Miloslav Petrusek Pořadí knih

Tři kapitoly z autorova nepublikovaného díla "Co je sociologie? Úvod do obecné sociologie", které napsal přibližně v letech 1995-2004. První kapitola je jakýmsi úvodem do Marxova myšlení a marxismu, druhá kapitola se věnuje sociologii jakožto racionálnímu konstruktivismu a zároveň radikální kritice, a poslední se zabývá pohledem na marxismus po pádu komunismu. Texty se vyznačují autorovou pedagogickou dikcí (výčty, schémata apod.) a lze je považovat zčásti za učebnici, zčásti za eseje. Určeno pro zájemce o marxismus, neomarxismus a sociologii.

Klasické dílo polské sociologie a etiky z r. 1956. Analýzu několika evropských podob měšťanské morálky autorka otvírá shrnutím nepříliš vybíravé kritiky „měšťáka“, s níž přišla v 19. a 20. století především levice. Benjamin Franklin jí pak slouží jako ilustrace typického modelu měšťanské morálky. Již tyto první kapitoly předznamenávají přístup ke zpracování tématu: detailním rozborem vybraných osobností anglické, francouzské, italské a německé společnosti v rozmezí několika staletí nachází hodnoty a normy skutečných i přisuzovaných rysů měšťanské kultury a morálky a hledá jejich vzájemné souvislosti. Kniha je ceněna zejména pro inspirativní a originální pohled na L. B. Albertiho, Volneye či legendárního Robinsona Crusoea z pera Daniela Defoea. Doslov ke knize napsal prof. Miloslav Petrusek.

Sociologické úvahy a eseje. Ojedinělý sborník autorských textů předního českého sociologa a myslitele, který byl sestaven ještě za jeho života s jeho korekturami. Vychází jako 14. svazek edice u příležitosti udělení CENY Vize97 D. a V. Havlových v den nedožitých narozenin presidenta Václava Havla. Obsahuje texty na téma: deziluze z pokroku, život všední a heroický, informace nebo vzdělanost, o potřebě mýtů, multikulturní společnost, sociologie mezi minulostí a budoucností. Tradičně je připojena i stať o autorovi včetně jeho bibliografie.

České sociální vědy prošly, podobně jako jiné vědní obory, třemi exilovými vlnami - po okupaci Československa v roce 1939, po nástupu komunistického režimu v roce 1948 a po ustavení tzv. normalizace jako důsledku vojenské intervence do obrodného procesu v roce 1968. V knize jsou zastoupeny jen dvě exilové vlny - poúnorová a "normalizační". Kniha ukazuje na základě osobních rozhovorů, případně publikovaných interview, jak se nucení běženci vyrovnávali s novým prostředím, jak byli přijati a jak postupně dosahovali akademických, případně expertizních pozic na univerzitách a dalších pracovištích.

Studie věnovaná vybraným rysům naší současné společnosti – historickým, sociálním, ekonomickým a kulturním tématům. Nejde o učebnici ani prognostickou studii – čtenář v knize najde řadu netradičních, či řidčeji se objevujících témat, která nicméně již dnes mnohé vypovídají o podobě budoucí společnosti (např. v časti věnované proměnám práce či tzv. karnevalové kultuře). Nesporným kladem esejů je vysoká jazyková kultura a pečlivě uváděné odkazy. Autoři umožňují čtenáři srovnat svůj pohled s citacemi z prací jiných autorů, aby tak dokumentovali ani ne tak zdroje svých úvah či rozdíly v přístupu k popisovaným jevům, jako spíše kontext, ve kterém své poznatky a závěry formulují.

Publikace si neklade za cíl systematizovat dějiny sociologie ani v úplnosti, ba ani v jednotlivostech. Spíše chce čtenáře přesvědčit o "užitku a požitku" z četby sociologických klasiků. Představením díla jednotlivých "klasiků" sociologie se publikace snaží ukázat a ozřejmit proměny sociologického myšlení od tzv. otců-zakladatelů, Augusta Comta, Emila Durkheima, Karla Marxe, Alexise de Tocquevilla či Johna S. Milla, přes Maxe Webera, Georga Simmela, Wernera Sombarta a dalších, až k moderní sociologii Talcotta Parsonse. Publikace je určena především studentům sociologie a dalších sociálních a humanitních oborů, dobře ale poslouží i čtenářům-laikům, kteří se o oblast sociologie zajímají.

Kniha Základy sociologie nejvýznamnějšího současného českého teoretického sociologa Miloslava Petruska je koncipována jako interaktivní uvedení do sociologie. Tato velice čtivě napsaná příručka umožní širokému spektru čtenářů prostřednictvím sociologie porozumět sociálním jevům a procesům a hlouběji se zamyslet nad problémy moderní a postmoderní společnosti. Cílem této práce je také seznámit čtenáře s předmětem, tématy, teoriemi a pojmy, které sociologie k reflexi světa používá. Kniha je napsaná čtivým a elegantním jazykem a k prezentaci konkrétních sociálních problémů využívá jako námět k zamyšlení velké množství příkladů. Z tohoto hlediska představuje originální příspěvek k rozvoji sociologické imaginace.

Osobitá a netradiční pocta Univerzitě Karlově k 660. výročí jejího založení z pera profesora sociologie Miloslava Petruska – osobnosti, která je na jednu stranu s univerzitou velmi úzce spjata (autor zde vyučuje a působil i ve funkci prorektora), na druhou stranu vůči ní má profesionální odstup a nadhled potřebný k nezaujaté a originální perspektivě. Soubor jeho úvah a esejů je koncipován tak, že nesupluje již existující historii UK, ale jde napříč dějinami a obory, událostmi a příběhy a hledá jejich skryté souvislosti. Propojuje tak tradici s aktualitou, historické se svrchovaně současným a vážné s lehce groteskním v perspektivě, která překračuje horizont „společnosti vědění“ směrem k „informační společnosti“ a roli, jakou v ní Univerzita Karlova zastává a především bude.

Elias Canetti zkoumá ve svém rozsáhlém historicko-sociologickém eseji „Masa a moc“ příčiny a následky vzájemného působení mocenských struktur a pohybu mas, zvláště osudné pro 20 století. Kniha vyšla poprvé v r. 1960, 15 let po katastrofě nacismu a 30 let před zhroucením komunismu. Toto esejisticky virtuózní a morálně neúprosné dílo se stalo během let nejen v západních zemích, ale i v bývalém Východním bloku literární klasikou. Problémy lidských mas, jejich ovladatelnosti a možnosti zneužití moci jsou však stále aktuální ...

Talcott Parsons (1902 - 1979) je klíčovou postavou 20. století v sociologii, jejíž význam vyvolává dlouhotrvající debaty. Někteří ho považují za inovátora, který posunul sociologickou teorii na novou úroveň, zatímco jiní ho kritizují za spekulativní přístupy a problematické základy. Existuje také názor, že jeho dílo patří minulosti a není relevantní pro současné sociální vědy. Autoři sborníku sdílejí přesvědčení, že Parsonse nelze opomíjet; jeho myšlenky si zaslouží pozornost a návrat k jeho odkazu má smysl. Sborník obsahuje různé příspěvky, které se zaměřují na různé aspekty Parsonsova díla a jeho vliv. Úvodní text Jiřího Šubrta představuje kontext, následovaný analýzou Miloslava Petruska, která zkoumá přechod od struktury jednání k teorii systémů. Pavel Machonin se věnuje osudům Parsonsova díla v Čechách, zatímco Richard Jung zkoumá jeho vliv na českou sociologii a teorii konvergence. Jan Urban přináší vzpomínky na Parsonse, a Jan Balon se ptá, zda byla jeho sociologie "americká". Dále se příspěvky zaměřují na hodnotové kulturní vzorce, pojetí societální komunity a jeho odkaz v medicíně. Témata jako sociální konflikt a Parsonsův vliv na komunitarismus také nacházejí své místo v diskuzi.