Jana Peroutková Knihy

Mistr Třeboňského oltáře je jednou z nejvýznamnějších uměleckých osobností gotického malířství internacionálního stylu v evropském kontextu. V odborné literatuře české i zahraniční se objevují různé názory na připsání konkrétních děl této anonymní osobnosti, na jejich dataci a chronologii, na výtvarná i ideová východiska jeho tvorby či na rekonstrukci a původ tzv. Třeboňského oltáře. Tyto otázky se snaží zodpovědět první rozsáhlejší vědecká monografie Mistra Třeboňského oltáře, jejímž autorem je historik umění Jan Royt. První kapitoly publikace nastiňují historické události a vývoj malířství v Evropě a v Čechách v poslední třetině 14. století, včetně duchovního zázemí té doby. Nejpodstatnější část práce je věnována výtvarné a ikonografické analýze tvorby Mistra Třeboňského oltáře a děl z jeho dílny a okruhu i na jeho význam při formulování krásného stylu. Autor zaměřil svou pozornost i na různé varianty hypotetické rekonstrukce oltáře Třeboňského mistra (včetně nákresů). Závěrečnou kapitolu tvoří detailní a kritický přehled názorů historiků umění na tvorbu tohoto středověkého umělce. Příloha, včetně ukázky obrazové dokumentace, shrnuje výsledky restaurátorského průzkumu deskových obrazů Třeboňského mistra. Jejím autorem je Adam Pokorný.

Kniha vznikla u příležitosti významného jubilea vedoucího Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK prof. Jiřího Kuthana. Svým zastřešujícím tématem Církev učená. Společenství ducha a umění míří k jeho působení na fakultě, kde se ujal výuky již před založením Ústavu dějin umění. K jeho významným předchůdcům zde patřil Josef Cibulka, na jehož odkaz prof. Kuthan v mnohém navázal. Nechť tedy čtenář vstoupí do pomyslného chrámu, jemuž vládne korunovaná Madona - Ecclesia, a nechá se vést tématy blízkými jubilantovu zaměření, viděnými z pohledu teologie, historie a dějin umění očima jeho kolegů a přátel.

Osobnosti různých profesí, zkušeností a věku – Petr Fiala, Mikuláš Dzurinda, Michael Kocáb, Věra Jourová, Šimon Pánek, Pavel Kosatík, Tereza Nvotová, Pavel Rychetský, Karel Oliva – se zamýšlejí nejen nad rozdělením Československa, ale také nad tím, co prožívají Češi a Slováci 30 let poté, v době, která ukazuje, jak velký význam mají spojenectví a přátelské vztahy. Kniha je doplněna faktografií, zajímavostmi a glosami dalších osobností.

Více než šest století je chrám Matky Boží před Týnem symbolem Starého Města a neodmyslitelnou dominantou Staroměstského náměstí. Jeho nejstarší dějiny jsou spjaty se samotnými počátky české státnosti a s rozvojem Prahy jako světské i duchovní metropole. Od počátku 14. století patřil k hlavním farním chrámům staroměstského patriciátu. Stal se jedním z nejvýznamnějších duchovních center českých zemí a za dlouhou dobu své existence byl svědkem mnohých historických událostí, které se ukázaly být klíčovými pro dějiny Prahy a Čech, ale i celé střední Evropy. Kniha sleduje specifickou povahu tohoto místa, kterou tvořily vždy vazby městské a dvorské kultury, a představuje památku, kterou její architektonická podoba a sochařská výzdoba nesporně řadí k nejpozoruhodnějším monumentům vrcholného a pozdního středověku nejen v pražském centru.