná se o příběhy lidí ničených nelehkým osudem, s nimiž autor hluboce soucítí.

kniha III. - K pronajmutí Třetí díl trilogie, román K pronajmutí, se odehrává po první světové válce a do popředí v něm vystupují vedle Soamese představitelé mladé generace, především Soamesova dcera Fleur, která sice svým nekonvenčním vystupováním otce často dráždí, ale přesto hluboko v sobě skrývá staré forsytovské majetnické instinkty. A tak její horečné citové hledání a nešťastná láska k synovi Jolyona a Ireny, které nepřejí obě znepřátelené strany, končí v konvenčním sňatku s aristokratem Michaelem Montem, při němž se forsytovské peníze spojují s půdou a šlechtickými tituly Montů. Přes všechen vnější lesk a pompu je však stárnoucímu Soamesovi zřejmé, že stará imperiální Anglie je i se svými tituly na počátku 20. století „k pronajmutí“, že její éra neodvratně končí. (http://cs.wikipedia.org)

Druhá část závěrečné Galsworthyho románové trilogie týkající se rodu Forsytů, která byla souhrně vydaná až po autorově smrti pod názvem KONEC KAPITOLY nebo také POSLEDNÍ KAPITOLA.

Druhá část závěrečné Galsworthyho románové trilogie týkající se rodu Forsytů, která byla souhrně vydaná až po autorově smrti pod názvem KONEC KAPITOLY nebo také POSLEDNÍ KAPITOLA. Mimo vyd. obyčejné vyšlo 10 čísl. výt. na ručním papíře a 20 výt. na imitaci japanu.

Sága rodu Forsytů od Johna Galsworthyho je rozsáhlý románový cyklus, který sleduje životy a osudy rodiny Forsytů v období přelomu 19. a 20. století. Děj se zaměřuje na otázky majetku, společenského postavení a morálních dilemat, která vyvstávají v kontextu britské vyšší střední třídy. Klíčovými postavami jsou Soames Forsyte, ambiciózní a majetnický muž, jehož touha po kontrole a vlastnictví se odráží v jeho vztahu k ženám, zejména k jeho manželce Irene. Irene, představující moderní ženu, se snaží osvobodit od tradičních očekávání a hledá skutečnou lásku. Dále se objevují postavy jako Fleur, Soamesova dcera, a její vztah k mladému a svobodnému mužovi, což ilustruje generationalní konflikty a změny v hodnotách. Cyklus se zabývá tématy jako je láska, zrada, rodinné vazby a proměny společnosti, čímž poskytuje komplexní pohled na lidské vztahy a sociální struktury v dané době.

Třetí část závěrečné Galsworthyho románové trilogie týkající se rodu Forsytů, která byla souhrně vydaná až po autorově smrti pod názvem KONEC KAPITOLY nebo také POSLEDNÍ KAPITOLA.

Třetí díl trilogie se soustřeďuje na třetí a čtvrtou forsytovskou generaci v období hospodářské krize, stávek a sociální "péče" kapitalistické Anglie o nezaměstnané. Vedle postav známých z předchozích dílů věnuje autor mnoho sympatií starému Soamesi Forsytovi, jehož dřívější smysl pro majetek a bezohledná cílevědomost se mění v kladnější hodnoty, protikladné k rozkolísanosti poválečného světa a k jeho nejistotám

Každý kdo si zamiloval román nebo televizní zpracování Ságy rodu Forsythů musí bezpodmínečně sáhnout po Moderní komedii. Čtenář v ní sleduje život a chování mladších generací, které místo zvelebování rodinného jmění touží pouze po radovánkách. Změní se svět po odmrštění starých hodnot k lepšímu?

Kniha I. - Vlastník (323 stran) Kniha II. - V pasti (264 stran) Kniha III. - K pronajmutí (230 stran) Trilogie Sága rodu Forsytů zachycuje život tří generací rozvětveného patricijského rodu od poklidného údobí vlády královny Viktorie až do dvacátých let minulého století.

První díl románové trilogie anglického autora (1867-1933), navazující na románový cyklus Sága rodu Forsytů, pokračuje v líčení životních osudů třetí a čtvrté forsytovské generace v letech 1922-1926, která na rozdíl od svých předchůdců nemá pevné životní cíle a žije ze dne na den.Hlavním hrdinou je mladý aristokrat Michael Mont, neúspěšně usilující o sociální a hospodářské přeměny, manžel dcery Soamse Forsyta, typické představitelky "moderní" ženy poválečných let z kruhů vysoké buržoazie, podřizující lásku a krásu zásadám koupě a prodeje.

Třetí díl trilogie se soustřeďuje na třetí a čtvrtou forsytovskou generaci v období hospodářské krize, stávek a sociální "péče" kapitalistické Anglie o nezaměstnané. Vedle postav známých z předchozích dílů věnuje autor mnoho sympatií starému Soamesi Forsytovi, jehož dřívější smysl pro majetek a bezohledná cílevědomost se mění v kladnější hodnoty, protikladné k rozkolísanosti poválečného světa a k jeho nejistotám.

Rozsáhlá kronika, ličící osudy tří generací anglického rodu od roku 1886 až do počátku dvacátých let 20. století, vznikala téměř šestnáct let a kompletně byla poprvé vydána roku 1922. Její souhrnný název zvolil Galsworthy se zřetelným ironickým záměrem, protože slovo „sága“ vyvolává představu hrdinských činů, jimiž se Forsytové zrovna nevyznamenávají. (Celá kniha se skládá ze tří částí a intermezza, na konci přehledně rod Forsytů.)

První díl románové trilogie anglického autora (1867-1933), navazující na románový cyklus Sága rodu Forsytů, pokračuje v líčení životních osudů třetí a čtvrté forsytovské generace v letech 1922-1926, která na rozdíl od svých předchůdců nemá pevné životní cíle a žije ze dne na den.Hlavním hrdinou je mladý aristokrat Michael Mont, neúspěšně usilující o sociální a hospodářské přeměny, manžel dcery Soamse Forsyta, typické představitelky "moderní" ženy poválečných let z kruhů vysoké buržoazie, podřizující lásku a krásu zásadám koupě a prodeje.

Soubor povídek s forsytovskou tematikou. Byl napsán po trilogii Moderní komedie, ale podle slov autora je jejich místo mezi Ságou rodu Forsytů a Moderní komediíí, jelikož bez "Ságy" by nedávaly smysl a dějově se všechny odehrávají před Moderní komedií. Soubor obsahuje celkem 19 povídek o jednotlivých členech rozvětveného rodu Forsytů a výborně doplňuje původní trilogii Sága rodu Forsytů. Dozvídáme se více o jednotlivých členech rodiny a jejich spletitých vztazích či vzpomínkách z minulosti.

Druhý díl trilogie pokračuje v líčení životních osudů třetí a čtvrté forsytovské generace v období zájmu anglického impéria o upevnění kapitalistické moci prostřednictvím světového míru, obchodu a odstraněním příčin hospodářských nedostatků. Vedle postav cyklu o Forsytech vytváří autor i obraz nezaměstnaných dělníků a popisuje sociální snahy o zlepšení jejich situace, stejně jako politikaření vysokých společenských kruhů, tisku a soudnictví. Ve středu autorova zájmu je liberální aristokrat Michael Mont.

Velké společenské změny s sebou nesou i změny charakteru. Nositel Nobelovy ceny za literaturu, romanopisec Galsworthy, byl svědkem přerodu britské společnosti z pozdně viktoriánské v moderní a jako pečlivý kronikář zaznamenal na osudech vyšší vrstvy úpadek duchovních hodnot a narůstající fixaci na hodnoty materiální.

Román, napsaný v období největšího rozmachu Galsworthyho tvůrčích sil, je ideově blízký "Ostrovu pokrytců". Sbližuje je zejména analysa pokrytectví, konservatismu a šosáctví anglických vyšších vrstev, representovaných v románě nejvýrazněji rodinou venkovského šlechtice Horáce Peudyce. Konflikt jeho syna Jiřího s rodinnými tradicemi je sice vyřešen smírně, ale Galsworthyho ironie je sarkasmus a zejména pronikavý realistický pohled odhalují naprosto přesvědčivě prohnilost anglických "venkovských sídel". 45 svazek edice Klubu čtenářů

Román je rozdělen do tří částí. Hlavním hrdinou je mladý student, který se postupně stává významným sochařem. Během tří částí románů, nazvaných jaro, léto, podzim prožívá Mark několik osudových lásek. Tmavý květ karafiátu je symbolem hledání, symbolem lásky a vášně.

Bilingvní česko-anglické vydání povídky anglického prozaika a dramatika z roku 1900, kterou se připravoval na slavnou románovou trilogii „Ságu rodu Forsytů“ (1906). Nezkrácený text, doplněný lexikálním a gramatickým komentářem pod čarou.

Ostrov pokrytců byl prvním v řadě satirických románů Johna Galsworthyho. Autor v něm podal zevšeobecněný kritický obraz anglické "ctihodné" společnosti, kterou v románě představuje buržoazie. Námět Ostrova pokrytců není složitý. Jeho hrdina Richard Shelton, typický představitel anglické privilegované společnosti, je zasnouben s dívkou ze zámožné aristokratické rodiny a celý děj románu se rozvíjí v průběhu několika měsíců jejich zásnub. Shelton náhodou pozná svět vyděděných a utlačených, kteří bydlí v bídných chudinských čtvrtích Londýna a to ho donutí, aby se zamyslil na nespravedlností světa.

Příběhy z celého světa o lásce dobrodružné i věrné, Melantrichova laciná knihovna svazek č. 7. John Galsworthy: Poslední karta (1938) - povídky vybrané ze sbírky Caravan (1925).

Román z prostředí nejvyšších kruhů anglické šlechty těsně před první světovou válkou. Líčí mileneckou dvojici, jejíž láska ztroskotává na tvrdých zákonech tohoto prostředí, společnosti, která má vlastní pojmy cti a neřesti a která za určitých okolností nedovoluje spojit společenské postavení a osobní štěstí.

Každý kdo si zamiloval román nebo televizní zpracování Ságy rodu Forsythů musí bezpodmínečně sáhnout po Moderní komedii. Čtenář v ní sleduje život a chování mladších generací, které místo zvelebování rodinného jmění touží pouze po radovánkách. Změní se svět po odmrštění starých hodnot k lepšímu?

Druhý díl trilogie pokračuje v líčení životních osudů třetí a čtvrté forsytovské generace v období zájmu anglického impéria o upevnění kapitalistické moci prostřednictvím světového míru, obchodu a odstraněním příčin hospodářských nedostatků. Vedle postav cyklu o Forsytech vytváří autor i obraz nezaměstnaných dělníků a popisuje sociální snahy o zlepšení jejich situace, stejně jako politikaření vysokých společenských kruhů, tisku a soudnictví. Ve středu autorova zájmu je liberální aristokrat Michael Mont.

Každý kdo si zamiloval román nebo televizní zpracování Ságy rodu Forsythů musí bezpodmínečně sáhnout po Moderní komedii. Čtenář v ní sleduje život a chování mladších generací, které místo zvelebování rodinného jmění touží pouze po radovánkách. Změní se svět po odmrštění starých hodnot k lepšímu?

Neobydlený přepychový dům svého synovce Soamese Forsyta kupuje na přání vnučky June starý Jolyon, aby zde žil se synem Jolyonem a jeho rodinou. Náhodné setkání se Soamesovou ženou Irenou v něm vyvolá hluboké sympatie k ní, odkazuje jí značnou sumu peněz a po šťastných chvílích strávených v její blízkosti umírá. Rovněž na ovdovělého mladého Jolyona zapůsobí Irena silným dojmem a probudí v něm touhu pomáhat jí a ochraňovat ji...

Druhý díl trilogie pokračuje v líčení životních osudů třetí a čtvrté forsytovské generace v období zájmu anglického impéria o upevnění kapitalistické moci prostřednictvím světového míru, obchodu a odstraněním příčin hospodářských nedostatků. Vedle postav cyklu o Forsytech vytváří autor i obraz nezaměstnaných dělníků a popisuje sociální snahy o zlepšení jejich situace, stejně jako politikaření vysokých společenských kruhů, tisku a soudnictví. Ve středu autorova zájmu je liberální aristokrat Michael Mont.

kniha II. - V pasti V druhém dílu trilogie, v románu V pasti, i v obou mezihrách se Galsworthyho kritický postoj k Forsytům postupně mění v jakousi zdráhavou sympatii a v sentimentální soucit. Hlavním představitelem rodu se stává Jolyon Forsyte, který již ve Vlastníkovi projevoval odchylky od stroze majetnického forsytovského typu svou přemýšlivostí a lidskými city. Jolyon opouští své podnikatelské aktivity a užívá si svého majetku ve venkovském sídle na Robin Hillu, který koupil od bratrance Soamese, kde postupně podlehne kouzlu nyní již rozvedené paní Ireny, která unikla z tísnivého manželského svazku a přišla na Robin Hill vzpomínat na mrtvého Bosinneyho. Změnil se i Soames. Silná otcovská láska k jeho dceři z druhého manželství Fleur i narůstající životní moudrost v něm přemáhají bohatce a vlastníka ve prospěch člověka. Soames se pro Galsworthyho stává ztělesněním anglické spolehlivosti a pevnosti v období, kdy se celý svět otřásá v základech pod nárazy takových děsivých událostí, jakými je první světová válka. Autor sice i nadále pokračuje v zobrazování rozkladu a neodvratného pádu kdysi monolitního rodu, ale do jeho líčení proniká stále silnější nostalgie a stesk po starých časech. (http://cs.wikipedia.org)

Každý kdo si zamiloval román nebo televizní zpracování Ságy rodu Forsythů musí bezpodmínečně sáhnout po Moderní komedii. Čtenář v ní sleduje život a chování mladších generací, které místo zvelebování rodinného jmění touží pouze po radovánkách. Změní se svět po odmrštění starých hodnot k lepšímu?

Známý spisovatel zůstává tímto dílem věren svému oblíbenému tématu z prostředí vyšších středostavovských vrstev.

První část závěrečné Galsworthyho románové trilogie týkající se rodu Forsytů, která byla souhrně vydaná až po autorově smrti pod názvem KONEC KAPITOLY nebo také POSLEDNÍ KAPITOLA.

kniha III. - K pronajmutí Třetí díl trilogie, román K pronajmutí, se odehrává po první světové válce a do popředí v něm vystupují vedle Soamese představitelé mladé generace, především Soamesova dcera Fleur, která sice svým nekonvenčním vystupováním otce často dráždí, ale přesto hluboko v sobě skrývá staré forsytovské majetnické instinkty. A tak její horečné citové hledání a nešťastná láska k synovi Jolyona a Ireny, které nepřejí obě znepřátelené strany, končí v konvenčním sňatku s aristokratem Michaelem Montem, při němž se forsytovské peníze spojují s půdou a šlechtickými tituly Montů. Přes všechen vnější lesk a pompu je však stárnoucímu Soamesovi zřejmé, že stará imperiální Anglie je i se svými tituly na počátku 20. století „k pronajmutí“, že její éra neodvratně končí. (http://cs.wikipedia.org)

Sága rodu Forsytů je rozsáhlý románový cyklus, který sleduje životy a osudy rodiny Forsytů v období přelomu 19. a 20. století v Anglii. Děj se soustředí na majetné a ambiciózní členy této rodiny, kteří se potýkají s otázkami lásky, majetku, společenského postavení a morálních dilemat. Hlavními postavami jsou Soames Forsyte, jehož touha po vlastnictví a kontrole ovlivňuje jeho vztahy, a Fleur Forsyte, která se snaží najít své místo mezi tradicí a moderním světem. Cyklus zkoumá témata jako je rodinná loajalita, konflikt mezi generacemi, a proměny hodnot v měnící se společnosti. Galsworthy detailně zachycuje psychologii postav a jejich vzájemné interakce, čímž odhaluje složitosti lidských vztahů a vliv společenských norem na jednotlivce. Kromě hlavních postav se v příběhu objevují i další členové rodiny a jejich přátelé, kteří přispívají k celkovému obrazu doby a jejích výzev. Sága rodu Forsytů tak představuje komplexní a mnohovrstevnatou analýzu britské společnosti v daném období.

Každý kdo si zamiloval román nebo televizní zpracování Ságy rodu Forsythů musí bezpodmínečně sáhnout po Moderní komedii. Čtenář v ní sleduje život a chování mladších generací, které místo zvelebování rodinného jmění touží pouze po radovánkách. Změní se svět po odmrštění starých hodnot k lepšímu?

První část závěrečné Galsworthyho románové trilogie týkající se rodu Forsytů, která byla souhrně vydaná až po autorově smrti pod názvem KONEC KAPITOLY nebo také POSLEDNÍ KAPITOLA.

Každý kdo si zamiloval román nebo televizní zpracování Ságy rodu Forsythů musí bezpodmínečně sáhnout po Moderní komedii. Čtenář v ní sleduje život a chování mladších generací, které místo zvelebování rodinného jmění touží pouze po radovánkách. Změní se svět po odmrštění starých hodnot k lepšímu?

Spisů Johna Galsworthyho, svazek 16, TRILOGIE poslední kapitola Kniha třetí: Napříč proudem

Obsahuje též: Jabloň -- Porotce -- První a poslední

Příběh z Anglie z doby první světové války. Edward Pierson je ovdovělý farář v Londýně. Má dvě dcery, Gracianu a Noel. V románu se hluboce psychologicky rozebírá situace svobodné matky Noel, která má těžké postavení, které bere stejně jako její otec, statečně. Situace však na ně těžce dopadne, a to hlavně díky společenskému mínění v době, kdy lidé opovrhovali svobodnými matkami.

Druhý díl trilogie pokračuje v líčení životních osudů třetí a čtvrté forsytovské generace v období zájmu anglického impéria o upevnění kapitalistické moci prostřednictvím světového míru, obchodu a odstraněním příčin hospodářských nedostatků. Vedle postav cyklu o Forsytech vytváří autor i obraz nezaměstnaných dělníků a popisuje sociální snahy o zlepšení jejich situace, stejně jako politikaření vysokých společenských kruhů, tisku a soudnictví. Ve středu autorova zájmu je liberální aristokrat Michael Mont.

Spisů Johna Galsworthyho, svazek 16, TRILOGIE poslední kapitola Kniha třetí: Napříč proudem

Kniha obsahuje tři povídky J.Galsworthyho. Mimo titulní ještě Muž z Devonu a Provinění Swithhina Forsyta.

Soubor povídek s forsytovskou tematikou. Byl napsán po trilogii Moderní komedie, ale podle slov autora je jejich místo mezi Ságou rodu Forsytů a Moderní komediíí, jelikož bez "Ságy" by nedávaly smysl a dějově se všechny odehrávají před Moderní komedií. Soubor obsahuje celkem 19 povídek o jednotlivých členech rozvětveného rodu Forsytů a výborně doplňuje původní trilogii Sága rodu Forsytů. Dozvídáme se více o jednotlivých členech rodiny a jejich spletitých vztazích či vzpomínkách z minulosti.

"Sága rodu Forsytů 1-2" od Johna Galsworthyho je epický román, který sleduje osudy anglické rodiny Forsytů na přelomu 19. a 20. století. Příběh se zaměřuje na složité vztahy mezi členy rodiny, jejich ambice, majetkové zájmy a emocionální konflikty. Hlavní postavy zahrnují Soamesa Forsytea, majetného a ambiciózního muže, který se snaží udržet rodinný majetek, a jeho ženu Irene, která se ocitá v konfliktu mezi osobní svobodou a očekáváními společnosti. Dalšími důležitými postavami jsou Gwendolen, Soamesova sestra, a mladší generace, která se snaží najít vlastní identitu v rámci tradičních hodnot. Tematicky se román zabývá otázkami třídy, majetku, lásky a osobní svobody. Galsworthy kriticky zkoumá morální hodnoty viktoriánské společnosti a dopady industrializace na rodinné vztahy. Děj se vyvíjí v kontextu rychlých společenských změn, což přispívá k napětí mezi jednotlivci a jejich touhou po štěstí. Tato sága nabízí komplexní pohled na lidské vztahy a sociální dynamiku, a to prostřednictvím detailního zobrazení každodenního života a vnitřních konfliktů postav.

Společenský román z Anglie počátku 20. století se starobylým venkovským rodem Freelandů