Gellert Tamas Knihy

Cecílie Vangerová, hrdinka světoznámé trilogie Milénium švédského spisovatele Stiega Larssona, sedí v křesle a čte knihu Gellerta Tamase Laserový muž. O čem je kniha na jejích kolenou? A proč je právě o ní zmínka na stránkách jedné z nejprodávanějších krimisérií posledních let? „Chtěl jsem ji napsat já,“ řekl o Tamasově knize Stieg Larsson. Co ho na ní tak fascinovalo? V roku 1991 se Stockholm mění na město strachu. Neznámý útočník ozbrojený puškou s laserovým zaměřovačem postupně vystřelí na jedenáct nevinných lidí, které spojuje jediná věc – jiná barva kůže. Gellert Tamas nás ve svém dokumentárním románu Laserový muž zve přímo do duše vraha, který se později stal vzorem také pro Anderse Breivika. Příběh se rozvíjí ve dvou paralelních dějových liniích: jednak sledujeme životní peripetie laserového muže Johna Ausonia a jednak průběh vyšetřování, při němž se desítky policistů snaží vraha dopadnout. Vzniká tak skutečná reportážní detektivka, která se stala jednou z nejčtenějších švédských non-fiction knih vůbec.

Ende 1991 herrscht in Stockholm Angst und Schrecken. Ein unbekannter Täter erschießt mit einem Laser-Scharfschützengewehr einen Menschen, zehn andere werden bei den Attentaten schwer verletzt. Die scheinbar wahllos ausgesuchten Opfer haben jedoch eines gemeinsam – sie sind Immigranten, haben dunkles Haar. Schweden steckt zu dieser Zeit in einer ernsten Wirtschaftskrise. Eine militante rassistische Bewegung namens „Weißer Arischer Widerstand“ erklärt der Gesellschaft den Krieg und versucht mit Bombenattentaten ihre Führer freizupressen. Die rechtsradikale Partei Ny demokrati hetzt gegen Einwanderer. Die Anschläge des so genannten „Lasermannes“ lösen die größte Polizeiaktion nach dem Mord an Olof Palme aus. Dann ist der Täter endlich gefasst: John Ausonius. Blond und blauäugig, früher schwarzhaarig und dunkeläugig. Ein typischer Yuppie, erfolgreicher Börsenspekulant, Ende 30, früher Schüler eines Elitegymnasiums, Sohn eines Schweizer Vaters und einer deutschen Mutter, - und als Kind wegen seines dunklen Teints gehänselt. Ausonius saß bereits zehn Jahre rechtskräftig verurteilt im Gefängnis, als er die Anschläge sowie mehrere Banküberfälle gestand. Außer mit der Polizei sprach er nur mit einem einzigen Menschen, dem Autor Gellert Tamas.

Under några månader årsskiftet 1991 och 1992 var Stockholm en stad i skräck. En okänd gärningsman, beväpnad med ett lasergevär, sköt sammanlagt 11 personer vid tio olika attentat. En dog, flera fick men för livet. Det enda offren hade gemensamt var sitt mörka hår och mörka hudfärg. Samtidigt genomgick Sverige sin värsta ekonomiska kris på decennier. I arbetslöshetens och krisens spår växte en ny militant rasistisk rörelse fram. Terrororganisationen VAM förklarade krig mot samhället. Runt om i landet attackerades flyktingförläggningar med brandbomber och molotovcocktails. Näst Tyskland hade Sverige flest rasistiska våldsdåd i hela Europa. Och i riksdagen hetsade Ny demokrati mot invandringen.Efter nästan tio års tigande har John Ausonius bestämt sig för att erkänna attentaten samt 17 bankrån. Förutom polisen har Ausonius pratat med en enda person - journalisten och författaren Gellert Tamas.