Jan Kilián Pořadí knih

První publikaci, která detailně mapuje osudy zámků na Plzeňsku (okresy: Domažlice, Klatovy, Plzeň jih, město a sever, Rokycany a Tachov) za posledních 33 let, tj. v zásadním období restitucí a privatizací, čtenáře seznámí jak s těmi přístupnými, tak nepřístupnými, s nedávno opravenými i nadále chátrajícími. Struktura: Stručněhistorie objektu do roku 1989. Majetkové změny po roce 1989, případné úpravy a proměny využití, památková ochrana, přístupnost veřejnosti. Stručný popis areálu a dochovaných autentických prvků. Fotodokumentace.

Jakkoli Rabštejn díky svým historickým památkám, úchvatné poloze na ostrohu nad řekou Střelou, nezpochybnitelnému geniu loci i soupeření o post nejmenšího evropského města patří u nás k dobře známým a oblíbeným turistickým, rekreačním i filmařským lokalitám, knižního sepsání svých bohatých a pohnutých dějin se dočkává až nyní. Velkoryse ilustrovaná kolektivní monografie dvacítky autorů provede čtenáře rabštejnskými osudy od středověkých počátků do současnosti a seznámí jej s dávno zapomenutými obyvateli v čele se zámeckými pány a rozvětvenou místní rodinou Müllingů i s pozoruhodným architektonickým souborem, jenž se tu do dnešních dnů dochoval, ať již jde o pozůstatky dvou hradů, zámek, servitský klášter s kostelem Panny Marie Sedmibolestné nebo o ikonický kamenný most.

Nejdelší evropský konflikt raného novověku zažehla všeobecná krize společenská, politická, náboženská a kulturní. V bolestech se rodil svět, který předjímal naši dobu. Další ze Stručných historií vypráví příběh, který shodou okolností začíná i končí v Čechách. Dvě události – pražská defenestrace roku 1618 a švédské drancování v Praze o třicet let později – ale nerámují období vytrvalých bojů na evropském kontinentu, jak by se snad mohlo zdát. Mapa třicetileté války připomíná spíš les, v němž oheň doutná v kořenech a čas od času pronikne na povrch. Válka sice zahrnuje vítězství i prohry velkých postav jako Albrecht z Valdštejna, Gustav II. Adolf či kardinál Richelieu, v pozadí se ale střetává nastupující stavovství s monarchistickým principem i protestanství s katolicismem. Knížka líčí také každodenní realitu Evropanů i obyčejných vojáků nebo vývoj vojenských technologií.

Kniha v jednotlivých kapitolách popisuj dějiny šumavského městečka Velhartice od raného středověku až do roku 1989. Zvláštní kapitoly jsou věnovány zdejšímu hradu a jeho architektuře, stavebnímu vývoji města, řemeslům a cechům, školství, židovské obci a vztahu Jana Wericha k tomuto místu.

Autorský kolektiv seznamuje čtenáře se stručnou historií plzeňské Stomatologické kliniky i jejích jednotlivých oddělení, se zdravotnickou činností, s výukou studentů zubního lékařství, s vědeckou a výzkumnou činností kliniky. Autoři popisují prostředí kliniky a přinášejí řadu dalších informací vztahujících se k její historii. Přílohy obsahují seznamy všech zaměstnanců, kteří na klinice pracovali, seznamy lékařů-absolventů studia stomatologie, jména funkcionářů univerzity a fakulty i životopisy a fotografie přednostů a primářů.

Vojsko v branách města znamená ničení, vraždění, znásilňování a loupeže, alespoň v obecné představě. Vojáci však ve městech také obchodovali a navazovali přátelské, a dokonce příbuzenské vztahy. Opevněná města se z jejich ubytovávání a zaopatřování snažila získat nejednu výhodu. Soužití městského a vojenského živlu na omezeném území obydlené lokality, jeho dopady na život měšťanů, kruté zkušenosti se soldateskou, ale i překvapivé oboustranné sociální a hospodářské benefity zkoumá kniha na příkladu třicetileté války v českomoravském a německém prostoru. Autor studoval problematiku dlouhá léta v domácích i zahraničních archivech a vytvořil monografii, která význačně přispívá k obrazu každodennosti raného novověku.

Kniha Povstalci a odsouzenci čtenáři vůbec poprvé přehledně, formou biogramů, nabízí seznámení se životními osudy sedmadvaceti „českých pánů“, kteří ztratili život před čtyřmi sty lety při staroměstské exekuci 21. června 1621 za účast na protihabsburském povstání. Zatímco pány byli ve skutečnosti jen tři z nich a dalších sedm rytíři, hned sedmnáct odsouzenců pocházelo z měšťanského stavu, ponejvíce z pražského souměstí. O většině bylo dosud známo velmi málo, naproti tomu o nejproslulejších (cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, politik Václav Budovec z Budova, lékař Jan Jessenius) se popsaly stovky stran. Autor v této knize po zasazení událostí do zemského a evropského kontextu encyklopedicky představuje rod, kariéru, rodinu, majetkové poměry, politické angažmá před povstáním i během něj, průběh soudního procesu a poslední chvilky před smrtí, nakonec též pobělohorské osudy rodinných příslušníků každého z nich.

Město Radnice se může navzdory katastrofálnímu požáru roku 1849 dodnes pochlubit pozoruhodným souborem hodnotných barokních památek, na jejichž vzniku se podíleli nadregionálně významní umělci. Středověcí majitelé Rožmberkové mu dali do vínku znak se svou pětilistou růží, do jeho historie se ale nesmazatelně zapsali také Černínové, Bubnové z Litic a zvláště Šternberkové. Za jejich vlády Radnice na počátku 19. století hostily kněze a básníka Antonína Jaroslava Puchmajera, který tu založil nejstarší českou čtenářskou společnost. Kniha však čtenáři nabízí mnohem více témat ze starších radnických dějin, ať už jde o dějiny politické, hospodářské, správní či kulturní.

Ohlédnutí… je pestrou mozaikou vzpomínek Jana Kiliana na léta strávená na Lékařské fakultě UK v Plzni, kde studoval i přes půl století vyučoval. A také na jeho sedmileté působení v jihočeské Bechyni. Publikace vychází u příležitosti 75. výročí založení Lékařské fakulty UK v Plzni.

Bleylebenové v Čechách 17. století. Kniha vypráví o osudech tří příslušníků původem nizozemského rodu Bleylebenů - císařského plukovníka, jeho nezkrotného syna a jeho matky, zbožné a společensky úspěšné hlavy rodu, v bouřlivých Čechách za třicetileté války a těsně po ní. Doba třicetileté války přinesla mnoha šlechtickým rodům v českých zemích strmý vzestup, jiným naopak stejně strmý pád. Mezi ty první patřil rod Bleylebenů, původem ze španělského Nizozemí. Kniha historika Jana Kiliána sleduje osudy tří příslušníků české větve rodu. Alexandr Regniers byl plukovníkem císařské armády, sloužil i pod Albrechtem z Valdštejna. Jeho syn Karel Maxmilián proslul svými divokými eskapádami, zatímco jeho matka Anna Marie se coby oblíbená členka nejvyšší pražské šlechtické společnosti starala o další osudy rodu, pozemské i ty posmrtné. Měla blízko k hlavě české protireformační církve kardinálu Harrachovi a spolu se svým manželem velkorysou donací pomohla k barokní přestavbě jezuitského areálu v Bohosudově, který se stal asi nejtrvalejším odkazem české větve rodu Bleylebenů. Kniha ale přináší víc než jen osudy tří aristokratů, je živým pohledem na dějiny, od velkých událostí až po každodenní život.