Petr Domanický Knihy

Publikace byla vydána ke stejnojmenné výstavě, která se uskutečnila v Západočeské galerii v Plzni od 9. listopadu 2011 do 12. února 2012. První část („místa“) poukazuje na logiku umístění jednotlivých interiérů luxusních bytů v blízkosti dnešní Klatovské třídy v Plzni nebo přímo na této třídě, která v meziválečné době představovala nejlepší adresu ve městě. Současně se zabývá dispozičním řešením Loosových bytů v návaznosti na řešení činžovních domů, v nichž se byty nacházejí. Druhá část („lidé“) se věnuje osobnostem významných zadavatelů Loosových zakázek v Plzni. Zajímá se i o Loosovy plzeňské spolupracovníky. Představuje i jiné soudobé bytové interiéry a vily z Plzně od dalších architektů, a to v linii funkcionalistické i tradicionalistické. Zmíněna jsou jména významných firem, které se na vzniku Loosových prací podílely. Ve třetí části, nazvané „události“, je pozornost věnována osudům Loosových bytů od doby druhé světové války do současnosti. Reprezentativní publikace obsahuje rozsáhlou stať Petra Domanického o souvislostech Loosova působení v Plzni a esej Petra Jindry k portrétům prvních Loosových investorů v Plzni, Wilhelma a Marthy Hirschových, které vytvořil v roce 1909 Oskar Kokoschka na popud právě Adolfa Loose. Kniha, vydaná v česko-anglické verzi, obsahuje více než tři sta fotografií a dostala se do užšího výběru soutěže Nejkrásnější česká kniha roku 2011.

Edice Slavné vily postupně mapuje památky moderní architektury v jednotlivých krajích. Kniha obsahuje velké množství dobových i nových fotografií (Radovan Kodera) vybraných objektů z Plzně a několika dalších míst kraje, plány a další dokumenty. Představuje jednotlivé obytné domy po stránce architektonické a kunsthistorické, nastiňuje ale také osudy staveb i jejich majitelů.

Průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti je rozdělen do dvou základních částí. První je věnována urbanistickému a architektonickému vývoji do roku 1800 a od roku 1801 až do současnosti. Druhá část obsahuje 255 hesel, která zahrnují jednotlivé stavby a soubory budov z období moderního rozvoje. Celkem sedm oddílů sleduje části města včetně připojených obcí. Hesla zahrnují kromě tradiční městské architektury také technické stavby, interiéry, parky a lidovou architekturu

Další svazek edice Zmizelé Čechy připomíná slovem i obrazem zaniklou tvář historického centra města Plzně. Pod pojmem „zmizelá Plzeň“ si čtenář asi představí především tu podobu města, kterou setřela masivní vlna demolic a výstavby nových činžovních domů na přelomu 19. a 20. století. Není však jen jedna „zmizelá Plzeň“. Město jakožto živý organismus se proměňovalo po celou dobu své existence. Autorské texty doprovází přes 180 unikátních archivních fotografií. Na tuto knihu naváže další díl, věnovaný městským čtvrtím mimo historický střed.

Publikace volně navazuje na I. díl knihy z edice "Zmizelé Čechy, Morava a Slezsko", jenž se zabýval historickým jádrem. Vzhledem k tomu, že vydavatel upustil od plánovaného II. dílu, připravil stejný autorský tým (Tomáš Bernhardt, Jana Domanická, Petr Domanický) samostatnou knihu, která se středem města zabývá jen rámcově a důraz klade na zatím nezpracované širší centrum a předměstí. Vydána byla při příležitosti výstavy "Zmizelá Plzeň", uspořádané Západočeskou galerií v Plzni jako připomenutí 100. výročí vydání stejnojmenné knihy Antonína Friedla, 75. výročí vydání knihy Ladislava Lábka "Zkáza staré Plzně", 50. výročí zahájení plošné demolice centra Plzně kvůli silničním stavbám a 25. výročí ukončení činnosti hlavního městského architekta.

Kniha se zabývá stavebním vývojem Plzně v meziválečném období, je prvním komplexním zpracováním tohoto tématu. V publikaci je připomenuta velmi málo známá tvorba místních architektů, a to včetně německy hovořících a židovských. Překvapením budou práce mnohých slavných českých tvůrců, neboť jejich činnost pro Plzeň nebývá mnohdy v přehledech zmiňována. Unikátní je z velké části i obrazová část publikace.

Plzeň v šedesátých letech nepatřila k centrům, která by přímo udávala směr v československé architektuře, přesto zde vznikla celá řada zajímavých projektů i realizací. Město začalo také procházet nebývalou urbanistickou proměnou, která souvisela s obrovským poválečným optimismem, obnovujícím se a gradujícím právě v šedesátých letech. Byla zahájena výstavba panelových sídlišť a razantní přestavba centra Plzně. Některé tehdy realizované stavby i urbanistické celky měly celorepublikový význam (zimní stadion, věžové domy na Borech, pavilony výstaviště atd.). Cílem knihy je toto v Plzni zatím opomíjené období alespoň rámcově poznat a připomenout největší architektonické hodnoty, které v uvedené době ve městě vznikly. Úvod se věnuje situaci v Plzni po druhé světové válce a ohlasu světové výstavy v Bruselu. Dále je pozornost věnována zásadnímu koncepčnímu materiálu – směrnému územnímu plánu města. Další část knihy se věnuje tzv. novému bydlení, tedy bytům v panelových domech, které se staly fenoménem uvedené doby. Dále je představen jak tzv. Experimentální dům, tak první plzeňský panelový dům, který se nachází na Slovanech. Další část knihy se věnuje vlastním rozvojovým plochám města, tedy jednotlivým sídlištím na Slovanech, Borech, Doubravce a Skvrňanech, areálu fakultní nemocnice na Lochotíně a vysoké školy na tzv. Zeleném trojúhelníku. Poslední část se zabývá návrhy asanačních zásahů v centru města, v historickém jádru a v historických předměstích. Zde je možné se seznámit se stavbou Zimního stadionu, výstaviště, hotelu Ural atd. Kniha je doplněna četnými dobovými i současnými ilustracemi, ale také reprodukcemi architektonických návrhů z veřejných i soukromých archivů. Kniha byla vydána ke stejnojmenné výstavě, která se konala ve výstavní síni “13“ od 20. 11. 2013 do 9. 2. 2014. Zdroj: www.zpc-galerie.cz